Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

Silvestrovská smutnost

9. prosince 2014 v 16:31 | AkasAkim |  Úvahy a články
Ach, já tě nemám rád, jak tě nesnáším a nenávidím. Jak si mi odporný, je mi s tebe na nic a na zvracení. Ano k tobě mluvím ty navždy a provždycky poslední s tak směšným, trapným a blbým jménem. Ty hajzle, šmejde, ksindle, hovado, pazdráte, dromedáre bez hrbu, řiťopichu, vole, šourku bez varlat, budižkničemu, halamo, kundo bez klitorisu, braku, řiťomile , šunte, kolohnáte, ničemo, lumpe, padouchu, kazisvěte, lotře, bídáku, okurkomrde, ježku bez bodlin, mrdkožroute, darebo, kazišuku, gaunere, mizero, rošťáku, řiťoškrabe, uličníku, nezbedo, lamo bez tlamy, darebáku, spermohlte a vrahu. Ty, který se za námi jen tak belháš, pajdáš, kulháš, trmácíš se, šmatláš, šmajdáš, šmaťháš, klopýtáš, lenochodíš, zdržuješ nás a všechno nám kazíš. Co je mi do toho, že všechny ty tak špatné, nemožné, negativní a nedobré vlastnosti ti byly dány do vínku bez tvého zapříčinění a jakékoliv viny. Stejně tebou budou pohrdat, nevážit si tě a opovrhovat tebou. Už jen pro to tvé na první poslech bezelstné, bezmocné a bezbranné jméno, které se však jednou v budoucnu stane mantrou všeobecné smrti, záhuby, devastace, destrukce, zániku, pekla, zkázy, zmaru, spouště a také mantrou největšího neštěstí, jaké kdy bylo učiněno a vykonáno. To tvé jméno za to může, to tvé jméno, při jehož vyslovení všechno tuhne, drtí se, padá, bortí se, vybuchuje, leptá se, rozbíjí se, ničí se a tříští. To tvé pohrdání hodné, zatracené, začarované, zakleté a kletbou zatížené jméno, to jméno Silvestr.

Já Silvestra opravdu nemám rád, nenávidím ten den, to mohu s klidem říci. Proč, ptáte se zajisté? "To je zvláštní, vždyť ten Akim působí, jako veselý a pozitivně naladěný čtverák, který nezkazí žádnou srandu a neustále špicuje uši, kde se co děje a kde se připravuje kdejaká nepravost, či špatnost." Ano, to je naprostá pravda, jsem vskutku pozitivně laděný človíček, který se skutečně nebrání jakékoli zábavě, a na slova jako party, pitka, koncert, pijatyka, chlastačka, kalenice, lijáda, litba, mecheche, mejdan, mejdlo, polívání jazyka, kalba, ožíračka, pařba, spářka, tavba nebo tah reaguji tak instinktivně a hbitě, že Pavlovův reflex je proti mně hlemýžď, případně lenochod. Jakmile zaslechnu některé z těchto slov, už slintám a zjišťuji podrobnosti a už, už utíkám, zdrhám, běžím, kvačím, kvapím a jsem v kalupu, jen abych už tam byl, a hnedle na to hloubám, mudruju a vymýšlím tu největší lotrovinu a lumpárnu, která jde spáchat a učinit. Jenomže zkrátka dobře, na Silvestra je tomu prostě jinak. V tento, pro mě tak neoblíbený a nelítostný den, mě nevyhnutelně a nesmazatelně přepadne skličující pocit nepopsatelné tísně, chmury, chandry, sklíčenosti, smutku a smutnosti. Mám pokaždé tentýž pocit, že vše je špatně a veškerý vesmír se musí každou chvíli propadnout do něčeho daleko většího, silnějšího a pro nás, jako lidstvo maximálně nepochopitelného, čímž pádem veškeré naše konání a činění je zbytečné a prázdné, ba co víc, že ono právě tyto naše bezmezně hloupé a podřadné skutky jsou právě onou příčinou tohoto neodbytelného a zákonem nadvesmíru předurčeného konce, kterého je potřeba pro zrod a vznik něčeho daleko vyspělejšího a blaženě skvostného.

Za pravdu mi totiž dává poblázněné, zmatené, potřeštěné a naprosto neadekvátní chování lidí v mém a jistě i ve vašem okolí. Všichni totiž mají najednou a to právě v době, kdy všechny kalendáře Světa haní to smutné datum, naléhavou, neodvratnou a nezbytnou potřebu se opít, či zfetovat, a to i ti, kteří za normálních okolností a během celého roku nepijí, či nefetují. Jejich chování je poté šílené, bláznivé, pomatené, střelené a potrhlé. Pánové mají většinou nutkavou potřebu neodmyslitelně všecičko řešit a dořešit a to nejlépe ručně, čili pěstmi. Dámy naopak propadají stavu sebelítosti nad svými nefunkčními vztahy, v horším případě nad tím, že je nemiluje ten, kdo by je milovat měl, neb ony milují jeho. Následkem čehož se silvestrovská skupina lidí, klidně a s pokorou oslavující příchod nového roku, mění v opilou a drogami vymaštěnou kohortu prapodivných existencí, které se rvou jak vzteklí psi, hádají jak háravé feny a do to všeho kopulují, souloží, mrdají, šukají a prcají na různých veřejných místech bez bázně a studu. Pěsti, ostrá slova, spršky poševního sekretu a spermatu pak provoní a posvětí tuto silvestrovskou blamáž, která měla být původně důstojným vstupem do roku nového a čerstvého. A jak na Nový Rok, tak po celý rok, ne?

S naprostou vážností vám nyní povím, že poslední den v roce opravdu moc nemusím. Skutečně na mě totiž pravidelně padá prazvláštní pocit nejistoty a nevysvětlitelná smutnost. Zkoušel jsem trávit Silvestra na různé způsoby, s přáteli v soukromí, s přáteli ve společnosti, s přítelkyněmi taktéž, s, i bez, s rodinou a jednou dokonce zcela sám. Některé Silvestry se vydařily, jiný méně, ostatní vůbec. Těch nevydařených bylo ale bohužel nejvíc. Poslední dobou to řeším tak, že ať jsem kdekoli a s kýmkoli, snažím se ten fakt, že je Silvestr vůbec nevnímat a to mi trochu pomáhá. Jakmile ale začíná odbíjet půlnoc a většina Světa začíná odpočítávat, já se necítím zkrátka dobře, nemohu si pomoci a nezáleží na tom, jestli jsem střízlivý, v náladě, nebo už ji mám takovou, že by ji mohl i sám velký a nedosažitelný Bukowski závidět.


Doufám, že jsem vám svým článkem zcela nezkazil chuť a náladu si letošního Silvestra pořádně užít a náležitě ho oslavit. To bych opravdu nerad, neb jinak jsem bez přehánění veselá kopa a kalič, to přísahám, to mi můžete věřit…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 10. prosince 2014 v 12:21 | Reagovat

Akime ty ses rozjel, zjišťuji zase své nedostatky, dvě třetiny výrazů neznám a to v okruhu mých známých nejsou jen samí slušňáci... já se na Silvestr těším, mě ho nic nezkazí, mám ho raději než usedlé Vánoce a nejraději ho trávím ve společnosti až do rána... jinak článek je fascinující, jako vždy...

2 Akim Akim | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 12:52 | Reagovat

[1]: Elis, přiznám se ti, že ani já jsem neznal všechny výrazy. Některá slova jsem prostě našel na netu, ten článek je tedy tak trošku taková slovní koláž. Udělal jsem to proto, abych ukázal, jak je naše mateřština krásná a květnatá. Bohužel většina těchto slov je považována za slova nespisovná, vulgární, či dokonce obscénní, což je podle mě škoda. Díky za pěknou reakci.

3 Elis Elis | Web | 10. prosince 2014 v 13:56 | Reagovat

[2]: Není zač... musíme se na Silvestr připravit, je za tři týdny, rychle to utíká... tento měsíc je dost náročný a za chvíli nebude dost času na psaní a tak chvátám a hodila jsem na blog první kapitolu románu, ty se mě píšou nejlépe a budu toho mít víc napsaného dopředu... jak si na tom s Markétkou, stihneš další díl do konce roku, nebo si dáš oddechový čas...

4 Akim Akim | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 16:00 | Reagovat

[3]: Ty si tedy pilná včelka Elis, celý román, to je pro mě zatím nepředstavitelné. Co bude s Markétou? Teď se snažím rozplánovat si v hlavě, co dál a nechávám to v sobě uzrát, zatím mám pocit, že mám v hlavě obrovskou míchačku, ze který občas vypadne nějaký nápad. Až se míchačka zastaví, uvidíme, co s toho vyleze. Do Vánoc se ti každopádně ještě ozvu na email a povím ti snad něco víc. :-D  :-D  :-D

5 lluvia lluvia | Web | 10. prosince 2014 v 20:06 | Reagovat

Jako veskrze nespolečenský a stoprocentní melancholik/romantik (naiva :D) rozumím tvým pocitů.
Novoroční zvony zní občas (a zdáli) jako umíráček - hlavně poslední údery železného srdce. Je v tom jakási pochmurnost, konečnost. Nikdo nemá rád definitivní konce, proto tolik telenovel na pokračování. Navíc - jak už jsem naznačila - nemám ráda příliš lidí na jednom místě. O to víc, když jsou všichni nalití jak hovada a chovají se jako zvěř.

Líbí se mi tvé hry se slovy. Rozšířil jsi mi slovní zásobu :D :) Dosáhl jsi toho, o co ti šlo. Čeština je nádherný jazyk a číst tvorbu někoho, kdo s ním umí zacházet je nadmíru uspokojující :)...

6 Akim Akim | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 22:05 | Reagovat

[5]: Přesně tak, napsala si to líp než já. :-P Já jsem tedy už "vyléčený" romantik, ale na Silvestra mě ta "konečnost" vždy sevře. Díky za pochvalu, ta vždy potěší. :-P

7 stuprum stuprum | Web | 12. prosince 2014 v 18:04 | Reagovat

I ty komentáře jsou tu povnášející. :) Spermohlt je mi obzvlášť sympatický.

Snad se nikdy nevyléčíme z romantismu, Iluvio. :D

8 Akim Akim | E-mail | Web | 12. prosince 2014 v 19:15 | Reagovat

[7]: Spermohlt je i můj favorit. :-D

9 Jana Jana | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 15:58 | Reagovat

Silvestra nijak neslavím. Jsem ráda, když mne na něj někdo vzbudí a já se mrknu na ohňostroje, které zbožňuju.

To jak kouzlíš se slovy je naprosto dokonalé. Jak jsem psala, máš kouzelný blog :)

10 Akim Akim | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 16:53 | Reagovat

Asi si s tebe vezmu příklad a Silvestra prospím a nechám se vzbudit jen na petardy. :-P Děkuji pokorně za pochvalu, moc mě to potěšilo.

11 pavel pavel | Web | 15. prosince 2014 v 16:09 | Reagovat

Mně zemřela na silvestra máma, takže už taky Silvestr neslavím. ;-)

12 Akim Akim | E-mail | Web | 15. prosince 2014 v 22:59 | Reagovat

[11]: To je mi líto, nedivím se, že nemáš chuť slavit. :-(

13 userka userka | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 0:23 | Reagovat

Já jsem vždycky silvestr milovala, ale poslední dobou už to není úplně ono. Ale článek Moje kapitánka je skutečnej, takže zase tak špatný to taky není :-D Napsal jsi to ale náramně :))

14 Akim Akim | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 10:04 | Reagovat

[13]: Díky za pochvalu, to si snad ani nezasloužím. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama