Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

Duben 2015

Sen o temné místnosti

28. dubna 2015 v 21:57 | AkasAkim |  XXX
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ EROTICKÝ OBSAH URÁŽÍ, UPALUJ OKAMŽITĚ NA STRÁNKY JUSTINA BIEBERA, PŘÍPADNĚ NA STRÁNKY MILEY CYRUS.


Jsi v temné místnosti, což ale nevidíš, protože máš přes oči pásku. Sedíš na koženém křesle, takže cítíš dotek kůže na stehnech a na zadku, je ti to moc příjemné. Ruce máš rozpažené a položené na opěradle křesla. Nic jiného ti ani nezbývá, protože obě tvoje zápěstí zdobí pevné náramky, kterými si za pomocí řetězu připoutána. Vnímáš, jak se ti paže napínají a ty víš, že budeš muset být poslušná a poddajná, je to tvůj úděl a tvůj osud. Jsi totiž spanilá otrokyňka a tvým úkolem je poslouchat. To dobře víš a tato jistota tě nezkrotně vzrušuje. Celým tvým tělem pulsuje nepopsatelná touha po svém pánovi. Prahneš po jeho přítomnosti. Tvé hebké tělíčko to dává najevo, jak jen může, kůže se ti napíná a celá se nedočkavostí ošíváš. Obě tvoje bradavky zkrášlují skřipce, které jsou propojené řetízkem. Bolest, kterou ti skřipce způsobují, vnímáš jako příjemnou, naopak tě to přivádí do stavu blaženosti. Najednou zaslechneš dvoje kroky, jedny mužské, druhé ženské. Dveře se otevřou a já a moje pomocnice vcházíme do místnosti. Ty víš, že si se dočkala, a nebude to dlouho trvat a tvé poddajné tělo okusí vrcholnou extázi a tvá vlhká lasturka si připíše další orgasmické prožitky. Prožíváš to tak silně, že netrvá dlouho a křeslo zdobí první loužička, značící fakt, že tvoje kundička je více, než připravena na milování. Nevydržíš to a postupně vysuneš obě své nohy do podřepu, roztáhneš je a dáš odiv svůj vzrušený klín, který je už zaplaven vzrušením. Já k tobě přistoupím a přejedu svými dlaněmi po vnitřních stranách tvých stehen, ty zasténáš a roztáhneš nohy ještě víc. Já ale ustoupím a dovolím své asistence, aby tě poplácala svým bičíkem a donutila tě si opět sednout. Kroužíme kolem tebe, pečlivě posloucháš naše kroky a snažíš se odtušit, kde se právě nacházíme. Moje asistentka k tobě přichází a špičkami svých červených lodiček ti zlehka přišlápne prsty tvých překrásných nožek. Zatáhnutím překontroluje úchyty skřipců, které dráždí tvé zduřelé bradavky. Pak ti svými dlouhými nehty přejede po bocích a po vnějších stranách tvých stehen. Tvé vzrušení se stupňuje. Já ti strkám prst do pusy a dovolím ti, aby si mi ho olízala jako fenka. Teď už najisto víš, že to jsem já a to tě uklidňuje. Moje pomocnice si sundává botky a podpatky ti dráždí stehna, pak tě chytne za podkolenní jamky a ty víš, že máš dovoleno zvednout tvé nožky a přemístit se do podřepu. To je pro tebe obrovská úleva. Asistentka ti opět hladí po stehnech, pak si sedne před tebe na zem a ty cítíš, jak se po tobě začínají plazit její nožky. Nejprve je vnímáš na stehnech, pak na bříšku, na prsou a nakonec i na obličeji, začínáš olizovat její prsty s takovou razancí, jakou by si chtěla, aby ona olizovala tebe, nejdřív jednu nožku, pak druhou. Prstíky, nárt, patu, miluješ to. Zatímco ty se věnuješ jejím nožičkám, ona už tě opět dráždí podpatkem, prsty roztáhne tvé zvlhlé závojíčky a to už podpatek zajíždí do tvého neukojeného klína. Místnost voní tvým chtíčem a o prázdné zdi místnosti se v echu rozléhá tvé sténání. Jsi poslušná a poddajná, to se mi líbí a proto ti rozvazuji ruce a dovolím ti, aby sis chvíli sama dráždila klitoris. Mezitím ti nasazuji obojek a vodítko a donutím tě si lehnout na zem na záda. Poslechneš, leháš si a automaticky roztahuješ nohy. S kolegyní tě obcházíme jako šelmy, které štvou svojí oběť, a ty jsi v sedmém nebi. Jsi bohyně všech otrokyň a jsi na to patřičně hrdá a já jsem pyšný na tebe. Milenka tě obkročí a opět ti zasune do úst prsty své pravé nožky, já se zatím věnuji nožkám tvým, olizuji je, laskám, dráždím a okusuji, všechno co máš ráda a miluješ, prstíky, nárty, kotníky, pak i stehýnka. Pak přiložím svůj postavený pyj na tvé chodidlo a pak tě šimrám jen žaludem, vyteče mi kapička touhy a ta zkrášlí tvé prsty. Roztahuji ti nohy do maxima a začínám ti dráždit poštěváček, který je už zcela obnažen a je majestátnou okrasou celé místnosti. Přesto, že jsi naší otrokyní, víš jasně, že jde hlavně o tebe, o tvoje vzrušení a o tvoje orgasmy. Zasouvám ty dva prsty do mušličky a kmitám s nimi, první orgasmus ohromuje tvé tělo, kundička se ti střese a celé tvé hebké tělo prostupuje teplo uspokojení, chvěješ se. Klekám si k tobě a zasouvám ti do úst svůj naběhlý úd. Začínáš mě hladově sát. Tahám tě za obojek a smýkám tebou. Když se trošku vzpamatuješ, nechám si od tebe olízat i koule a jdu se opět věnovat tvým nohám. Společnice si nad tebou kleká a před tvým obličejem zavoní vlhkost její pipinky, je také neskutečně vzrušená, její vůně tě instinktivně mučí. Začneš ji hbitě lízat a pít její lahodný mok, já k tobě přidřepnu a vstoupím do tebe. Tvá štěrbinka mě příjme s naprostou samozřejmostí. Usadím se v tobě a naše těla splynou v jedno, hltáš mého ptáka s animální chutí, zatímco olizuješ milostný nápoj asistentky, která se udělala a se zvířecím výrazem ti vytekla do úst. Neustále při tom jemněji i silněji tahám za skřipce, které zkrášlují tvé bradavky. Šílenost tvého vzrušení násobí fakt, že stále nic nevidíš. "Chci víc, chci víc," vykřikuješ hrdelním hlasem. Beru tě za vodítko a přikážu ti, aby sis stoupla a předklonila se, teď už se s tebe stává opravdová neposlušná čubka, která zlobí, a proto musí být potrestána. Přemýšlím, který nástroj zvolím k ukrocení tvé zpupnosti a neposlušnosti. Nejprve zkusím plácačku, jemně tě s ní poplácám, ale zřím, že to není ten správný nástroj, načež zkouším bič. Nejprve s ním jen švihám tak svižně ve vzduchu, aby sis mohla vychutnat ten pro tebe tak lahodný a omračující zvuk, tu slastně mučivou melodii, která v tobě vyvolává touhu a chtíč symbolizující všechny nadržené ženy a dívky. Tvá zbrocená píča právě doputovala do erotického ráje, tvá mysl dobře ví, co bude následovat. Na tvoji levou půlku dopadá první úder, zasykneš bolestí, tvůj sykot se však vzápětí mění na blažené zasténání. To už je ale tvoje pravá půlka odměněna stejným darem. Moje asistentka si stoupá před tebe, sundává ti škrabošku a dívá se ti zpříma do očí. Tvůj laní zrak se topí v nadpozemské, sexuální nirváně, já ale z bičováním přestanu. Ty se na mě otočíš a prosíš o další smilování v podobě dalších trestních úderů. Já ale odmítám, což tebe zneklidní a ty začínáš prosebně plakat. Moje kolegyně tě chytne pevně za vlasy, zatahá tě za ně, přičemž ti olizuje nahořklé slzy s tvých lící. Na moje znamení ti znovu nasazuje pásku na oči, aby tě zcela oslepila. Čekáš, co se bude dít, a doufáš, že bič neřekl své poslední slovo a že trestný lynč bude pokračovat. Další rána na sebe nenechá dlouho čekat, ty však, ale okamžitě poznáváš, že je něco jinak. Na tvoji již zarudlou prdelku nedopadl jen jediný švih, nýbrž dobře rozeznáváš několik kožených ramen důtek, kterými tě právě švihám. Tvoje rozčarovaný výraz se rázem mění v ještě blaženější úsměv, než si měla u biče. Více ramen víc zvládne, tato myšlenka ti zaplňuje mozek, když tě rytmicky švihám a důtky hrají svoji slastně trýznivou melodii a zbarvuji tvůj zadeček do ruda, jako by se snad studem zalykal. Asistentka stojí stále před tebou, ale pro tentokrát ti pásku z očí nesundá, nýbrž tě vezme za ruku a položí si tvoji dlaň na svoji zvlhlou mušličku. Ty na nic nečekáš a okamžitě ji strkáš tři prsty do pičky a začínáš v ní kmitat, zatímco já stupňuji rytmus důtkových úderů. Netrvá dlouho a tvá dlaň je zaplavena lepivou medicínou pocházející z asistentčiny orgasmicky se škubající pindy. Ukončuji tvé švihání, vnikám opět do tebe a obcuji s tebou, zatímco ty olizuješ její pevná prsa a ztopořené bradavky. Měním tempo i rytmus přirážení, držím tě pevně za boky, případně za ramena, tu a tam si tě přitáhnu i za vlasy a přidám i několik ran, jen tak, dlaní. Místnost je prosycená naším počínáním. Vše je tak, jak má být. Vnikám do tebe tak dlouho, dokud neprožiješ další, nezkrotný a nezkrotitelný orgasmus. Pak tě znovu chytnu za obojek a ty si klekneš, ona si se sedne naproti tobě a připraví své dlouhé nožky a začne ti jimi masírovat bradavky. Nechám se od tebe ještě chvíli kouřit, pak už to nevydržím a pocákám ji chodidla a prsty, ty přiskočíš a začneš láskyplně olizovat tu orgasmickou smetanu, cucáš ji prstíky a olizuješ plosky nožiček a je ti náramně. Nám taky. Nechám tě dokončit "úklid" mého semene, pak tě chytám za obojek a pomocí bičíku tě přivazuji zpátky na křeslo. Tam budeš očekávat začátek nových hrátek, my s pomocnicí odcházíme.

Není Pussy jako Pussy

26. dubna 2015 v 15:30 | AkasAkim |  Videoklipy
…aneb, některé covery jsou fakt kouzelné.Smějící se


UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH PRVNÍHO HUDEBNÍHO KLIPU JE Z VELIKÉ ČÁSTI PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ EROTICKÝ OBSAH URÁŽÍ, VIDEKLIP SI NEPOUŠTĚJ.Rozpačitý





Krystalicky bílé baby

25. dubna 2015 v 18:21 | AkasAkim |  Poezie
Vrženo do lidských spárů
setrvačností hodujících
šelem.
Zrozeno z lůna zpupné
matky, již tělo páchne
pikem.
Pros mixéra o desátky,
když pláč dětský zvoní
krystalem.
Chtíč zlomených hyen,
co nevstávají s každým
ránem.
Drogový barone hraj svou
stínohru, podobenství se
životem.
Nechť taťka zvládne var a
mamka hned naloží si před
dítkem.
Pak ho krapet pochová a
v pergo rauši poctí ho svým
prsem.
Sbohem.

Swastika Eyes + Miss Lucifer

25. dubna 2015 v 17:19 | AkasAkim
...aneb, jak paří pánové a jak flámují dámy...





Luně

22. dubna 2015 v 16:43 | AkasAkim |  Poezie
Jako slza v rosí moci,
co objímá trávy stvol,
má duše lká po noci,
zříš lycantropův bol.

Lidská duše, tělo vlčí,
kdo tomu tak hořce chtěl,
nazí svědci plaše mlčí,
sousoší dvou nahých těl.

Po nocích se hrdě toulám
a pro objetí úplňku,
do tváře ti teskně volám,
skrze stigma úponku.

Sny o klidném spánku

20. dubna 2015 v 17:35 | AkasAkim |  Úvahy a články
Sny mají tisíce a tisíce podob, jsou kouzelné a mají čarovnou moc. Není člověka toho, který by občas nesnil. Sníme o lepším životě, o lásce a o všem možném, čehož se nám zrovna nedostává a přáno nám není. Nejvíce snů míváme patrně jako děti, které ve své naivitě a bezbrannosti vnímají Svět zcela jinak, než dospělí. V dětství je všechno o hodně větší, barevnější a voňavější. Dětské sny jsou také pestřejší a mnohdy nemají ani reálný základ, zatímco dospělé sny jsou konkrétnější a praktičtější a také se více odvozují od způsobu a stylu našeho života.

Já vám chci představit člověka, který snil velmi mnoho a to především proto, že jeho život byl poznamenán chorobou, která mu nejen naprosto změnila život, ale navíc ho odsoudila k životu na úplném okraji společnosti, ba co víc, zbavila ho více méně lidské podoby a tím ho obrala i o, byť jen minimální důstojnost. Byl to člověk, kterého milovala jen jedna jediná žena, ba co víc, jen jediný člověk, což byla jeho matka, která ale zemřela, když on byl ještě dítě. Zbytek Světa se ho bál, štítil, vysmíval se mu, nebo se mu při nejmenším vyhýbal a tím mu hrozilo odnětí veškerých pocitů lidskosti, o které však, díky své pokorné povaze zcela nepřišel. Možná, že víte, či tušíte, o kom mluvím, snad jste o něm jen četli, nebo jste viděli film, který o něm natočil David Lynch.

Tím mužem byl Joseph Carey Merrick, Angličan, který se narodil 5. srpna 1862 v Leicesteru, jeho jméno je někdy chybně uváděno jako John Merrick. V dětství u něho propukla choroba, jejímiž symptomy byly silná hrbolatá kůže, otékání rtů a na čele se mu utvořila kostnatá boule. V průběhu jeho růstu také došlo k výraznější asymetrii mezi levou a pravou horní končetinou a významnému zvětšení obou nohou. Kromě již zmíněných tělesných deformací, během dětství upadl a poranil si levý kyčelní kloub. Zranění se zanítilo a zanechalo jej permanentně chromého. Přes všechny tyto těžkosti se nebohý Joseph, byť sám snažil bojovat ze svým nelehkým osudem. Po škole začal pracovat v továrně na cigarety, později se stal podomním prodejcem. Nicméně jeho zdravotní stav, respektive jeho vizáž mu jakoukoli práci velmi stěžovala. Jeho otec ho po smrti Josephovi matky odvrhl a znovu se oženil. Chvíli se o něho k jeho cti staral jeho strýc Charles, který byl holičem a který dal svému synovci alespoň na chvíli ochutnat pocit rodinného zázemí, bohužel jen na chvíli, neboť i on se musel tuze ohánět, aby zaopatřil své vlastní děti. A tak se nešťastný Joseph stal bezdomovcem, případně se uchyloval do místního chudobince. Určitou naději spatřil ve vystupování coby kuriozita v panoptiku, kde vystupovali různě deformovaní lidé a tak se nechal najat právě tam, ačkoliv mu to přinášelo kromě výdělku i další vlnu posměšků a zhrozených výrazů, které se navždy staly součástí jeho života, který se však podobal více žhavému peklu, než čemukoli jinému. V panoptiku mu také byla vymyšlena přezdívka "Sloní muž", pod kterou vystupoval. Jediným světlým momentem týkající se uvedeného způsobu obživy bylo, že panoptikum na popud svého podřízeného navštívil též Frederick Treves, který se později stal Merrickovým lékařem a snad i jediným a opravdovým přítelem, který dal Josephovi alespoň na nepatrné chvilky ochutnat střípky z běžného, lidského života. Treves totiž záhy zjistil, že Merrick, ač je velmi deformován fyzicky, je po mentální stránce zcela zdráv a uvědomil si plně míru utrpení, jímž jeho pacient prochází, aniž by ztratil, i přes odnětí veškeré důstojnosti určitou dávku pokory ke svému životu. Treves dokonce pozval Merricka k sobě domů a seznámil ho se svojí ženou, což Joseph přijal s neskrývaným nadšením a s povděkem. Vždy totiž toužil spatřit, jak funguje běžná domácnost. Personál Londýnské nemocnice, kde Treves pracoval, si na Merrickovo přítomnost zvykl do té míry, že se k němu chovali přívětivě a zdržovali se odpudivých pohledů. To pacientovi zvedlo sebevědomí natolik, že se občas vydal na noční procházku po nemocnici, což mu ale bylo brzo zakázáno, protože na jeho vzezření reagovali negativně někteří další pacienti nemocnice. Dalším člověkem, který byl nápomocen a který článkem do The Times spustil lavinu podpůrných dopisů, ale především finančních darů, které umožnily ubytovat natrvalo pacienta v Londýnské nemocnici, byl předseda nemocničního výboru Francis Carr Gomm. Tento článek také zapříčinil, že se o Josephův život začala zajímat například herečka Madge Kendal, která, ač se s ním nikdy nesetkala, obdarovávala ho svými fotografiemi a jinými dárky. Merricka tak navštěvovali pánové a dámy z vyšší společnosti a nosili mu dárky, jako třeba fotografie a knihy. On se jim odvděčoval dopisy a ručně vyráběnými prezenty, papírovými modely či proutěnými košíky, které se naučil vyrábět. Tyto návštěvy si užíval a postupně se stal natolik sebevědomý, že konverzoval s lidmi, kteří procházeli kolem jeho oken. Také byl velmi poctěn návštěvou princezny Alexandry a jejího manžela, prince z Walesu, kteří mu nato posílali každé Vánoce svá přání. Merrickovi se také jednou podařilo vykonat návštěvu divadla, k čemuž mu pomohli doktor Treves a herečka Magde Kendal. Jednalo se o představení vánoční pantomimy v královském divadle Drury Lane v Covent Garden. Společně s doktorem a několika zdravotními sestrami měli k dispozici soukromé lóže baronky Burdett-Coutts. Podle Trevese byl uchvácen, naplněn úžasem a představení jej zanechalo oněmělého. Po několik následujících týdnů o něm vyprávěl a znovu prožíval jeho příběh, jako by byl skutečný. Několik dnů také strávil na venkově, konkrétně na panství Fawsley Hall, které vlastnila lady Louise Knightley. Tam žil v lovecké chatě a dny trávil procházkami v lesích a sbíráním divoce rostoucích květin. Spřátelil se s místním mladým zemědělcem, který později Merricka popsal jako zajímavého a vzdělaného muže.

Merrickův zdravotní stav se během čtyř let jeho pobytu v Londýnské nemocnici postupně zhoršoval. Potřeboval velké množství péče ze strany zdravotnického personálu a většinu volného času trávil v posteli či křesle se stále menším množstvím energie. Jeho obličejové deformace se průběžně prohlubovaly a patrné bylo zvětšování celé hlavy. Zemřel 11. dubna 1890 ve věku 27 let!!! Merrickova smrt byla označena za nehodu a jako příčina smrti uvedeno udušení, způsobené váhou jeho hlavy poté, co si lehl na postel a zlomil si tak vaz. Doktor Treves ale dobře věděl, že Merrick měl vždy jeden obrovský sen a to moci usnout v leže, jako normální člověk. A tak se stala jeho smrt "nepovedeným experimentem", či splněním přáním, které ho stálo život.


A proč vám tento příběh vyprávím? Pro mě je Merrickův život důkazem obrovské pokory, úcty k životu a k jeho nefalšované kráse. Žijeme v době, kdy povrchní krása hraje prim, všechno a všichni se hodnotí podle toho, jak vypadají, a sebemenší jizvička je vnímaná, jako kaz na kráse. A tak si říkám. Neděláme něco špatně? Vždyť každá naše jizva, či rána je známkou našeho života, prostého žití, tak nač je zakrývat, či se za ně hanbit a stydět. Přestaňme schovávat své rány a jizvy a ukažme svému okolí, jací skutečně jsme. A také na svém okolí nehledejme jen tu povrchní krásu, vnímejme krásu oděnou do jinakosti, zvláštnosti a nedokonalosti. Dokonalost přece není přirozená a povrchní krása je jen kurare, které nám otrávilo zraky. I ten nejkrásnější člověk na Světě zoškliví, vidí-li jen svojí fyzickou krásu. Fyzická krása bez té vnitřní je pouhou nafintěnou a prázdnou ambaláží. No představte si například, že k narozeninám, nebo k Vánocům dostanete dokonale zabalenou a ozdobeně blyštivou a třpytivou krabici, až vám budou oči přecházet, ve které ale nebude zhola nic, žádný dárek. Budete mít radost?




Kalle + Nod Nod + Veena

17. dubna 2015 v 20:19 | AkasAkim |  Videoklipy
To jsou tři kapely, které pojí pronikavý a temně uhrančivý hlas Veroniky Buriánkové…





Jako kočka a pes

14. dubna 2015 v 17:22 | AkasAkim |  Úvahy a články
Tak by se občas dal nazvat stav vztahu, který spolu prožívají muž a žena. A jak by také ne, vždyť se přece říká, že muži a ženy jsou z jiné planety, Mars a Venuše, uvádí se. Problém je v tom, že oba zástupci tohoto lidského pohlaví žijí na planetě jedné a to na Zemi a dokonce jim bylo dílem osudu určeno býti jedním druhem, tudíž je nutno, aby se rozmnožovali. Ba co víc, postupem času a vývojem se s původně s animálního druhu, který žije instinktivně a pudově vyvinul jedinec, který si vlastní nerozvážností v podobě přílišného vývoje své mysli a později i ega, zkomplikoval situaci a to tím, že kromě touhy a chtíče, potřebuje pro svůj partnerský život občas i takové věci, jako je láska, cit, něha, nebo snad dokonce i oddanost. Všechny tyto aspekty jsou tuze příjemné, bohužel ale jen v případě, je-li vám jich přáno a dostáváno. Pokud tomu tak není, člověk se cítí smutně, mizerně a mnohdy i zoufale.

Také je nutno podotknout, že společenský vývoj mužů a žen se vyvíjel nerovnoměrně a to na úkor žen, o kterých se dodnes nelichotivě mluví, jako o slabším pohlaví. Již dávno se pomyslné vlády nad Zemí chopil muž a ženu považoval a v některých souvislostech i kulturách, či náboženstvích do dnes považuje, jen jako svoji ozdobu, případně jako nosičku svého potomstva. Moderní a technická doba dosti hrany tohoto nesouladu otupila, nikoli však úplně a tak žena musela nalézt zbraně, se kterými by mohla proti této mužské nadvládě bojovat. A tuto zbraň žena našla a to v oblasti, která je pro muže nejchoulostivější a nejzranitelnější, sice v erotice a sexu. Odjakživa je určeno, že muž se stará o potravu a zároveň poňouká ženu se rozmnožovat, aby se ona mohla starat o budoucí generaci.

Ale s moderní dobou si ženy dokázaly své jednání vycizelovat tak, že pomalinku, ale jistě dokázaly převzít vládu nad Zemí a to dokonce takovým způsobem, že muž má stále pocit jisté nadvlády, situace se však už mění, není-li už zcela jiná. Zatímco v pravěku muž ženu zkrátka a dobře obskočil a pokud se zadařilo, tak ji i obtěžkal a nic jiného neřešil (neumím si představit neandrtálku, jak vyčítá svému "partnerovi", že ani neprožila orgasmus) a v podstatě ještě v nedávné historii muž činil to samé díky svému egoismu a sebestřednému uvažování, které doprovázely společenské a kulturní zvyklosti. Ženy už byly schopny rozeznat, zda se jím milování líbilo a zda byly zcela uspokojeny, ale o takových věcech se mluvit nemohlo a tak ženy mlčely, při nejlepším se svěřily své nejlepší kamarádce. Technická doba ale situaci rapidně změnila a tím se dostávám k meritu věci. Touha žen po rozmnožování a po potomstvu zůstala, ale ženy stále více samozřejmě preferují nutnost a potřebu svého uspokojení. S kvapným nástupem těchto nových morálních kodexů a ve světle společenské otevřenosti a částečně i vlivem pornografie, kterou někteří jedinci bohužel vnímají jako reálnou podobu erotiky a lidské sexuality, se ze sexu stal tak trochu závod, ve kterém ženy povýšily svoji nutnost žíti s alfa samcem na n-tou, respektive si ji plně uvědomují a jdou si za ní, což se muži ve své hrdosti a pýše snaží splnit, mnohdy však marně, což už v tak ukvapené době, která partnerským vztahům spíše nepřeje, na pohodě zajisté nepřidá.

A to nabádá zamyslet se, kde se stala chyba. Ano, důvod, proč si muž a žena ne zcela rozumí, ačkoliv po sobě touží, nebude jeden. Ale uvažujme čište filosoficky. Řekneme, že láska i touha jsou v podstatě jen chemické reakce odehrávající se v našich tělech. Tudíž mě napadlo hledat onu příčinu ženskomužského hašteření a nesouladu právě uvnitř lidského těla a to přímo v jeho středu, ve kterém se nachází genitálie, čili pohlavní orgány. Základní motivací pro milování je přece sexuální vzrušení a samotný prožitek z milostného aktu zakončený vyvrcholením, neboli orgasmem. Podle mě je právě tento prožitek aktu a orgasmu u obou pohlaví rozdílní a to především v intenzitě a mocnosti prožitku. Všichni přece víme, jak probíhá a vypadá lidské vyvrcholení a není pochyb o tom, že tady byla příroda vůči ženám o mnoho štědřejší a pestřejší, ačkoliv díky společenským zvyklostem, o kterých jsem se již zmínil, se to tak neprojevovalo. Ženský orgasmus je o mnoho silnější, než u mužského vyvrcholení. Také je o mnoho delší a především ženy ho vnímají emotivněji, než muži. Mnohá žena se po něm rozpláče, či jinak projeví svoji spokojenost. Zatímco muže žene pouze jen pud, jelikož jeho orgasmus je nutný pro ženino oplodnění, žena chápe své vyvrcholení, jako dar, který je jí poskytován přírodou pro její potěšení. Je třeba si také si uvědomit, že ženské tělo je pro lepší erotický prožitek lépe přizpůsobeno. Mužské i ženské tělo nabízí mnoho erotogenních zón, které jsou ale u ženy prokazatelně citlivější. Lesbické rčení, že žena nejlépe ví, kam žene sáhnout, nabývá v těchto souvislostech i trošku jiných rozměrů. Nejsensitivnějším erotogenní zónou je pochopitelně kouzelníček Klitorísek. Tento orgán v embryonálním stavu pochází ze stejné tkáně, která u mužů vytváří jejich penis, je složen zhruba z 8000 nervových buněk, to je největší koncentrace na celém lidském těle a paradoxně je to dvojnásob, jako na celém mužském údu. O jeho síle a moci tedy není žádných pochyb a v obraze toho, že klitoris je jen malou, byť nejcitlivější součástí ženina libida, se jeví situace o mnoho jasněji (a to ani nezmiňuji tajemstvími opředený bod G), protože zde se právě střetává nesourodost přírody s vývojem chápání lidské sexuality. Z hlediska prožitků sexu je přece žena o mnoho napřed, než muž. Navíc do následného vztahu vkládá více citu a emocí, než on, měla by to být tedy ona, kdo by měl muže dobývat a v této oblasti ho edukovat a ne naopak. Trabantem přece také nebudete roztlačovat kamión, a když ano, daleko s ním nedojedete. Neměly by ženy místo hledání alfa samce vzít situaci do svých "rukou" a chovat se jako jedinec, který je v tak zásadním aspektu, jako je rozmnožování a sex o mnoho silnější, tudíž by měl být i a priori dominantnější?

Kačence

12. dubna 2015 v 18:14 | AkasAkim |  Poezie
Sedíc v šenku, spatřím Kačku
a že má život na draka.
Ptám se hloupě
proč tak skoupě?
Ať přidá slov, přece.
Že ve jménu raka,
prsou nemá více.
Rozepíná košilku
a já vidím za chvilku
jizvy místo ženy.
Za ten pohled cenný,
vděčím se jí polibkem
a pelyňkovým přípitkem.
Pak za svitu Měsíce,
požehnám té děvence.
Slzy zdobí naše líce,
co když nespatřím jí více?
A tak, že jsem kmán,
opiju se bolem, jak Dán.

Požehnej ji…

9. dubna 2015 v 11:02 | AkasAkim |  Poezie
Z kokonu zrozena
realitou znavena
do pavoučích vláken polapena
do světa shibari ukotvena,
jak vlajková loď
a s bavlny plod,
co oceánem pluje nikdy sama
otrokyně, přesto dáma
pro ta věčná blažená rána
jenž pod víčka byla vytetována,
nevinná, přesto už dospělá
hříšná myšlenka vzkypělá
studu a ostychu zbavená
voňavým lákadlem zmámená,
rozkoší, jenž z kalichu vypila
jutovým orgasmem se opila,
teď už tělo její do slasti je lapeno
pod zrakem Nawashi je chráněno,
proč by ses tomu divit měl
vyslov jen, to Bůh tomu tak chtěl.

Vytrhnuto ze života

5. dubna 2015 v 14:25 | AkasAkim |  Moje literární pokusy
Tereza má všechno připravené, je zaregistrovaná, fotky, které včera sama nafotila, jsou vložené, stačí jedno kliknutí a právě utvořená galerie bude odeslána ke schválení. Naposled se zarazí. Má tohle za potřebí? Seznamovat se touhle cestou, vstoupit do světa internetové erotiky, byť bez tváře. Na fotkách jsou přece jen její intimní detaily, prsa a kundička, žádný obličej a ani to místo, které se pro ní stalo jakýmsi stigmatem. Takhle jí nikdo nepozná, snad jenom Marek by mohl, ale to jí je jedno. Ten už ji do programu života vstupovat nesmí, zakázala mu to, ačkoliv v srdci ji ještě trošku plápolají plamínky rozdmýchané jeho charismatem a jeho mužnou aurou. Vzpomene si, jak ji bylo blaze, když ji laskal, kde se dalo, v tom byl výjimečný a nenapodobitelný, dokázal odhalit její tajná místečka, ta místečka, která když polaskal a podráždil potřebnou intenzitou a správným způsobem na ně zabrnkal, dokázal ji tím uvést do stavu milostného a erotického transu, kdy se byla schopna maximálně uvolnit a odevzdat se mu s naprostou samozřejmostí a bez jakýkoliv výčitek, protože jí to přinášelo pocity astrální blaženosti. Její tělo mu šlo naproti s takovou vyhládlostí a s neskrývaným chtíčem, že pro něj bylo možná až příliš snadné, ji dovést do zvlhlého ráje. Vždy, když do ní vstoupil, její hlava se zaklonila a oči se ji otočili v sloup, to blahem, kterým s ním prožívala. Jeho mužství jí dokázalo zcela vyplnit, špičku jeho žaludu cítila až na dně své zbrocené studánky, kterou ho osvěžovala, zároveň ho svírala tak pevně, jak jen to šlo. A když se předem domluvili a on si jí na konci jejich milostného tance, vzal pěkně zezadu, jako hřebec dostal se své kobylce na kobylku, jednou rukou ji dráždil zbytnělý poštěváček a druhou rukou si ji vytahal hezky za její dlouhou hřívu kaštanové barvy, nebyla daleko mdlobám. "Mrdej mě, Marku, mrdej svoji klisničku," neslo se hlasitě místností. Ne nestyděla se za to. A proč by měla? Za touhu a lásku se přece člověk hanbit nemusí.

S tím je ale provždy konec, zradil ji tak moc. Opustil ji a ještě si to hajzl uměl zdůvodnit. Jako kdyby ona mohla za tu nehodu, která se ji přihodila. Prý, že budou přátelé, kámoši. "Zmrd jeden, jak to vůbec mohl pronést, po tolika letech splašené a odevzdané lásky. Na kamarádství mu kašle, ať si najde jinou kamarádku. Určitě už teď prcá nějakou čubku, zatímco ona se trápí, ale s tím je konec, chlapů je přece mraky, je čas si užít i s někým jiným, než s tím zrádcem. Klik a fotečky jsou odeslány ke schválení. Snad se bude její kundička pánům líbit, určitě nad nimi bude i spousta mužů onanovat, i když určitě někteří z nich budou oplzlí dědci a chudáci, co se nezmůžou na nic jiného. Ještě, že si nastavila, že vzkazy a komentáře ji můžou posílat jen pánové s galeriemi. Takhle může provádět selekci a počítá s tím, že selekce bude veliká a rozsáhlá. Snad se mezi nimi najde alespoň jeden muž, který bude hravý, pohledný, solidní a zároveň nebude hledět na každou jizvu. Podívala se pod stůl a po tváři se jí začaly kutálet kapičky slz. "A dost, tohle sis přece zakázala, život jde dál a ty ho musíš brát, takový, jaký opravdu je," sama se napomíná, přičemž si dolije sklenici tramínku a notně si přihne. "Tak a teď se naložím do vany a pak se vrátím k notebooku a podívám se, jestli mi ty fotky schválili a třeba, jestli už někdo nenapsal." Nechá si tedy napouštět vanu teplou vodou, do které si přidá trošku olejíčku a pomalinku se začne svlékat. Pak ještě zkontroluje správnost teploty vodní lázně a pak do ní s tichým zavzdychnutím usedne. To je lahoda. "Třeba už si mě nějaký fešák prohlíží a vidí, jak jsem byla včera krásně vzrušená," předříkává si svoje vlastní představy a aniž by si to uvědomovala, začne si hladit prsa a dráždit bradavky. Když si to uvědomí, ví, že už je pozdě. "No co, očista ještě chvíli počká," špitne si sama pro sebe a to už zajíždí její pravá ruka pod hladinu. Jen ještě zapřemýšlí, jestli má použít proud vody z puštěné sprchy, nebo dát přednost svým prstíkům. Chce cítit lidské doteky, otázka je vyřešena.

Adam přišel právě ze zaměstnání, respektive z restaurace, ve které se byl po práci najíst. Je tomu rok a půl, co se rozvedl s Marií, se kterou žil sedm let, z toho pět let byli manželé. Důvod rozvodu? Marie se zamilovala do svého kolegy a Adamovi dala vale. Však ani Adam nebyl úplné neviňátko. Milenek měl za dobu manželství hned několik a jednou si dokonce pomohl placenou službou. Chtěli-li by si oba přiznat barvu a být upřímní, museli by si doznat, že nejlépe by udělali, kdyby zůstali přáteli. Jejich milenecká vášeň vyprchala pár měsíců po svatbě a oni žili spíše vedle sebe, než spolu. Nebyla žádná vůle ani síla, která by udržela tento vztah a toto "přátelské" manželství. Říká se, že muži jsou v lásce nestabilní, že je pro ně nepředstavitelné, žít s jednou ženou celý život, že přirozený pud je nutí hnát se pořád za jinou a jinou samicí, kterou by mohli oplodnit. Adam si ale v duchu představoval ženu, kterou by miloval celý život, souzněli by spolu, sportovali by spolu a podnikali různé cesty a to i poté, co by se narodil nějaký ten prcek. S Marií dítě nemají, oba od začátku instinktivně tušili, že to není dobrý nápad, že oni nejsou uvoleni k tomu, aby spolu vychovávali potomstvo. Dávali si tedy oba veliký pozor a možná i toto byla příčina toho, že jejich touha a vášeň vyprchala tak brzy. Adam se jen trochu opláchl, vysprchovat se chce až večer, předtím si chce jít ještě lehce zaběhat, aby uvolnil napětí po pracovním dni. Posadí se před televizi. Na stole před ním ale leží notebook a tak ho zapíná, přičemž zároveň vypíná právě zapnutou bednu. "Tak se ukažte, krasavice," mrmlá si pod vousy, zatímco naťukává internetovou adresu erotické seznamky. "No, tohle je docela pěkná mušlička, a jak je zvlhlá," hodnotí zobrazené fotky u ženského profilu. "27 let a prý je pořád sama, no zkusím ji pochválit fotečky, připojím nějaký ten žertík a třeba alespoň pokecáme, nebo mi třeba pošle nějaké další fotky," mudruje Adam. V duchu mu ale stále pulsuje představa o vážném, romantickém vztahu, o souznění dvou zamilovaných osob, které bez sebe zkrátka nedokáží žít. "Hele a není z daleka, necelých 80 kilásků, to se dá autem hravě zvládnout, když zvolím vhodnou rétoriku, tak večer můžu být v ní," přeruší mu tok myšlenek o romantice vlastní libido. "Tak, co děvence tedy napíšeme?"

Je teplé letní odpoledne a Terezka nasedá do autobusu, aby se dnes, po dvou měsících osobně seznámila s mužem, se kterým udržuje nejprve internetovou, později i telefonní známost. Už jen matně si vybavuje Adamův první internetový vzkaz s erotické seznamky, který byl sice dost lascivní a odvážný, ale bylo v něm cítit i spousta něhy a romantiky. Alespoň Terezka to tak vnímala. To pozdější vzkazy, které už si psali pomocí SMS si pamatuje přesněji, tam už Adam ubral na slovní rozšafnosti a psal více srdcem. Nejde o zásnuby, ale Terezka je přece jen dost nervózní. Pořád se musí přemlouvat, aby si cestu nerozmyslila. "Měla jsem ho raději pozvat já k sobě," přemýšlí si v duchu, zatímco sleduje další cestující, jak nasedají do autobusu. "Jenže, to by si mohl myslet, že už to nemůžu vydržet a že ho chci hned do postele, takhle od něho můžu kdykoliv odejít a přespat někde v hotelu," cestující už jsou na svých místech a autobus se rozjíždí. Terezka má na milování chuť, chlapa neměla už hodně dlouho a její tělo si to žádá, ale rozhodně nechce si připadat, jako kurvička, která přijede, podrží a odjede. Jsou domluveni, že u něho zůstane celý víkend, tak snad se sexem počká třeba do zítra, i když v to doufá asi marně a sama si to v praxi neumí moc představit. Hlavně, aby to nebyl nějaký hrubián, či násilník. Slova používat umí, mluví, jako když másla ukrajuje, ale to jsou zkrátka muži, dokud se mluví, to jste u nich jako v bavlnce, ale jakmile vás mají v pazourech, tak tam veškerá něha končí. "Kéž by byl jiný."

Adam je také dost nejistý a nervózní, přece jen chce na Terezku zapůsobit. Uvědomuje si, že to není přiopitá blbka, kterou sbalil v baru a kterou si vede domů s tím, že ji po použití vykýbluje ven. Pociťuje, že by se mohl do Terezky zamilovat, je skvostně nádherná a tělíčko má, že by jí ho i Afrodita mohla závidět. "Asi by nebylo záhodné oprcat ji hned, počkám s tím do zítřka, i když sex máme v podstatě domluvený, aby si zase nemyslela, že jsem nějaký nekňuba," přemýšlí si Adam nahlas. "Musím působit klidně, vtipně, žoviálně a lehce dominantně," úkoluje v duchu sám sebe, stojíce už na autobusovém nádraží, zatímco co vhlíží do autobusu, který právě přijel. Právě ji vidí, jak vystupuje, nežene se k ní, jak k tetičce, která přijela s vesnice s vajíčky a domácím sýrem. Jen na ní kývne a lehce zamává. Terka mu úsměv opětuje a blíží se k němu. "Tak se konečně poznáváme osobně," pronese Adam a po přátelském polibku nabízí Tereze rámě a bere ji tašku.

"Co kdybychom jsme si šli před večerem trochu zaběhat, nebo zajezdit na kole, určitě budeš sportovní typ, postavičku máš dokonalou. Vzala sis s sebou i nějaký sportovní oděv? Ukázal bych ti při tom trochu i okolí," předhazuje Adam nabídku budoucího programu, zatímco míří k němu domů. Terezka suše polkne. "Radši bych si s tebou povídala a lépe tě poznala," vykrucuje se, protože si uvědomuje situaci. Je sportovně založená a před nehodou běhala i jezdila na kole a na kole jezdí do dnes, ale nechce se jí hned s pravdou ven. Bojí se jeho negativní reakce. Chce Adama na danou situaci alespoň lehce připravit, i když ve skutečnosti vůbec netuší jak. "Tak dobře, budeme doma, připravil jsem nějaké dobrůtky a laskominy všeho druhu, nějaké vínko, máš pravdu, měli bychom se dobře poznat." Trapas zažehnán, prozatím.

Došli k Adamově domu, nic velikého, ale domeček je to pěkný i s malou zahrádkou a jak o něco později zjišťuje, i zevnitř tuze útulný. Adam se zdá býti dobrým společníkem. Je hovorný, ale ne sebestředně, snaží se Terezku pobavit a daří se mu to. Jeho rétorické schopnosti jsou stejně obdivuhodné, jako styl jeho psaní. Preferuje otevřenost, ale vtipnou formou, občas něco přežene, ale vzápětí si to hned uvědomí a vystřelenou kulku stáhne zpět a zabalí ji do nejjemnější krajky. Působí tak mužně, přitom se nebojí projevit city. Terezka se najednou přistihne, jak na Adamových slovech visí. Je to pro ní zvláštní pocit, na fotkách viděla Adama zcela nahého, dokonce i při onanii, on jí zná stejným způsobem, přitom se teprve teď poznávají. Adam neskáče Terezce do řeči, jak to dělal třeba Marek, ten jí málokdy nechal domluvit a Terezce to vlastně ani moc nevadilo, není zrovna hovorná a tak se nechala od Marka bavit, ale Adam je jiný. Vždycky, když domluví, chce znát Terezčin názor a její pohled na věc. Bedlivě ji naslouchá, stejně jako ona jemu. Zdá se, že vzájemně doplňují, což je dobré znamení.

Tereza se cítí po večeři fajn, i když jídla bylo na ní až moc, naštěstí nedojedla všechno, to by asi praskla. Také vínka bylo asi víc, než bylo záhodno, trošku se jí točí hlava, ale špatně jí není, nicméně si pro jistotu žádá už jen o sklenici vody. Adam jí rád vyhoví, cítí, že je Terezce sympatický a tak nechává plavat původně striktně erotický motiv dnešního setkání. Rád by na Terezku zapůsobil do té míry, že by získal nejen její vnadné tělo, ale i alespoň malinkatý kousek jejího srdce, byť jen v podobě bonusového kamarádství. Zdá se, že hvězdy mu jsou nakloněny. "Uf, jsem úplně nacpaná," funí Terezka. "Víš co, tak si chvilku odpočineme a pak si půjdeme zaběhat, třeba jen na dvacet minut, jo?" nabízí znovu Adam. "Co máš sakra furt s tím běháním, musím na záchod, kde to je?" změní Terezka prudce intonaci. Adam se zarazí a beze slov Terezku dovede ke dveřím od toalety. Ta bez meškání zabouchne dveře a zamkne se. "Není ti špatně?" ptá se jí Adam. Bez odezvy. Odchází tedy do kuchyně, aby se trošku napil vína, ale vzápětí se vrací k zamčeným dveřím. Tereza si zatím sedá na zavřenou mísu a začíná natahovat moldánky. "Co mu mám jako říct," honí se jí hlavou. "Nebo si mám rovnou sundat kalhoty a ukázat mu to," opravdu si neví rady. Adam začíná být trošku nervózní, protože vlastně netuší, co se vlastně stalo. "Terko, jestli ti je špatně, tak mě musíš pustit dovnitř, pokusím se ti nějak pomoct, hlavně se mnou komunikuj, netuším, co se s tebou děje." Terezka si uvědomuje, že když si s Adamem dávala toto rande, tak přemýšlela nad vším, kromě jedné věci, a to, jak mu sdělí, že není zcela zdravá. No nic, nyní už není kam couvat, vstává tedy a otevírá dveře a sedá si opět na toaletu. Její líčka zkrápějí kapičky slz. "Copak se děje Terezko," pokleká k ní Adam. Ona se na něho odevzdaně podívá a začne si vytahovat levou nohavici u kalhot. "Při autonehodě jsem přišla o část své nohy, pod kolenem," Adam zří nožní protézu, zatímco Terezka začne hlasitě vzlykat. "Mám odejít hned?" hláskuje skrz vzlyky. Adam se nenuceně usměje. "Blázínku, vždyť jsme se sotva poznali," vřele ji obejme, což Terku absolutně omráčí a ona se mu bezděčně oddá. "Drž mě prosím Adámku, já se tak bála, co na to řekneš, vůbec jsem nepřišla na to, jak ti to mám naznačit." Tady pomůže jen jedna věc - horlivě ji začne líbat, což mu ona opětuje. Objímají se a laskají.

Když se Tereza trošku uklidní, Adam ji úsměvem navrhne, že by mohli změnit lokál, načež se ona rozesměje. Pak pomalinku vstává, míří ke dveřím a Adam ji následuje. Nečekaně ji však obejme zezadu kolem pasu a Terezka ucítí jeho dlaně na svých ňadrech. Není ji to nepříjemně a Adam navíc přidává na otáčkách, protože začíná líbat a laskat její šíji, krk a levý ušní lalůček, což Terezku okamžitě přenáší do stavu erotické excitace. Zavrní jako kočka, nebo spíše lvice, což je pro Adama adrenalinovou vzpruhou pro další konání. Zajede ji pod oděv a žmoulá a dráždí Terezčiny bradavky, které jsou vzrušením zduřelé, následně jí svléká tričko a podprsenku, která už stejně neplní svoji funkci. "Terezko, já tě hrozně chci," nezakrývá své přání Adam. Terezka ale přece není proti, její prohnuté tělíčko to dává jasně najevo. Adam ji rozepíná zdrhovadlo u kalhot a sundavá jí je, společně s kalhotkami. Terezka je tak vzrušená, že její ruka samovolně míří k mokrému klínu, nad pahorkem ale pohyb ruky zastaví. Chce, aby to byl Adam, kdo odpálí tu nálož a už vnímá jeho ruku, jak po vzoru jedovatého hada se plazí po jejích stehnech vnitřní stranou a ona ví, že hadí uštknutí se nenávratně blíží každou setinou sekundy a už se tak také stalo. Terezčin chtíčem obnažený klitoris spouští salvu rozkoše, která zaplavuje její po lásce voňavé tělo. Její broskvička uctivě přijímá návštěvníky převlečené za Adamovi prsty a hřejivým nektarem oslavuje spojení dvou lidských bytostí. Adamův bojovník se ovšem už také hlásí k boji, má nabito ostrými a palivem šetřit nehodlá. Vstupuje do Terezky s vítězným odhodláním a bez bázně a hany. Ta ho s neskrýváním potěšením vítá a její ústa zas po dlouhé době mohou pronést ta slova, která mohou slyšet jen dva, sexu oddaní lidé. "Omrdej mě, jako klisničku, zezadu a na stojáka, chci to." A Adam milerád poslechne. Přestože je s Terezkou poprvé, jako by mu někdo radil, co má dělat. Jeho penis pulsuje v její mušličce tak hbitě a nebojácně. Adam mění tempo a svírá Terezčiny boky. Najednou ucítí, jak se jeho ruka vine po její páteři až k hlavě a uchopí ji za vlasy těsně za gumičkou, která drží její culík. Podebere vlasy zespoda a jemně sjíždí po celé jejich délce až ke konečkům. Jeho dlaň se však natotata vrací k místu za gumičkou, opět podebírá její vlasy zespoda, tentokrát však za ně škubne a zatahá. Jeho pyj v tu samou chvíli pevněji zaútočí na její jeskyňku. První společné vyvrcholení je na světe.


Je druhý den ráno, Terka se probouzí jako první, opatrně a potichu si nasazuje svoji protézu a zcela nahá odchází do kuchyně udělat kávu. Po chvíli se vrací a stojíc mezi futry sleduje spícího Adama. Je do něho zamilovaná? Ani nedoufala, že to bude trvat jen tak krátce, co s hlavy a především ze svého srdce absolutně a pro vždycky vyžene toho zrádného Marka. Teď žije jen pro Adama, ačkoliv zatím vůbec netuší, kam jejich vztah časem postoupí, fyzicky se přece znají jen od včerejška. Terezce je to vlastně docela jedno. Ví, že i po nehodě se může cítit jako žena a být šťastná…

Pravda o Akimovi

1. dubna 2015 v 11:49 | AkasAkim |  Úvahy a články
Tento článek má dva důvody. Nesnáším lež a tak jsem se rozhodl o sobě napsat úplnou a nepokrytou pravdu. Už vás nechci zkrátka dál oklamávat milí blogeři. A ten druhý důvod je, že chci vzdát hold a úctu českým lékařům, jmenovitě českým plastikům, čili doktorům zabývající se plastickou chirurgií.

Už to zkrátka nemohu vydržet a tak to musí ven, milí přátelé. Narodil jsem se, respektive narodila jsem se jako žena, což by nebylo nic hrozného, kdybych se ale nenarodila jako extrémně ošklivá a znetvořená žena. Byla jsem tak ohyzdná, že můj otec i matka, hned několik minut po mém narození spáchali rituální sebevraždu, přičemž prosili Boha i Satana za odpuštění, protože jim bylo tíživě líto, že na Svět přivedli takovou zrůdu. Také doktor, můj porodník nesl situaci ohledně mého porodu velmi těžce, několik dní poté, odevzdal svůj medicínský titul a rozhodl se dále vykonávat už jen práce kopáčské, s tím, že tam snad nic nezkazí. Nedisponoval však potřebnou sílou k tomu, aby tuto práci mohl vykonávat, a tak zvolil jinou variantu, tudíž práci, ve které, když se něco nepovede, nic se nestane, maximálně za to dostane tučné odstupné. Ano, tušíte správně, stal se politikem. Také zdravotní sestry, které asistovaly u mého porodu, dostihl nemilosrdný osud, i ony se vzdaly lékařské praxe a nastoupily coby nevěstky lásky v jednom známém bordelu.

Vyrůstala jsem tedy v dětském domově a můj život byl od malička jedno veliké utrpení a čiré peklo. Všichni mi tam totiž říkali zrůdná Akimka. Veškerý personál dětského domova se mě bál, případně štítil a děti se mi nepokrytě smáli, mučili mě a všelijak týrali. Ale já se jim ani moc nedivím, byla jsem opravdu šereda. Nemusím vám snad vysvětlovat, že mě má vizáž tuze trápila a od malička jsem snila o plastické operaci, která by mě jednou a provždy zbavila mého cejchu. Navíc jsem si v pubertě uvědomila, že duševně se necítím býti ženou, nýbrž mužem a tak byla nasnadě i změna pohlaví, zkrátka, když změna, tak úplná a dokonalá. Jenže, takové operace pochopitelně jsou poměrně drahé a já se tedy rozhodla si na ně vydělat, jakožto atrakce v jednom obludáriu, které kočovalo po vlastech evropských i zámořských a kde vystupovali podobně postižení lidé. Tuhle práci jsem dělala celých deset let. Ano deset let jsem se dobrovolně stávala terčem posměchu, ale trpěla jsem s nadějí, že tato tortura jednou skončí, já podstoupím veškeré potřebné operace a bude ze mě nádherný, mladý muž.

A jak jsem si usmyslela, tak se také stalo a to v době, kdy mi bylo 26 let. Lékaři odvedli profesionální, precizní práci a výsledek byl více, než dokonalý. Stal se ze mě mladý muž, navíc s maximální přitažlivostí, ženy mě obletují, o sex si říkat nemusím, je mi poskytován automaticky. Ze zrůdné Akimky, stal se neodolatelný fešák Akim. Nezkušené dívky přede mnou nezvládají utajit svou panenskou roztouženost, svlékají se a nepokrytě přede mnou onanují, přičemž doslova škemrají o to, abych je zbavil jejich nevinnosti, což mi umožnuje penis, který mi lékaři vytvořili z pyje koňského. Snad vám nemusím řikat, respektive psát, jaká je to pro mě úleva. Nyní už se nemusím bát podívat se do zrdcadla, anebo bez obav vyjít na ulici. Je až s podivem, kam dnešní medicína pokročila, když umožnuje udělat z extrémně ošklivé ženy, tak pohledného a dokonce sexuálně aktivního muže, jako jsem dnes já. No posuďte sami, připojuji 2 fotografie, na první jsem ještě coby monstrózní žena, které se lidé bojí a štítí a na druhé už jako maximálně přitažliví muž, který musí ženy doslova odhánět.