Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

Pro usnutí

13. srpna 2018 v 17:10 | AkasAkim |  Poezie
Další tajuplná bavlnka rozkoše
padá ladností uvolněných listů
po větru hebce ze stromů snášejících se k zemi,
tvé rty opět beze slov mluví,
pootevřená jsou tak svůdně,
až dech se tají,
zřekl jsem se ho,
dýcháš přerývaně, přesto mocně a významně,
vzdycháš, sténáš,
milostně naříkáš,
tvé dlaně i prsty tělo mé objaly
a nehty nedlouhé pronikly pokožkou
do mých starých,
nemohoucích kostí,
bolí to, přesto jsem opojen
poctivou dávkou neuhasitelné vášně,
blaženost nás naplňuje a prostupuje,
všechny ohně Světa
chladivým obvazem jsou,
srovnám-li je s mým nitrem,
to přeplněné něhou rozkvetlo v tento vzácný okamžik,
žhne po tobě,
proměnilo se
v dar věnovaný tvé touze i chtíči,
zakláníš hlavu,
oči,
drahokamy zorniček
pod víčky nedobytně jsou schovány,
co tětivu luku napínáš svůj chrám,
tělo pudem po hříchu rozohněné,
prsty u nohou nevědomky v pěsti zatínáš,
brány Edenu kopnutím rozevírám
a ty, holčičko
medově voňavá,
neváháš,
bez meškání do nich vstupuješ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která moje rubrika se vám líbí nejvíc

Moje literární pokusy 10.7% (50)
Úvahy a články 4.3% (20)
S Markétou v pekle a v ráji 8.3% (39)
„Ty Pičo“ 16.6% (78)
Filmové chuťovky 5.1% (24)
Videoklipy 6.6% (31)
Music 3% (14)
Poezie 5.1% (24)
XXX 40.3% (189)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama