Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

Zvonkohra

31. srpna 2018 v 16:54 | AkasAkim |  Poezie
Objal jsem ji,
ale příliš pozdě,
všechny lístečky ze stromů již opadaly,
slzičky v letokruzích steskem klokotají,
rozpuk žalu v dechu lovce neunavíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. R. B. R. | E-mail | Web | 31. srpna 2018 v 17:49 | Reagovat

Co cítí k němu - nevěděl,
její hravost jí trochu záviděl,
nedal jí, co od něj žádala,
a tak se smutku poddala.

Když ho překonala a šla dál,
přišel na to, že by o ni stál...

...možná...

2 Akim Akim | E-mail | Web | 31. srpna 2018 v 17:54 | Reagovat

[1]: Nádherná veršovaná reakce, navíc výstižná. Děkuji, moc mě to potěšilo. ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama