Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

Modravou oblohou za duhou

16. dubna 2020 v 13:01 | AkasAkim |  Poezie
Můry ševelem proletí tmou,
peruťky andělské utichnou,
světlo žití dech osudu zhasne,
vosku slzička po svíčce skane,
uhynulému tam na hrobečku,
tesklivě bude milé v srdéčku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Která moje rubrika se vám líbí nejvíc

Moje literární pokusy 9.1% (81)
Úvahy a články 4% (36)
S Markétou v pekle a v ráji 8.5% (76)
„Ty Pičo“ 17% (151)
Filmové chuťovky 5.8% (52)
Videoklipy 7.4% (66)
Music 4.4% (39)
Poezie 7.6% (68)
XXX 36.1% (321)

Komentáře

1 Kytička Kytička | 16. dubna 2020 v 14:08 | Reagovat

Hezká poezie, je skvělé, jak dokážeš tvořit ty rýmy, ač obsah je trochu pochmurný si myslím. Ten název mi přišel ale zase takový optimistický. :-)

2 Akim Akim | E-mail | Web | 16. dubna 2020 v 14:16 | Reagovat

[1]: Děkuji za nádherný komentář a pochvalu. Je to ta nejlepší motivace. ;-)  :-)

3 Kytička Kytička | 16. dubna 2020 v 15:23 | Reagovat

[2]: Není zač, rádo se stalo. To jo, motivace je fajn no, když jí člověk ovšem má. :-)

4 Akim Akim | E-mail | Web | 16. dubna 2020 v 15:39 | Reagovat

[3]: No a já ji mám v tobě. ;-)  :-)

5 Kytička Kytička | 16. dubna 2020 v 15:51 | Reagovat

[4]: Aha, tak to jo, to je od tebe hezké. Já též. :-)

6 Akim Akim | E-mail | Web | 16. dubna 2020 v 15:53 | Reagovat

[5]: Super. ;-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama