Člověk, který neustále žvaní o tom, jak hluboce miluje, upřímně milovat nedokáže.

XXX

Medusa

22. listopadu 2018 v 15:58 | AkasAkim
Dlouho jsem nenapsal nic erotického (pornografického) a tak vám odvyprávím skutečný příběh, který se odehrál letos o prázdninách. Je to něco, co o mě nikdo neví, tedy zatím. Pokud ale máte s pornografickou literaturou jakýsi problém, nebo vás vůbec nezajímá, tuto povídku si prosím odpuste.

Pravda, já sám jsem studentským lavicím již celkem dávno odrostl, ale proč si v téměř čtyřiceti letech nedopřát milostné vzplanutí, obzvláště, je-li jeho aktérkou mladičká blogerka, čerstvá maturantka s luxusně vláčným tělíčkem a jemňounce voňavou lasturkou. Věk je přece jen pouhé číslo, ne?

Někdy začátkem května jsem v emailové poště nalezl zprávičku, v niž se mi její pisatelka svěřila, že na mém profilu objevila zmínku o knize "A uzřela oslice anděla", kterou přes, nebo právě naopak pro její truchlivost přímo zbožňuje. To mě velmi zaujalo, jelikož tento literární skvost mě provází celým životem a je pro mě takovou malou Biblí. Jedná se o temný, až depresivní příběh napsaný spisovatelem, scenáristou, hudebníkem a zpěvákem Nickem Caveem. Nic veselého, ale příběh je napsán přímo úžasně. Hned jsem tedy na zprávu odpověděl a s Medusou, jak se mi dívka představila, jsme si začali dopisovat. Samozřejmě, že brzičko došlo i na téma erotiky a sexu. Medusa byla i přes svou mladost a plachost celkem otevřená a tak mi záhy poslala pár svých fotek a rovněž mi prozradila, že je spíše submisivní, její libůstkou bývají výprasky rozličného druhu, ale co mě vyloženě nadchlo, byla zmínka o tom, že je velmi citlivá na nožičkách, což pro mě jako foot fetišistu představovalo dar přímo královský. Už jen představa toho, že ji laskám prstíky, nárty a kotníčky a ona u toho přede jako kočička, mě rajcovala téměř k nepříčetnosti. Navíc se mi už na fotkách opravdu moc líbila a i přes svou mladost na mě působila velmi charismaticky a více, než sympaticky.

Počal jsem tedy slečnu pomalinku, zato bez jakýkoliv výčitek svádět a k mému úžasu se mi to poměrně dařilo. Z mé tvorby se ji dle jejích slov líbilo jen něco, ale naše konverzace ji byla milá, což i mě pochopitelně velmi těšilo a netrvalo dlouho a já jsem po té mladé a čerstvě odmaturované ženě až neskutečným způsobem zatoužil. Písemná komunikace mi během několika dní přestala stačit a tak jsem při své drzosti tuhle nádhernou nymfičku poprosil o možnost vidět se na skypu. Lolitka kupodivu neodmítla a zaslala mi kratičkou zdravící videozprávičku. Pak už stačilo jen domluvit správný okamžik a zmáčknout kouzelné tlačítko a milou lolitku jsem měl rázem jako na dlani. Počáteční nervozitu z neznámého jsme překonali velmi rychle a povídali si nenuceně a celkem dost otevřeně a to na různá témata. Nijak jsem před ní neskrýval ani svůj hendikep, jednak to v podstatě ani nebylo možné maskovat a alespoň mezi námi bylo hned jasno. I ona mi prozradila nějaká svá tajemství a to nás, myslím o to víc spojilo a sblížilo. O jejím charismatu jsem už nepochyboval a brzy si ji pro její osobitost velmi oblíbil. Došlo mi, že ji nevnímám jen jako erotický objekt, ale především jako velmi zajímavou osůbku. Bylo mi v její "blízkosti" jednoduše skvěle. Léto se vehementně hlásilo o svá práva, o letošních vedrech vám snad nemusím vyprávět a tak se Medusa přede mnou celkem logicky zjevovala jen v kratáskách a v tílečku. Už si nepamatuji, při kolikátém video setkání jsem vyslovil žádost, zda smím vidět i to, co ono tílko skrývá. Děvče se evidentně hodně stydělo, také se samozřejmě velmi bálo zneužití oné pikantní situace, což jsem naprosto chápal a popravdě ji ujistil, že žádné fotografie ani videozáznamy rozhodně pořizovat nehodlám a tak jsem jednoho parného odpoledne docílil svého a Medusa se mi na monitoru ukázala nahoře bez. Snad vám nemusím vysvětlovat, co to se mnou udělalo, srdce mi tlouklo na plné obrátky a krev v mých žilách pulzovala silou vodopádu. A to byl teprve začátek. O pár dní později mi tohle nádherné a stydlivé stvoření ukázalo i to, co děla, když je doma sama a přemůže ji vlna touhy po rozkoši. Sledovat její překrásnou tvářičku během hrátek a slyšet její vzdechy a steny bylo něco nepopsatelného. V tu dobu jsme si psali denně a v podstatě pořád, bylo zřejmé, že po sobě oba toužíme a tak jsem se jednoho dne rozhodl optat, jestli shledává jako reálnou možnost, vidět se in natura. Medusa stydlivě špitla pouhé, přesto absolutně dostačující "ano".

Uběhly tedy necelé dva měsíce od osudného, prvního mailu a já jsem čekal na svou zatím jen virtuální "milenku" (to slovo absolutně nesnáším) na karlovarském autobusáku. Přiznám se vám, že jsem vlastně do poslední chvíle tak trošku čekal, že se něco zvrtne, pokazí, posere, chcete-li, anebo zkrátka, že si to ta holčina nějak rozmyslí a nakonec nedorazí. Informace, že už je na cestě mě částečně uklidňovala, ale na vážkách jsem byl furt. V duchu jsem si říkal, "ty vole, letos ti bude 40, jsi invalidní důchodce, mluvíš jako mentál a ty si jako myslíš, že ti na ptáčka jen tak hupsne voňavá a pohádkově překrásná devatenáctka? Ty ses asi zbláznil, ne?" Tyhle šílené myšlenky mučily mou mysl a já se jich pokoušel zbavit. Najednou dorazil autobus, který dle cedule za sklem musel přivést i mé sotva rozpučené potěšení. Medusa však nikde, náhle tón SMS. "Asi jsem vystoupila o stanici dřív," vytočil jsem ji a s lehkým zděšením v hlase se otázal "jsi ale ve Varech, že jo?" zasmála se, "jo to jsem, ale asi jsem vystoupila dřív, podle navigace bych u tebe měla být do pěti minut, čekej, dojdu k tobě pěšky." Stál jsem tedy u východu z autobusového nádraží a vyhlížel své erotické sny, svou hanbatou múzu. Najednou jsem ji zahlédl zhruba 30 metrů od sebe. Zamával jsem a zavolal "Meduso", v ten samý moment jsem si ale všiml, že má na uších sluchátka, volání tedy bylo marné, vydal jsem se tedy jejím směrem, náhle se otočila a všimla si mě, usmála se a lehce rozhodila ruce jako že, no sláva. Došli jsme k sobě, přátelské objetí, pozdrav a pusa na tvář. Hned jsme si začali povídat, domluvili jsme, že po příjezdu do Chodova si zajdeme do pizerky a že se buď najíme tam, nebo si koupíme jídlo domů. Na místě jsem si objednal nealko pivo a slečna pohár a později i panáka whiskey, patrně na kuráž. Rozhodli jsme se, že objednanou pizzu si tedy sníme až u mě, doma. Tam jsme došli záhy. Na jídlo jsem měl chuť a taky jsem byl už docela dost hladový, navíc jsem nechtěl být moc hrrr a tak jsem položil krabice rovnou na stůl s tím, že se jen rychle převléknu do domácího a můžeme začít papat.

Když jsem si zrovna vysvlékal kalhoty, všiml jsem si, jak ležíc na gauči, sloužícím coby postel, prohlíží si mou sbírku cédéček a dívídíček ze vzdálenosti zhruba metru a půl. "Sakra, proč k té skřínce nejde blíž, takhle přece musí vidět úplný kulový" pomyslil jsem si, ale v tu chvíli mi to došlo. Přistoupil jsem k ní a jen tak, jako by na uvítanou, jsem ji smyslně políbil přímo mezi lopatky, výstřih jejího tílka mi to snadno dovoloval. Byl jsem zvědavý na reakci. Zlehka sklopila hlavu a rukama se více zapřela o postel. Nebyl důvod nepokračovat v líbání. Jel jsem ústy po páteři od lopatek níž. To už se přidala i má ruka, polštářky prstíků počaly tančit po jejích zádíčkách a z lehkou opatrností se jaly dobývat její šatstvo. Nazdvihl jsem hlavu, abych lépe zhodnotil situaci, a tiše jsem pronesl. "Pizza se dá v pohodě jíst i za studena." Při těchto slovech jsem poprvé vzal do své dlaně jednu z jejích půlek, byla dokonale pevná, zkrátka mladé masíčko, voňavé a čerstvé. "Hmmm," zavrněla jen a já to nevydržel a poprvé jsem ji přes tu nádhernou sedínku plácnul. Věděl jsem přece, že to má moc ráda. A to taky dala hned najevo prvním, i když tichým, sotva slyšitelným vzdechem, při kterém ještě trošku víc sklopila svou hlavičku a zároveň o to víc vyšpulila svou prdelku. Další rána na sebe nemohla nechat dlouho čekat. Byla silnější a lépe umístěna na tu samou půlku, a aby to druhému bochánku nebylo líto, přišla i rána třetí, čtvrtá i pátá… To už jsem ale ztratil veškerý ostych a dlaní jsem zaútočil přímo na její mušličku, kterou tedy zatím chránila džínovina kalhot. Snažil jsem se přitisknout svou dlaň, co možná nejtěsněji k látce za kterou jsem již cítil vřelost její třešničky. Určitě jsem byl do jisté míry neohrabaný, ale přivřené oči a zrychlený dech signalizoval, že mé počínání nabralo správný směr a že cesta, kterou jsme se vydaly, vede k cíli. Vzápětí se ve mně probudilo i mé deviantní, konkrétně mé "nožičkové" já. Rychlým, přesto opatrným pohybem jsem ji sundal ponožku z levé nožky a bez váhání ji políbil na plosku, jen zavrněla jako míca. Další polibek patřil už jejím prstíkům. Těm, co tahle úchylka nic neříká, se asi budou smát, případně i nevěřícně kroutit hlavou, možná se i úšklebně usmějí, ale nožičkoví gurmáni zajisté odtuší, že jsem se ve chvílích, kdy jsem si pomalinku strkal její paleček do úst, rázem ocitl v pravém foot fetišistickém ráji. Laskal jsem ji prstík po prstíku, rejdil jsem jazýčkem po celém povrchu plosky, ani na kotníčky jsem nezapomněl. Veškeré zábrany se rázem rozplynuly jako pára nad hrncem.

"Otoč se a lehni si na záda," pronesl jsem roztouženě. Uposlechla mě bez připomínek. Původně jsem ji chtěl šetrně vysvléknout černé tílko i s podprsenkou, ale nedočkavost mě dohnala k malému úskoku. Tak moc jsem už toužil spatřit její ňadérka, že jsem opět využil pružnosti látky, ze které bylo tílko ušito a stáhl jsem ho níže tak, abych se dostal k podprsence, kterou jsem naopak vykasal nad její bobulky. V tu samou chvíli jsem už mezi prsty svíral její bradavku. Medusa oddychovala stále rychleji, i můj dech hnal se mi dýchacím ústrojím rychlostí závodníka, sprintéra. Bylo mi blaze. Ta tam se rozplynuly představy o pokojném obídku a nenucené konverzaci během pojídání pizzy. Naše bříška byla opravdu hladová, ale zbytek těla na jídlo neměl ani pomyšlení. Přesto, že Medusa už dál nedokázala zakrýt své vzrušení, pořád se evidentně dost styděla. Dlaněmi svých rukou si zakrývala obličej, to abych nemohl v její tváři odezírat míru její vášně a touhy po milování. Pro mou radost ale nedokázala udržet ruce u své tváře tak blízko, abych neviděl její pootevřená ústa, ze kterých se dral sten za vzdechem a vzdech za stenem, též oči, které se tu a tam obracely v sloup mě dále poňoukaly k tomu, abych pokračoval v tomto chtíčem provoněném počínání.

Rozepl jsem ji knoflík i zip u kalhot, že jí je sundám, ale opět jsem to nevydržel a zajel jsem ji do kalhotek rovnou na klitoris a začal ho dráždit. To už jsem ale na prstech cítil, jak moc je ta zrovna odmaturovaná náctka vzrušená. Prstíky jsem měl vcukuletu celé orosené. Nebylo těžké vniknout jedním prstem i dovnitř. "Já tě hrozně chci," procedila najednou skrz své vášnivé rty. "Akime, udělej mi to," pokračovala. Trošku jsem se zkoncentroval a postupně jsem ji zbavil shrnutého tílka, vyhrnuté podprsenky a rozepnutích kalhot. Ležela přede mnou jen v kalhotkách, nohy měla pokrčené s koleny u sebe, přidřepl jsem k ní a pomalinku jsem jí je roztáhl, jako bych otevíral bránu jakési svatyně. Její modré kalhotky nedokázaly schovat flíček jako důkaz její vášnivosti. Znovu si pokusila zakrýt studem v rumělce zahalený obličej, její plachost mě ale neskutečným způsobem vzrušovala a hnala mě k dalším zvrhlým činům. Vstupoval jsem do ráje a bylo mi jasné, že pokud jednou budu ve stáří vzpomínat na své hříchy, tohle setkání s mlaďounkou blogerkou k nim rozhodně bude patřit. Pobídl jsem ji, aby dala nohy opět maličko k sobě, ale to jen proto, abych ji konečně zbavil i toho posledního a pro daný okamžik zcela zbytečného hadříku. Poté jsem ji opět chytil za kolínka a rozevřel tentokrát už zcela odhalenou branku její rozkoše. Dbal jsem na to, aby nožky byly co nejvíc od sebe a klín tak byl maximálně uvolněný a dostupný. Štávička z něho přímo vytékala. Neodolal jsem a bez vyzvání jsem na ní zaútočil jazýčkem. Voněla, jak nejvzácnější parfém Světa, jemně a delikátně a chutnala přímo božsky, nic lahodnějšího jsem v životě neochutnal. Když se nabažil můj jazyk, vstoupil jsem do Medusy prsty, nejprve jedním, ten se ale okamžitě ztratil a tak mu musel přijít na pomoc jeho kamarád a netrvalo dlouho a už tam byli kluci rovnou tři. Kmital jsem uvnitř zbrocené lasturky a snažil se útočit na G bod. Palečkem jsem se snažil obhospodařovat poštěváček tak, aby byla holčička co nejvíc spokojená. Na chvilku jsem se dokonce odvážil přidat i čtvrtého parťáka do party a slova o tom, že musím být hodně opatrný, protože má užší pičku tak vzala za svá. Bože, jak ta vám byla překrásně rozhicovaná, no zkrátka naprostá nádhera, nic pikantnějšího jsem do té doby nezažil. Poprosil jsem ji, aby si chvíli hrála sama se sebou, moc jsem totiž zatoužil vidět to, co jsem předtím mohl vidět jen na skypu. Poslechla mě a honila si tu svou rozdrážděnou frndičku a já měl první příležitost se štípnout, abych se ujistil, zda se mi to všechno jen nezdá. Abych si onoho pohledu užil do sytosti, vytáhl jsem z tajné skrýše masážní a vibrační hlavici, která zastoupila mé prstíky. Napadlo mě totiž, že bych malinko zaexperimentoval a zjistil, jak to má Meduska vlastně ohledně té bolesti a též jsem si uvědomil, že prdelka není jediné místo, na které se dá naplácat. A tak jsem ji nechal chvíli si hrát, pozoroval ji u toho a honil se, načež jsem se k ní přitočil, odejmul z její prcinky rozvibrovaný přístroj, vniknul do ní na pár vteřin, polaskal ji prstíky a posléze jsem ji jednoduše plácnul přímo přes vzrušenou pičku, šťávička se jen rozprskla, to jsem opakoval několikrát za sebou, hezky důkladně pohonit, pak rychle ven a plác rovnou přes lehce rozevřené pysky. Pohledem do tváře jsem se ujistil, že je vše v pořádku. "Líbí se ti to?" šibalsky jsem zakoulel očima. "No docela jo," usmála se skrz vzrušení. Několik plácnutí jsem dopřál i jejím tvářičkám i kůzlátkám, to když už si zase honila mušličku sama za pomocí přístroje. I to se té potvůrce líbilo.

Slečna byla už skutečně krásně vzrušená, v čemž mě utvrzovalo stále hlasitější a mocnější sténání, záchvěvy celého toho božského a po sexu toužícího těla, ale také prstíky u nožiček, které se pořád častěji choulily do pomyslných pěstiček. Pak už stačilo ještě párkrát vniknout dovnitř, hlouběji a hlouběji, rychleji a rychleji a to už se voňavé tělíčko nadržené nymfičky otřásalo v mohutných záškubech prvního, nikoliv však posledního orgasmu. Po celou dobu tohoto orgasmického zázraku jsem zůstal uvnitř té vlhké a mokré svatyně, lektvárek, který z ní stále pomaličku vytékal by jasnou známkou toho, že vyvrcholení, které děvčátko, tedy pardon, mladá slečna zrovinka prožila, nebude v žádném případě první a jediné. A nemýlil jsem se. Když odezněly ty nejmohutnější vlny prvního ukojení, lehl jsem si na záda tak, aby si Medusa mohla kleknout nade mě do polohy 69. V té jsme ale pro horoucí nedočkavost dlouho nevydrželi, během několika minut už jsem seděl na křesle, a zatímco mě má nyní už reálná milenka měla v ústech a zpracovávala mého postaveného ptáka svým mrštným jazykem, vytáhl jsem ze šuplíku psacího stolu balíček z kondomy, jeden z nich už vzápětí zdobil můj ztopořený falus a byla jen otázka několika sekund, kdy si na mě mladá maturantka nasedne. To také udělala, nejdřív si mě obskočila čelem ke mně, později mi ukázala svá záda a já mohl sledovat tu její luxusní prdelku, jak se rytmicky pohybuje nahoru a dolů. Lehce jsem si ji přitáhl za vlasy a jízda mohla pokračovat…

Simonka

19. června 2017 v 18:44 | AkasAkim
Stránka pro dospělé

Kliknutím na tlačítko "Souhlasím s podmínkami užívání" potvrzuji, že souhlasím s níže uvedenými podmínkami. Přistupuji ke stránkám zveřejněným na Internetu (na http://akasakim.blog.cz/) a jsem si vědom níže uvedených skutečností. Vstupem na uvedené stránky zároveň potvrzuji pravdivost těchto údajů:

1. Je mi nejméně osmnáct (18) let
2. Pokud žiji v zemi, kde se plnoletosti dosahuje v jiném věku než v České republice, potvrzuji, že splňuji všechny podmínky plnoletosti a přístupu k eroticky orientovanému obsahu.
3. Potvrzuji, že sexuálně orientovaná data budu používat pro své osobní účely, tato data mě nijak neurážejí a že tuto stránku navštěvuji dobrovolně.
4. Budu používat pouze ta data, která neporušují zákony země, ve které žiji.
5. Neposkytnu ani nezpřístupním žádná data získaná na této stránce nikomu, kdo je mladší 18 let, ani uživatelům, kteří nesplňují podmínky tohoto ujednání.

Pokud souhlasíte se všemi podmínkami, vstupte. Pokud nesouhlasíte s kteroukoli z těchto podmínek, opusťte prosím tuto stránku.



Kliknutím na odkaz "Celý článek" a název článku, souhlasím s podmínkami užívání

Předvánoční šukačka v knihkupectví

3. prosince 2016 v 16:33 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE BY TĚ MOHLA ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY NEGATIVNĚ OVLIVNIT, VĚNUJ SE RADĚJI NÁKUPŮM VÁNOČNÍCH DÁRKŮ, PŘÍPADNĚ JINÝM PŘÍPRAVÁM NA SVÁTKY KLIDU A MÍRU.


Jednou s typických neřestí každého správného muže je bezesporu nakupování vánočních dárků na poslední chvíli. I já jsem se vydal vloni shánět tyto prezenty až ve chvíli, kdy kalendář neomylně hlásil, že svátky míru a klidu jsou za dveřmi. Navíc jsem se k lovu darů dostal až po pracovní šichtě, takže do zavíračky nechybělo moc, bohužel, nebo spíše bohudík, jak se posléze ukázalo. Vybrat dárek postarším rodičům není snadné, jejich požitky a zájmy jsou vlivem věku do jisté míry omezené, ale já si řekl, že dobrou literaturou nic nezkazím a tak jsem se vydal do knihkupectví ve vedlejším, krajském městě, jelikož v mém bydlišti, v městečku mém rodném už knihkupectví pro nedostatek zákazníků dávno zrušili. Když jsem vstupoval do obchodu, do zavírací hodiny zbývala slabá čtvrthodinka, zabývat se vlastním výběrem adekvátních knih bylo tedy nesmyslné a tak jsem si to rovnou štrádoval směr prodejní pultík, kde mi snad někdo poradí. "Dobrý den," zahučel jsem ve spěchu hlasitěji, než jsem měl původně v plánu a především než se sluší a patří, takže jsem mohl působit dojmem neomaleného blba a křupana. V tu chvíli jsem si to ale vůbec neuvědomoval a vyhlížel jsem někoho, kdo mi v rychlosti pomůže. "Dobrý den, mohu vám pomoci?" zaslechl jsem dříve, než jsem stačil vzhlédnout správným směrem, hlas evidentně patřil mladší ženě, byl jemný, laškovně něžný, přesto zvonil sebevědomím. Zaostřil jsem. "Panečku," prohlásil můj vnitřní hlas. Přede mnou stála přímo líbezná bytost, mladá, spanilá kůstka, která na první dojem působila skoro až nevinně, to dělal ten její úsměv, co určitě voněl po tom nejsladším cukrátku, co kdy bylo vyrobeno. Pak jsem si všiml jejích vlasů, dlouhých, rovných, v různých částech účesu jinak zbarvených. Základ tvořil odstín růžové s fialovým nádechem, levá část ofiny a prameny k ní náležející prosvítaly do barvy oranžové a jako bonusem kořínky její hřívy vedoucích od zátylku majestátně halila tmavá, až černá barva. Měla překrásnou tvář a nádherně modro šedé oči, jejichž spanilost zvýrazňovaly brýle s obroučky obdélníkového tvaru. "Mladá lvice," opět se ozvalo mé podvědomí a mělo pravdu. Stála přede mnou mladá, překrásná, sebevědomá lvice, co teprve nedávno vyrostla z lvíčete. "Potřebuji něco dobrodružného a něco lehce romantického, ne erotického, je to pro starší paní," vyhrkl jsem ze sebe opět až příliš hrubě, až rozkazovačně. "Aha," odvětila mi dívka a podívala se na mě poměrně vyčítavě. Konečně jsem si uvědomil, že má zbrklost působí téměř hrubiánsky a hulvátsky. "Omlouvám se, vím, že jsem přišel na poslední chvíli, budete zavírat, že? Proto tak drmolím. Zkrátka bych rád zakoupil nějakou pěknou dobrodružnou knihu pro svého otce a něco romantického mamince." Snažil jsem se mluvit co možná nejempatičtěji, abych vykompenzoval svou předchozí odtažitost a hlučnost. "Tak teď už tomu rozumím, určitě něco vybereme, líbí se mi, že o své matce mluvíte jako o mamince, to mnoho mužů neumí," pochválila mě a opřela se dlaněmi o pult tak, že mi ukázala vnitřní strany svých předloktí. Nahnula se ke mně, ucítil jsem její vůni, její parfém, málem mi to podlomilo kolena, netrvalo dlouho a já jsem zatoužil se s touhle nádhernou prodavačkou pomilovat, co pomilovat, ošukat ji, omrdat, oprcat, hned a pokud možno ještě na místě, přímo tam v tom knihkupectví. Nákup darované literatury se rázem stal podružnou, boční záležitostí, hlavním posláním bylo dostat se téhle čubičce do kalhotek a řádně ji promastit a prohnat zvlhlou kundičku. Podíval jsem se jí zpříma do očí. Pořád se v něm culila významná část nevinnosti, ale její pohled též kurážně vábil mé libido, jelikož zřetelně voněl touhou, chtíčem a pudem.

"Krásně voníš," bezmyšlenkovitě jsem vsadil vše na jednu na kartu a bez okolků ji zatykal. Dlouze se mi dívala do očí, jako by se rozmýšlela, jestli mě hned nemá počastovat fackou a zároveň patrně chtěla ukočírovat mou drzost. "Děkuji," pronesla po chvilce. "Takže něco napínavého a něco romantického, ne erotického," zopakovala můj již vyslovený požadavek. "Ani trochu erotiky?" podrobila můj chtíč první zkoušce. "Ne, pro maminku raději ne, nicméně Lukáš by si klidně nechal říct," vrátil jsem ji to rýpnutí. "Ale takže nakonec to budou knihy 3?" vychutnávala si mě. "Ne, knihy budou jen dvě, kontroval jsem svou poptávku. "Hmm a co uděláme s tou erotikou?" opět se předklonila a zatvářila se tak laškovně, že jsem měl co dělat, abych se rázem neproměnil v absolutní bestii, neobešel jsem prodejní pult a nevrhl se na tu roztouženou kurvičku ještě za plného provozu. V obchodě nikdo nebyl, přesto dveře byly stále otevřeny a riziko vstupu jakéhosi zákazníka stále hrozilo. "Však mi už něco vymyslíme, mohu znát tvé jméno?" čímž jsem ji pomyslně dal k podpisu nepsanou smlouvu o tom, že si za pár minut, jen co otočí klíčem v zámku, pořádně zašukáme. "Petra, těší mě," usmála se na mě a nabídla mi ruku tak, jak se to ve slušné společnosti dělá. Nemeškal jsem a místo klasického rituálního políbení ruky jsem si ji za ní lehce přitáhl blíž k sobě, políbil ji přímo na rty, které se rázem přimkly k mým, a netrvalo dlouho, co se setkaly i naše jazyky, kvapně se mezi sebou proplétaly a vzájemně se laskaly. "Musíme ještě chvíli vydržet, nemůžu zavřít dřív, navíc teď, před Vánoci," odtáhla se ode mě s nevolí to učinit. Toužila po mě, alespoň tak jako já po ní, poznal jsem to, věděl jsem to. Přikývl jsem a zhluboka se nadechl, abych si vychutnal onu kouzelnou, čarovnou sexem aromatizovanou situaci. Místností voněly Vánoce, atmosféra doplněná výzdobou a živým stromkem, který dodával knižním regálům alespoň lehký přívan útulnosti a domáckosti. Mé chřípí ale opájelo zcela jiné aroma, bylo to aroma mé prodavačky, které se ale také jakoby proměnilo a to zásadním způsobem, vůně jejího parfému už totiž nehrála prim, obešel jsem pult a přikročil k Petře tak natěsno, že se naše těla o sebe přímo třela. Bez obav jsem nabídl svou erekci jejímu zadečku, bylo jasné, že to cítí i přes oděv a že ho v zimě nebylo málo. Mě zase bylo jasné to, že co jsem cítil já, ta vůně, která hrála nyní tak zásadní roli, to nebyl její parfém, ale její vzrušená, vlhká, přímo mokrá kundička. Váhou své hrudi jsem ji donutil takřka lehnout si na pultík, ale nedotýkala se ho úplně, zbylo tam dost místa na to, abych mohl zajet rukama pod její svrchní ošacení a hmatem tak potrápit její už tak dost zduřelé bradavky, stiskl jsem je mezi své prsty. Naklonil jsem se k ní ještě blíž a zašeptal ji do ucha. "Cítím, jak jsi vlhká, cítím tu tvou mokrou kundu, chci tě, hned a tady." Snad vší silou, co v sobě měla, se mi vyškubla a rozeběhla se ke dveřím. "Sakra počkej, musím zavřít, zbývá minuta do zavíračky, to už snad vydržíš, ne?" stoupla si ke dveřím, zády ke mně, to abych ji nemohl dále svádět, zároveň ale bylo vidět, že má sama spoustu práce se udržet. Pravou ruku svírala kliku od dveří, zatímco levou si možná nevědomky tiskla do klína. Připadal jsem si jako šelma, co loví svou kořist, stačilo obejít pult, udělat pár kroků, otočit klíčem v zámku, stáhnout rolety a vzít tuhle čubičku do mrdacího ráje. Já jsem se ale rozhodl tuhle svou oběť ještě trošku potrápit, zůstal jsem tedy stát, svůj pohled jsem stočil na nástěnné hodiny, které jako boxerům v ringu rytmicky odpočítávaly sekundy do konce zápasu, náš zápas měl ale teprve začít. "Zbývá 50 vteřin, začni stahovat rolety, až to dokončíš, zamkneš, já si tě ohnu přes tenhle pult, ty poslušně roztáhneš nohy a já konečně vyšukám tu tvou mokrou kundu," předříkával jsem do rytmu tykání ručiček. Petruška se pustila kliky a počala stahovat rolety, když to dokončila, zbývalo 10 sekund. Dal jsem se do pohybu a kráčel jsem k ní. "10, 9, 8, 7, 6…," odpočítával jsem tak, jak to se to dělá na Silvestra, hezky v rytmu. "4, 3, 2," nevydržela to a otočila klíčem, truhla byla zamčená, byli jsme jako v trezoru, v bezpečí, ona, já, šelma a její kořist, nebo to bylo naopak? Otočení zámku, mocná to mantra, to už jsem jí stál za zády, objal jsem ji co nejpevněji, vzdychla, zasténala. Otočil jsem ji a stále ji objímajíc jsem si ji vedl k pultu, věděla, co má dělat, nebránila se ani trochu, sama po tom prahla, vůně její touhy mě přímo pálila v nose. Strhal jsem z ní vrchní oděv, vrstvy ošacení z ní padaly jako šlupka z banánu. Spodní vrstva oděvu vzápětí následovala vršek.

Náhle jsem stál vstříc tomu nahému a voňavému zázraku. Opřel jsem si Petru o pultík a pevným stiskem rukou jsem položil její paže na pultovou desku, nebránila se, pokorně na mě vystrčila svůj zadeček. A já spatřil ten erotický grál, mé péro začalo cukavými pohyby předříkávat svou posvátnou modlitbičku na libido. Její řitka byla jako kouzelná dírka do veškerého vesmíru a její pička, ach, ta nejkrásnější lasturka zdobená těmi největšími závojíčky, jaké jsem kdy spatřil, lákala mé pudy kamsi do erotického a sexuálního edenu. Předklonil jsem se, abych jazýčkem okusil to roztoužené ženské tělíčko, které vyloženě žhnulo touhou po šukání. Nejprve jsem olízl její kakaovou dírku, nechtěl jsem Petře dopřát hned tu největší rozkoš dotekem rovnou na mušličku. Petruška zasténala, její hlas zněl sytě, byla v něm slyšet roztouženost ovládající její tělo. "Olízni mi píču, prosím, honem" procedila skrz zuby. A já neměl žádný důvod ji nevyhovět. Rovnou jsem zaútočil špičkou jazyka na její klitoris. Ozval se jakýsi zvuk, patrně zatnula své prsty o hranu desky, přičemž vyloženě vykřikla rozkoší. Z její pipinky už odkapával milostný nektárek a já ho pil plnými doušky. Byl lahodný, slastný, blaženě delikatesní. Nemohl jsem se ho nabažit, sál bych ho snad věčnost, však ho také bylo, co hrdlo ráčilo, nicméně já chtěl ještě víc. Rozepl jsem si zip a jedním pohybem jsem si stáhl kalhoty až ke kolenům. "Ošukám tě," oznámil jsem ji, ačkoliv ona jasně věděla, že přesně tohle chci právě udělat a evidentně neměla nic proti. "Jo, pořádně mě omrdej," nezdráhala se být sprostá a to na mě působilo vyloženě jako rudý hadr na rozzuřeného býka. Vstoupil jsem do ní bez žádných průtahů, její promočená prcinka mi to krásně umožnila. Jal jsem se přirážet, bylo to dokonalé, omamné, omračující, opojné. Její steny zněly tak libě a povzbudivě, že dravě násobily můj výkon, s žádnou jinou bych patrně nemohl být tak zaujatý svým konáním. Tu jsem si náhle všiml jejího šátku, který patrně zůstal během svlékání ležet na pultě, zatímco ostatní její šatstvo popadalo na zem. Pevným přírazem jsem se přitiskl k Petře co možná nejblíž, opatrně jsem ji sundal brýle, abych je nepoškodil, načež jsem z šátku vytvořil užší pruh na oči a ten jsem obtočil své roztoužené oběti kolem hlavy. "Néé," zasténala nejdřív s nejistotou v hlase, ale když jsem ji počal chlácholit polibky přímo v oblasti páteře mezi lopatkami, ukonejšila svůj strach a bez obavy se mi zcela oddala, byla má. Nepřestával jsem přirážet, rukou jsem ji tu laskal, či mačkal bradavky, tu hnětl a dráždil naběhlý poštěváček. Předla a vrněla, co kočička, také netrvalo dlouho a otřásla se pod vlnou prvního orgasmu. Užil jsem si ho pěkně s ní, uvnitř její mrdáním vyhřáté svatyně. Vystoupil jsem z ní, sňal šátek a hluboce se jí zadíval do očí. Božsky se jí užila očička, příroda do nich vkreslila ten čarovný okamžik mohutného orgasmu. Zároveň se ale dalo v jejich očích přečíst, že prahne po dalším ukojení.

"Už sis to tady někdy s někým rozdala?" zeptal jsem se bez okolků a vtiskl jsem se do jejího pohledu s úsměvem na tváři. "To ne, ale…," tajemně se odmlčela. "Ale?" vybídl jsem ji k doplnění nedořečené odpovědi. Nejdřív šibalsky zakroutila hlavou jako, že mi za žádnou cenu to tajemství nepoví, ale když viděla, že bych to z ní stejně dostal, nadechla a s rozverným úšklebkem na rtech mi onen taj prozradila. "Občas si to tady udělám sama, no. Před, nebo po zavíračce, mám tady takový svůj koutek" doplnila ještě a pak vyprskla smíchy. "Ale, ale, to je hezký, tak ty tady takhle lumpačíš, jo?" zasmál jsem se na celé kolo. "Hmm, to mi to svoje místečko budeš muset asi ukázat, to mě moc zajímá," vybídl jsem ji. "Tak na to okamžitě zapomeň, to je moje tajemství ty zvrhlíku," otočila se ke mně zády, přesto se jen tak po očku ke mně otáčela, jako co já na to. Přikročil jsem k ní, objal ji a políbil ji do vlasů a pak jsem odhrnul její vlasy a vášnivě ji políbil na šíji. "Já chci vidět to místečko Petruško, chci se dívat, jak se ukájíš, jak si honíš kundičku a pak se k tobě přidám a ještě tě ošukám?" dávkoval jsem slova, abych dosáhl určitého napětí a abych umocnil sílu své prosby. Propletl jsem si své prsty do jejích a v tanečním stylu jsem si ji otočil čelem k sobě. Pak už jsem se jen uličnicky uculil. "Jsi hrozněj, nesnáším tě, neznáme se ani půl hodiny a ty už po mě chceš takovýhle prasárny" vyčítala mi, ale já v jejím pohledu snadno četl, že to pro mě udělá ráda a s nadšením. Popošli jsme jen pár metrů mezi regály obtěžkanými knihami různé tloušťky i kvality. "Tady si vždycky kecnu na zem a…" opět nedopověděla a ukázala prstem. Jen jsem pokynul a bez řečí ji vybídl, ať přede mnou udělá to, co tak ráda dělá, když je tady sama. Ještě jednou se na mě vyčítavě zatvářila s nevyřčenou otázkou, jestli to myslím vážně. "Sedni si tady, roztáhni nožky a hezky si to dělej, já se hned přidám, neboj," ubezpečil jsem ji. Všiml jsem si, že pořád zírá na mého čůráka, který se stále chlubil erekcí a tak jsem ho vzal do ruky a udělal pár pohybů, abych jako muž učinil první krok. Se zaujetím pozorovala mou činnost, přikročil jsem tedy k ní a ona mě bez zdráhání vzala do úst, kouřila mě a labužnicky sála, načež si sedla, roztáhla nohy a dala se do hlazení a dráždění své mokré kundičky, místností to zase krásně zavonělo, její steny a vzdechy na sebe nenechaly dlouho čekat. Pohled, který mi byl v ten moment nabídnut, byl tak úžasný, že jsem nedokázal déle čekat, gestem jsem ji dal pokyn, aby si lehla na záda na můj kabát, který jsem pod ní stačil připravit a už jsem jí bral za nohy, abych jí je roztáhl a opět se mohl vklínit do její mokré pičky. Přirážel jsem v tempu a rytmicky, oba jsme sténali a vzdychali, po chvíli jsem si ji vzal ještě zezadu v kleče, jako pejsek svou fenku, pak následovala ještě jízda na koníčku, ale to už se nadržená prodavačka znovu svíjela v náruči mohutného orgasmu a já též cítil, že moje vyvrcholení se nezadržitelně blíží. Sotva dozněly její slastné stahy, já ucítil, že mé semínko chce ven. "Postříkáme Petrušce brýle?" optal jsem se laškovně. Přikývla a to už se na její překrásný obličej snášely chomáče mé bělostné mrdky, něco dopadlo na brýle, něco na její tváře, ústa, nezapomněla i ochutnat. To byla úleva, oddychujíc jsme se na sebe slastně uculovali a vychutnávali si ten vášnivý okamžik.

Pak už zbývalo už jen dokončit původní záměr, čili nakoupit na Štědrý den věnovanou literaturu a domluvit se na další schůzku, jejíž uskutečnění viselo přímo ve vzduchu provoněné tou okolní, vánoční atmosférou. Nemusím vám snad říkat, že pro mě to byly ty nejslastnější a nejvoňavější Vánoce.

Věnováno P.

Dealerská sodomie (zkouška ostražitosti)

15. listopadu 2016 v 11:43 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE BY TĚ MOHLA ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY NEGATIVNĚ OVLIVNIT, VĚNUJ SE RADĚJI SVÉ PRÁCI.


Radka přichází k cíli. Stojí před domem na adrese, kterou ji nadiktoval její dealer. Když bere za kliku, uvědomuje si, že její život se za poslední 6 měsíců rapidně změnil. Před půl rokem by o tomto domě ani nevěděla, natož, aby měla potřebu sem jít. Dnes je ale všechno jinak. Šest měsíců je relativně krátká doba, nýbrž je to doba, za kterou se může člověku obrátit život na ruby. Radce probleskne hlavou patrně ten osudový okamžik, ten okamžik, kdy panáček osud stiskl tlačítko, na kterém byl krátký nápis "fet". Je to tomu zrovna 192 dní, co si Radka zašla se svojí pakárnou na techno party do jejich oblíbeného klubu. Radka totiž miluje taneční, klubovou hudbu, především ji oslovuje techno. Aby také ne, je jí sladkých 19 a má kolem sebe skvělou partičku kamarádů, kteří ji na rozdíl od rodičů rozumějí a chtějí si trošku užívat, místo toho, aby si neustále stěžovali na minulost, přítomnost, či budoucnost a jen celé dny skuhrali. Radka chce žít, právě teď a naplno. I z tohoto důvodu bez výčitek přijala tu magickou přepravku, sáček, ve kterém se místo obvykle přijímané rostlinky zpracované tak, aby se dala ubalit a kouřit, se tentokrát nacházel krystalicky bílý prášek. "Být pořád zkouřenej je fajn, ale na čase to tu trošku rozsvítit," tak argumentoval Honza, Radčin nejlepší kamarád, kterého zná už strašně dlouhou dobu a na kterého se mohla vždycky spolehnout. Ať lítala v jakémkoliv průseru, Honzík byl zaručeně při ruce a situaci vyřešil, nebo ji při nejmenším proměnil v zábavnou etudu. To on byl tou hlavní příčinou, proč Radka zkusila pervitin. Byl to totiž filuta a byl to on, kdo na každý důvod, proč perník nebrat našel totiž dalších 10 důvodů, proč do toho jít. Radka si to moc nepřiznávala, ale byla tak trošku do Honzy zaláskovaná, občas na něho myslela, když byla sama se sebou a oddávala se masturbačním hrátkám. Moc jí totiž vzrušovala představa, že se jí Honza dotýká a právě že i ve chvílích intimních vyřeší všechny její starosti. "Honzíku, dneska mi kundička vlhne zase jen pro tebe," říkala si, když se prsty dotýkala své vzrušené a opojně voňavé lasturky. Na druhou stranu se malinko bála jít s Honzou do vztahu. Co když jím to nevyjde, rozejdou se a ona pak ztratí jak přítele, tak i dlouholetého kamaráda. Především proto se v Honzovi přítomnosti držela a nedávala nic najevo, i když ve stavu opilosti, či pod vlivem marihuany je to mnohdy opravdu velmi těžké a složité. Ale musela to vydržet. O svých citech nic neřekla dokonce ani Janě. Janča je její spolužačka ze základky, znají se už od první třídy a může se na ní kdykoli spolehnout, skoro, jako na Honzu, ale Jana je hrozná držka, kdyby jí Radka řekla o tom, jak na Honzu myslí a že se jí líbí, ta by neváhala a už ten den by začala spřádat plány, jak dostat svou kámošku Radku do náruče, následně i do postýlky vysněného Honzy. Musela tedy držet jazyk za zuby. Nicméně když jí Honza nabídl onen krystalicky tajemný prášek, nezaváhala ani vteřinu a po vzoru svých zkušenějších kamarádů si připravila piko čáru, srolovala stokorunovou bankovku a čáru si šňupla. Dělají to i ostatní, tak se snad nemůže nic stát. Hlavou se jí v ten okamžik mihl i paměťový záznam s pohledy na hubené, rachitické postavy feťáků, které potkávala na ulicích i v klubech a několik z nich dokonce i znala, ale ona má přece svou neohroženou ekipu, má Janču a Honzu, ty by přece nemohli jít do ničeho, co by jim mohlo byť jen minimálně ublížit.

Avšak, šest měsíců uběhlo jak voda a Radčina situace se změnila, Janiny rodiče se zrovna před týdnem přestěhovali na druhý konec Republiky za prací a svojí dceru pochopitelně vzali s sebou. Stalo se tak narychlo, takže s tím děvčata vůbec nepočítala, o to víc je to obě bolí a mrzí. Uvidí se tak totiž jen velmi sporadicky, pokud třeba jedna navštíví druhou. Po každodenním styku je veta a po telefonu, či po skypu to přece není ono. Nemůžou už spolu vyrážet na úžasné kalbičky a pařbičky, kterých bylo nepočítaně a které si užívaly s mladickou hladovostí a uvolněností. Také s tradičními cestami na rozličné techno party konaných v bližším i širším okolí je konec. Domluvily se ale, že alespoň občas se sejdou a nějakou tu taneční party navštíví. Radku lehce uklidňuje pocit, že zbytek party je stále na blízku, ale bez Janči to zkrátka není to pravé ořechové. Navíc se za poslední dobu nálada v pakárně jaksi pokazila, dřívější semknutost a důvěra je najednou pryč. Každý se najednou stará jen o sebe a myslí jen na vlastní prospěch. Popravdě Radce vrtá hlavou červík, že by to mohlo být právě pod vlivem pervitinu, jehož šňupání se stalo pomalu, ale jistě pravidelným rituálem každého člena Radčiny skupiny přátel. Proč je najednou všechno tak jiné, proč jsou najednou všichni tak sobečtí a sólo hrající? Dřív si všichni pomáhali a dnes je to jeden klacek pod nohami za druhým. I Honzova vstřícnost není samozřejmostí. Před časem by se pro Radku rozkrájel, dnes mu nedělá problém jí v klidu odpálkovat.

Radka se cítí pod psa, poslední měsíc už šňupe celkem pravidelně, bere od různých lidí, ale pochopitelně kvalita zboží je různá a spíše se jedná o nekvalitní, šizený materiál, nájezdy nejsou takové, jako tenkrát, když si to díky Honzovi vzala poprvé. Alespoň, že jí ten zmetek doporučil tohoto dealera, ten prý má zboží kvalitní, není to pouliční prodejce, je o hodně výš na drogovém žebříčku. Také o něm málokdo ví. Honza o něm Radce řekl jen proto, že mu od rána volala už desetkrát a to není ani poledne. Touha po dávce drogy se prostě neptá, je nekompromisní. Nikomu jinému by se Honza o Kápovi ani nezmínil, natož aby ho za ním poslal. O Kápovi totiž ví jen pár vyvolených, ale Honzu ukonejšila myšlenka, že by se Radka mohla Kápovi líbit, je to přece překrásné, mladé děvče s dlouhými blond vlasy s překrásnou postavou a známky po užívání drog jsou na jejím až hříšně krásném tělíčku zatím velmi nepatrné. Adolescentní vyrážku má přece i mládež, která nefetuje. Honza pro jistotu Kápovi zavolal ihned poté, co jeho číslo a adresu Radce nadiktoval, ten byl zprvu řádně nasraný a seřval Honzu na tři doby, ale když se Honza konečně dostal ke slovu, vylíčil Kápovi to, jak zhruba Radka vypadá a nakonec mu poslal i její fotku, Kápův vztek byl rázem tatam a on se na Radku začal dokonce těšit, o jeho úmyslech není pochyb. Maluje si to tak, že kromě výdělku by si mohl v klidu užít s mladým, blonďatým děvčetem. Navíc je pro to ochoten porušit úplně to nejzákladnější pravidlo, které si už na začátku svého obchodování stanovil, a to, že nebude u sebe doma přijímat ani dealery, kteří pro něho pracují a vůbec ne feťáky, kteří si jdou pro jednotlivé dávky svého mihotavého, pochybného a prozatímního štěstí. U Radky rád udělá výjimku, pomilovat se s krásnou dívkou je totiž pro každého muže nefalšovaným a vděčným vítězstvím. Zaslechne zvonek, je rád, že si děvče pospíšilo a jde otevřít. "Nazdar Kápo," zazubí se na něho za dveřmi stojící Pepíno, což je Kápův společník, se kterým mají rozjetý tento kšeft s prodejem pomíjivých pocitů blaha a rozkoše. Sami drogy neberou, to nechávají svým zákazníkům. Mají tři testery, tedy feťáky, kteří zdarma rádi otestují zboží, které Kápo s Pepínem právě kupují. Vezmou s sebou prostě jednoho z nich na smluvené místo a po zkušební aplikaci uskuteční obchod. "No nejdeš zrovna dvakrát vhod," zašklebí se Kápo na Pepína, zatímco on automaticky a bez vyzvání vstupuje do domu. "Copak, snad tu nemáš nějakou křepeličku?," nepřestává se křenit Pepíno. "No zatím ne, ale jedna by měla dorazit," vysvětluje Kápo, proč Pepína nevítá s otevřenou náručí. Je opatrný, protože Pepíno je jedním slovem pořízek, Kápo sám je mohutný chlap, v kdejaké pranici si poradí a bez problému ji ustojí, ale proti Pepínovi je přece jen muší váha. Pepíno je opravdovým hromotlukem, ke dvou metrům mu moc nechybí, ruce má jak lopaty, které by se jen s nepatrnou dávkou zlosti mohli změnit na vražedné nástroje podobné bucharům. A ještě jednu zvláštnost tento pořízek má, jeho povolání se totiž ne zcela slučuje s jeho stylem života. Je totiž policistou a navíc je při své neomalenosti tak drzý, že i ke Kápovi s oblibou chodí v policejní uniformě, výjimku neudělal ani dnes. Kápo z toho vždycky naprosto šílí a vyčítá mu to. "Stejně tě jednou ze sboru vyženou svinským krokem," řechtá se vždy na celé kolo a Pepíno se stejným úšklebkem přikyvuje, ale je mu to jedno, svou budoucnost stejně vidí spíše na druhé straně barigády. Kápo je opatrný na zvolená slova, nechce dát Pepínovi příčinu k agresivitě, zároveň ale nechce dát za žádnou cenu najevo svou nejistotu a rozvážnost. Velikých slov nakonec není ani třeba. Pepíno si vše přečte v Kápových očích. "No neboj, já se v pravý čas ztratím, ještě tu není, ne? Tak pokecáme, nalej mi panáka Morgana prosím, mám nějak divně v hubě, potřebuju si spravit chuť. Dáš si se mnou, ne?" "No jasně," uklidňuje se Kápo, přesto jeho mysl obestírá jistá, snad tušená dávka nejistoty. Začnou si povídat.

Tak, jak je to domluvené, Radka volá Kápovi na "služební" telefon že jako stojí před domem. "Jo, pojď nahoru, vím o tobě," vybízí jí Kápo a zmáčkne tlačítko na bzučáku. Dívka vchází do baráku, to je jiné kafe, než ty špinavé podchody, hospodské špeluňky a vybrakované byty narkomanů, na které si, chtěla-li fetovat, musela zvyknout. To Kápo si žije na jiném levelu, žádný smrad ani špína, jen samý luxus a přepych. Radce najednou zas zlehka stoupne sebevědomí, dostala se přece do lepší společnosti, třeba na Kápa zapůsobí a bude od něho brát pravidelně. Hned se cítí o mnoho líp a to nejen díky vědomí, že několik dávek rozkoše, které skrz svoje nosní chřípí zaplaví její mozek, potažmo celé její tělo, je na dosah. "Sedni si, kam chceš milá vílo," vybízí ji Kápo. "Mohu ti nabídnout panáka, nebo jen něco k pití, nealko?" může se přetrhnout ochotou, i on chce zapůsobit. "Snad jen nějaké nealko," poprosí Radka. "Nealko pro dospělou ženskou?" laškovně se podiví dealer. "Víš co, uděláme kompromis, připravím ti střik z dobrého bílého vína, tam je jak alkohol, tak nealko, co ty na to?" nabízí se Viktor, tak zní Kápovo pravé jméno. "Jo to by šlo," neskrývá Radka své nadšení a s pocitem obrovské úlevy, že to vše tak krásně probíhá, si sedá naproti Pepína. Ten jí pozdraví, představí se a bez varování jí pozdravně políbí. Pamatuje si, co slíbil Kápovi, ale využívá toho, že on odešel chystat nápoj pro svého hosta. Nastává okamžik, ve kterém pán času opět prokáže svoji moc v podobě relativity ubíhajících sekund, minut, hodin, dní, měsíců a roků. Poté, co Pepíno Radku políbí a chystá sebe i ji opětovně usadit, jakoby nevinně ji přejede plochou svého ukazováčku po jejím předloktí. A milé Radce se rázem mění Svět, ne, že by se zamilovala, ale její mladé, hříchem ovládané tělo pohlcuje neovladatelná chuť si zapíchat. Sama se podiví nad tím, jak rychle se šťavnatě otřpytila její mušlička, trvalo to tedy jen několik nanosekund a její kalhotky jakoby stiskem vypínače skrývají buchtičku se šodó. Jak byla Radka předtím v pohodě, o to víc nyní zneklidněla, uvědomuje si totiž, že by si Pepíno mohl jejího vzrušení klidně všimnout. Najednou totiž nabyla dojmu, že její kundička voní tak silně, že není možné, aby to Pepíno necítil. Ke všemu, lidské tělo je v tomhle velmi zrádné a podvědomě vysílá signály, které si jeho majitel ani neuvědomuje. Za to Pepíno si ujasňuje situaci celkem rychle, jeho původní plán, že tuto kůstku dopřeje svému společníkovi, bere za své a on se chystá zaskórovat sám. Radka se najednou neskrývaně zalekne, uvědomí si totiž, co má Pepíno na sobě. Je to fízl, léčka, napadne ji zákonitě, ale nejde ji do hlavy, proč se tenhle policajt rozvaluje u Kápa v obýváku. Třeba ten hajzl Kápa vydírá a bere výpalné, bleskne ji hlavou, šrotuje ji tam. "Neboj malička," všimne si Pepíno jejího úleku a začne ji uklidňovat. "Jsem sice policista, ale duchem stojím na vaší straně," zamrká a zakření se. Radka mu moc nevěří, ale abstinenční příznaky už buší na vrata pěstmi v podobě mohutných palic a Radce nezbývá, než hodit všechny vedlejší okolnosti za hlavu.

Jsi moc krásná Radko, líbíš se mi," Pepíno odhaduje, že tuhle mladičkou panenku by mohla odzbrojit úsečná přímost. "Děkuji," potvrdí mu to a nevědomky se přitom olízne a dívá se Pepínovi přímo očí, ten v ten moment ví, že lapená rybička se houpá na háčku. Chvíli se na sebe dívají, hledí si do očí. Radčina očka jsou jako dvě studánky, ve kterých by se utopilo i hejno ryb, tak jsou hluboké a zrovinka září jen pro Pepína a on to moc dobře ví. Radka si navíc uvědomuje, že rejstřík jejich erotických tužeb zahrnuje i řádně divokou šukáčku s mužem v uniformě a policejní mundur je čert ví proč pro ní volbou nejpřitažlivější. Zatímco předtím se ta mladá rajda strachovala o to, aby vůně jejího zbroceného klínu neprozradila její touhy a potřeby, teď v to naopak doufá. Má ale jeden veliký problém, špekuluje o tom, jak se zbavit Kápa, o zboží v podobě několika dávek pervitinu má stále zájem, ale fakt, že je materiál takhle na dosah ji uklidňuje do té míry, že je schopna a ochotna si na jeho aplikaci několik minut počkat, zvlášť stráví-li je v Pepínově náruči a nejen v ní. Náhle zaslechne, že Kápo se vrací s pitím. "Už se to točí, už se to nese," zazní za dveřmi, ve kterých se vzápětí objeví Kápo s tácem a sklenicemi nalitého pití. Radka nemešká a skočí Pepínovi na klín a v ten samý okamžik mu vrazí mrštný jazyk do jeho úst, počne se s ním líbat. "No koukám, že máš zájem i něco jiného, než jen o peří," zachechtá se Viktor. "Hmm, možná," zaštěbetá Radka a jedním dechem dodává, "ale myslím, že oba vás asi nedám, promiň," jakoby provinile sklopí zraky. Představa, že by si ji vzali do parády tyhle dva pořízkové je pro ní do jisté míry lákavá, ale na druhou stranu má ze stejné představy dosti strach. Bojí se, že by té mužské síly mohlo být víc, než je její mladé tělo schopno pojmout. Tiskne se tedy k Pepínovi a ze všech sil mu svírá jeho silné paže. Notnou chvíli se všichni tři pozorují, Kápo se dívá vyčítavě na Pepína, ale když vidí, že je proti němu nejen Pepínova síla, ale i Radčino libido, které se rozhodlo spočinout v moci jeho společníka, s určitým úsilím se mu podaří uklidnit ty splašené koně, kteří momentálně opanují jeho tělo a mysl. "Tak já se půjdu tedy na chvíli projít, no," pronese s určitou trpkostí a také se znatelnou rozhořčeností v hlase. "Neboj, nejsem tady naposled, určitě si najdeme nějakou tu příležitost se lépe poznat," chlácholí ho s upřímností na jazyku Radka. Musí si přiznat, že nebýt Pepína, měl by u ní Kápo také velikou šanci k intimnějšímu seznámení. Usměje se na něho a laškovně zamrká. Kápo poznává, že tahle malá čubička nemá důvod mu lhát a jeho mysl se už zase nalézá ve stavu pohody a klidu. Pro dnešek má smůlu, ale není všem dnům konec. Bere si jen bundu a už se za ním zabouchnou dveře. Radka hledí na Pepína, je ochotna se mu odevzdat celá a bez okolků. "Vstaň, mám pro tebe překvapení," pobídne jí, ona vstává, načež ji svými prackami drapne za paže, které ji nenásilně, ale s pevným odhodláním přepaží za jejími zády a pobídne jí, aby se přemístila do vedlejší místnosti. Bez zaváhání ho poslechne a on si ji pomocí jednoduchého chvatu vede do ložnice, ve které jsou pouhé dva kusy nábytku. Obrovská postel, jejíž čelo zdobí nádherně zdobená pelest. Pak už je v místností jen prostorná skříň, jejíž venkovní prostor je v podstatě jedno veliké zrcadlo. Není pochyb o tom, že tato místnost už zažila lecjakou mrdanici a jebačku, ať už v podání Kápa, Pepína a Bůh ví koho ještě. Dívek a žen se tu určitě též vystřídalo mnoho. Radku ta myšlenka velmi rajcuje. Zásadní pro ní je, že Kápo evidentně hledí na hygienu a ačkoliv už ložnice byla svědkem kdejaké sodomie, dnes zase voní novotou a čistotou. Patrně to bude nejčistší prostředí, ve které se kdy milovala, kromě domova pochopitelně.

"Otevři tu skříň, kočičko," pobídne Pepíno Radku. Ta nemešká a udělá to. To co zahlídne, ji zprvu docela překvapí, možná se i drobek lekne. Skříň totiž evokuje takovou prazvláštní erotickou truhlu plnou různých smyslných pomůcek, důtek, bičíků, bičů a dalších nástrojů na trestání zlobivých děvčátek. "No doufám, že dneska nepoužijeme všechno," Radka neskrývá svůj údiv. "Neboj zlato, to bychom tady byli opravdu dlouho, možná i několik dní. Co by si Kápo počal?" směje se Pepíno hlasitým a sytým smíchem. "Dnes mám v plánu jen jednu věc, malinko si tě znehybním a spoutám, a abys neřekla, že jsem nelida, můžeš si vybrat, čím to mám provést. Chceš šátky, nebo provazy?" Pepíno se zdá býti velikým gentlemanem. Radce bleskne hlavou, že pro začátek, respektive pro seznámení se s touto praktikou, dosud totiž v rámci sexu spoutaná nebyla, by byly šátky nejlepší s ohledem na jejich šetrnost ve srovnání s provazy. Nakonec si ale vzpomene, že její zvědavost už dlouho škádlí myšlenka, jaké to asi je, prožívat při tom určitou míru bolesti. "Chci provazy a taky tyhle pouta ty zasranej fízle," vyhrkne nakonec a laškovně se zašklebí, zatímco si neskrývaně prohlíží jeho uniformu a Pepíno už si je jistý, že tahle chtíčem rozbouřená děvka mu splní vše, na co si jen pomyslí. "No, abys toho nelitovala, mazlit se s tebou nebudu kurvičko," varuje ji Pepíno. Radka trvá na svém. Pepíno se tedy chopí provazů. Zároveň čapne Radku pevně kolem pasu a to zezadu, jeho silná paže tedy objímá Radku v oblasti břicha a hrudníku a posouvá se směrem ke krku, kde ji dlaní stiskne, až se Radka zalkne. Zároveň ale ucítí vzrušený pocit, který zaplaví snad každý kousek jejího těla. Její štěrbinka je v mžiku zase mokrá a její vůně šeptá ten stále se opakující příběh o touze a tělesném souznění. "Klekni si a opři se o tu pelest, vezmu si tě zezadu," přikáže jí bez výčitek, ona bezmyšlenkovitě poslechne. Přiloží své ruce k pelesti a dovolí mu, aby si ji přivázal. Provazy se už jak klubko mrštných a po kořisti prahnoucích plazů obtáčejí kolem jejích rukou a znemožňují ji tak se jakkoli bránit, nebo se vzpínat. Pro pár dalších minut bude jen jeho, poskytne mu vše, na co si jeho zvrhlé libido vzpomene. Připoutá si ji pevně, vidí na ní, že není v tomto oboru kovaná a chce ji poskytnout důkladnou péči, na kterou bude děvenka s láskou vzpomínat. "A teď roztáhni nohy," pokračuje v příkazech. "Úplně je roztáhni, dělej, ať k tobě můžu pořádně," napomene ji a plácne ji přes zadek, jednou ale docela surově. Ona pociťuje, jak vlhne. Přiklekne k ní a to už jeho mohutná dlaň a prsty rajbují její slastnou šťávou zaplavující se mušličku. Levou rukou ji přitom chytne za vlasy a trhavými pohyby s ní smýká. Radka je v ten okamžik ve slastném opojení, takhle s ní ještě nikdo nezacházel, ale najednou chápe, že to byla chyba, protože právě takové chování podněcuje její myšlenky do rajcovných hodnot. Pepíno jí nepřestává hladit, dráždit a vzrušovat, stará se o její kůzlátka, ztopořené bradavky, sem tam ji plácne, neustále a průběžně se věnuje její mušličce. Honí jí tak mocně, že Radka nemá důvod šetřit tím rozkošnickým mokem, který zurčí s její pičky nedbaje čistě povlečené postele. První její orgasmus je na Světě, to ale Pepínovi nestačí a nepřestává dráždit její klitoris, potřebuje zjistit, zda není Radka multiorgasmická. Nález je pozitivní. Trvá jen několik vteřin a Radka se chvěje pod vlnou orgasmu druhého, prakticky navazujícího na ten první.

"Vykuř mě a vysaj," tak zní jeho další prosba, jeho čůrák už je řádně postavený a dere se z jeho služebních kalhot, ona ho bez zardění bere do úst a začíná ho zpracovávat. Saje ho, olizuje, tu se s ním mazlí a hned ho zase horlivě kouří. Slinami též nešetří. Pepíno si to vychutnává, na to, že je to mladá holka, je celkem šikovná. Pak k ní přistoupí zezadu, rázně ji čapne za ruce, v mžiku je se slovy "jste zatčena, máte právo jen mlčet a nechat se mrdat," uzamkne do svých policejních zelíček a vsune svůj penis do její kundy. Nevzpírá se mu, naopak ho poddajně pohlcuje a svírá ho ve svém doupátku plném toho voňavého lektvaru. "Podívej, jak nám to bezvadně jde," pronese najednou Pepíno a zataháním za vlasy donutí svou novou kobylku, aby ve skříňovém zrcadle shlédla to bohapusté mrdání a šukání, kterého se zrovna dopouští a ještě k tomu s policajtem, s fízlem, úlet jako prase. Vidí Pepínovo péro a lehkost s jakou vniká do její zvlhlé píčy, na slušnost už není čas ani chuť, rozkoš ovládla tuhle místnost, péro na kundu, maso na maso, typické mlaskání se rozléhá tím brlohem neřesti, Radka je v sedmém nebi, proměnila se v háravou fenku, co ochotně podrží panovačnému policistovi. Pepínova kláda, to je teď to jediné, na čem v životě záleží, cítí jeho důraz a cit pro tempo, které mění, chvíli do ní buší, jak hluchej do vrat, hned na to zas jen trhavě do ní vniká až po koule. Skrz zrcadlo se mu zadívá do tváře. "Takhle mě ještě nikdo nešukal, pane" přiznává. Když se na ní vyřádí zezadu, přičemž si ji bez pardonu chytne hezky za vlasy, dá odpočinout jejím spoutaným rukám, překulí si ji a vezme si ji na misionáře, následujíc polohou, kdy ona leží na břiše s nadzvednutou prdelkou, při které stiskne pevně její boky a kyčelní kost. Ona přitom v rukou svírá cípy jeho modré košile, která se pro ní zrovinka stala slastným fetišem, rudou plachtou pro býka. Závěrem ji ještě dopřeje jízdu na koníčka, Radka orgasmy neškudlí a co chvíli si nějaký dopřeje. To už je ale čas na to, aby si ulevil i Pepíno. Položí si Radku na záda, stiskem své dlaně na její obličej a krk si ji lehce přidusí a našteluje tak, aby jeho výstřik směřoval přímo na její vyplazený jazyk a směr její ústa. Radka má mužské sperma ráda, spolkne ho tedy bez problémů.

Radka i Pepíno jsou v sedmém nebi, přesto Radka za chvíli prohlásí. "Tak a teď by si dala tu čáru." "Počkáš s tím na Kápa, nebo to chceš hned?" vyzvídá Pepíno. "Dej mi to radši hned," odpovídá zmámená dívka a podává dealerovi v policejní uniformě své peníze, ten ji na výměnu podává pytlík s drogou. Ona si sedá ke stolu, připraví si čáru i srolovanou bankovku a to už se místností ozve zvuk šňupnutí, tak typický pro aplikaci drogy.

Klisnička a sklepení

20. září 2016 v 15:51 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE NÁSLEDUJÍCÍ POVÍDKA MÁ STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ OBSAH, NAVÍC SE NESE V DUCHU BDSM SEXU. URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI NEDOSÁHL(A) PLNOLETOSTI, JDI SE UČIT A BUĎ MOUDRÝM.


Září je prazvláštní měsíc, voní už sice podzimem, ale mnohdy umí čarokrásně překvapit svou štědrostí v podobě krásného, slunečného počasí, stejně tak jako letos. Vydal jsem se tedy se svou nažhavenou klisničkou na zářijově letní výlet. Slunko pralo možná až moc a tak nebylo od věci se před ním kamsi schovat. Není lepšího úkrytu, než temný, tajemstvím opředený sklípek. A zrovinka takový se nám připletl přímo do cesty. No ono to bylo předem tak trošku domluvené, ale to klisnička nevěděla a tak bylo velmi snadné se vžít do role. Už když jsme do sklípku vstupovali, byla plná očekávání, dech se jí tajil, ale nebylo to strachem, nýbrž jakousi zvláštní a sálavě planoucí zvědavostí a nedočkavostí. Ano, ty sklepní místnosti měly v sobě opravdu cosi neuvěřitelně magického a kouzelného. Chybělo už jen jediné, zabouchnout dveře a ocitnout se v té pološeré místnosti, jen loučemi osvětlené kobce zcela sami. Dveře se rázně zabouchly, na můj tajný signál pochopitelně a zvuk, který jejich zavírání doprovázel, dokonale umocňoval vzrušivě stísněnou atmosféru. Klisnička se nejdříve šokem polekala a přitulila se ke mně, ke svému pánovi, to byl ale okamžik, na který jsem čekal a místo toho, abych ji vzal pod svá ochranná křídla, jsem vyslovil první povel. "Svlékni se a na čtyři," rozkázal jsem nemilosrdně, přesto jsem dbal na to, aby můj tón hlasu měl i do určité míry hřejivou atmosféru. Chtěl jsem totiž ubezpečit svou klisničku, že všechno je tak, jak má být a že není důvod se čehokoliv obávat, vyjma mých povelů pochopitelně. Instinktivně se vystrašila ještě o trochu více, ale jeden vzájemný pohled do očí měl takovou moc, že ukonejšil veškeré její obavy a na jejich lících se místo strachu usadilo neskrývané vzrušení. "Ty jsi mě neslyšela?" zavelel jsem přísněji, protože jsem věděl, že výcvik klisničky právě začal a že ona je s tím smířená. "Omlouvám se pane," špitla a počala se pomalu svlékat. "To tu takhle budeme dva týdny," komentoval jsem uštěpačně tempo jejího odkládání šatstva. Pochopila poznámku a poslušně přidala do tempa, doslova ze sebe začala všechno strhávat, ono toho také nebylo moc, když bylo to horké září. Měla na sobě jen letní šatičky a lehký svetřík, který jsem ji půjčil při vstupu do sklepení, aby se mi ta moje klisnička nenastydla. Sotva ale odložila červenou kabelku s motýlkem coby ozdobou a sundala svůdně černé šatičky, nevýslovně jsem se rozzuřil, rozlítilo mě totiž, že porušila můj příkaz a oblékla si modravě krajkové kalhotky, tanga. "Měla jsi rozkázáno jít naostro, ne?" zaburácel můj hlas místností tak mocně a hrozivě, že rychlostí blesku ode mě odskočila, protože věděla, co bude následovat přísná odplata, trestu se vyhnout nedalo. "Klekni si na všechny čtyři," přikázal jsem prudce. Neměla na vybranou, věděla, že musí poslechnout, že neuposlechnutí by mělo katastrofální následky. S uposlechnutím se ale opět dosti loudala, až když jsem k ní rázně vykročil, škubla sebou a v mžiku byla v pozici, o kterou jsem ji "žádal", to už jsem měl ale napřaženo a má dlaň se v ten samý okamžik dotkla její levé půlky, ten dotek byl prudký, svižný a dosti bolestivý, zasténala, to už ale i pravá půlka jejího zadku zaplatila stejnou daňovou sazbou, jako její nerozlučná kolegyně. "Tak ty bude dneska takhle neposlušná jo?" dotázal jsem se rozlíceně, aniž bych čekal nějakou odezvu. Jen opět zasykla, beze slov, neměla chuděra co říci. "Zůstaň klisničko," zněl jednoznačný rozkaz, s jehož vyřčeným jsem se od ní odvrátil a začal jsem šmátrat ve svém batohu. Netrvalo dlouho a všechny potřebné nástroje a pomůcky spatřily světlo Světa, respektive příšeří toho tajemného sklepení. První přišla na řadu páska na oči, to proto, aby moje klisnička ztratila chuť na veškerý odpor, věděl jsem totiž, že neschopnost cokoliv vidět otupí její zpupnost a vrhne mi ji přímo a nekompromisně do mé zvrhlé moci. Pro jistotu ale ještě následovalo nasazení obojku a vodítka. Pak už jen stačilo dozdobit toto rozkošnicky a po chtíči vonící dílo svorkami umístěné na její bradavky. To už ale stála na čtyřech a bez jakéhokoliv pohybu, přijímala mé konání. "Tak už budeš poslušná a poddajná?" nesl se místností můj panovačný dotaz vynásoben táhlým zataháním za vodítko. "Ano," zazněla lakonická odpověď. "Ano, co?" Opět jsem zaburácel, až se mé zvolání neslo celým sklepením a v echu se tříštivě rozléhalo, ale to už jsem svíral ve své ruce pečlivě upletený cop jejích vlasů a zatahal jsem za ně tak svérázně, až jsem se sám polekal a hrozil se toho, že svou milovanou klisničku skalpuji. Naštěstí se tak nestalo, naopak úkon splnil svou funkci a zdmi se mohlo rozeznít tentokrát silně hlasité a bolestí vykoupené "ano, můj pane,". A tak bylo už i slovem dáno, že ta ona, potemnělá místnost bude ten den svědkem výchovy jedné velmi vzpurné a zpupné klisničky a jejího pána, jejího drezéra a rajťáka. To už jsem ale i já měl v kalhotách slušně vyboulíno a na scénu se hlásilo mé jezdecké kopí. "Rozepni mi kalhoty a vyndej ho," přikázal jsem nebojácně a postavil jsem se těsně před ní, vědom si toho, že nic nevidí. Ona se nazdvihla a stále v pokleku nahmatala mé boky, aby se podle nich mohla dále orientovat, rozepnula poklopec a stáhla trenky, její obličej se v ten okamžik nacházel jen několik centimetrů před mou chloubou. Neváhal jsem a špičkou žaludu jsem zaklepal na její rty, na ta lačná vrátka, která se bez meškání rozevřela, a já jsem bez okolků mohl vsunout mé ztopořené já do toho lačného ráje. "Saj, klisničko," vyštěkl jsem už s patřičným zasténáním, protože můj pták už byl tu samou chvíli v péči jejich úst a především jejího hbitého jazýčku. Sála mě, laskala, převalovala v ústech, olizovala a dráždila tak, jak to umí jen ona, má věrná a oddaná klisnička. Náhle se ale zarazila, ucítila totiž, že ji na záda pokládám další součást naší výbavy, znala ten předmět velmi dobře, byl to můj věrný přítel, pan Bič. "Nepřestávej kouřit, nebo to schytáš hned," varoval jsem ji. Pokračovala tedy v práci, ačkoliv ji bylo jasný, že určitému trestu nakonec stejně za žádnou cenu a za žádných okolností neuteče. Do jisté míry se toho trestu bála, ale pocit vzrušení, který se nesl pod stejnou tíhou, byl tisíckrát silnější. V ten samý okamžik zasáhlo mé chřípí závan aroma její zvlhlé kundy. "Kuř ty má zvlhlá klisno, cítím tu tvojí mokrou píču," přestával jsem ztrácet zábrany, ačkoliv jsem pochopitelně v podvědomí měl určitou hranici. Za žádných okolností bych skutečně své milované klisničce ani náznakem neublížil. Vše muselo být podtrhnuto jejím vzrušením. Kouřila mě vehementně a v rytmickém tempu, bylo to povznášející a bohémské. "Zadrž, ošukám ti tu tvou nevycválanou tlamičku. A jak jsem řekl, tak jsem udělal. Mrdal jsem ji tu dychtivou a po tvrdým péru žádostivou tlamičku. Pořád mě ale svrběla ruka, protože bič umístěný na jejím hřbetu volal tuze lákavou etudu. Náhle už jsem to nevydržel, popadl jsem ten nástroj a bez meškání jsem jím švihl. Riskoval jsem, jelikož mé ztopořené ego se právě nacházelo v tlamičce kobylky, kterou jsem zrovna švihl. Jistému stisku rtů se neubránila, když sykla bolestí, ale podvědomě i ona dbala na to, aby svému pánovi nikterak neublížila. Můj čůrák se v ten moment nacházel už ve stavu maximálního a totálního vzrušení, další manipulace s ním mohla být za následek nechtěnou ejakulaci. "Přistoupíme tedy k trestu," vyřkl jsem a vyňal jsem mé dychtivé já z jejich úst. Obešel jsem a poručil ji, abys zase klekla na všechny čtyři. Následující výprask měl rigorózní a radikální charakter. Bič spustil svou melodii tak v rychlém tempu, že ozvěna nestačila ukonejšit jednu ránu a ta byla přikryta ránou následující. Prdelka mé klisničky byla rázem v jednom ohni. Až mi ji bylo poměrně i líto, ale nedalo se nic dělat, trest je trest. Tortura netrvala dlouho, ale měla téměř devastující účinek, má klisnička byla po výkonu trestu dosti vyčerpaná, to ale neobměkčilo můj chtíč a pud a já se jal svou klisnu bez výčitku šukat. Nechal jsem jí klečet na všech čtyřech a pronikl jsem vychloubavě do její orosené studánky, té totiž bylo jedno, že zbytek těla je unavený, kundička chtěla svůj mrd, toužila po něm hladově a žravě. Tak ho také dostala. Šoustal jsem ji ve svižném tempu, nebyla již žádná potřeba ji dál krotit, byla jen moje. Přesto jsem neodolal a kromě úchopu za obojek a za vlasy jsem též nepohrdl pevným stiskem pod krkem. Lehce jsem svou klisničku přidusil, což naprosto ovládlo mou mysl a já pocítil nutkavé, ba téměř nevyhnutelné nutkání se vystříkat. A tu se projevila naše propojenost, protože má klisnička se v ten samý okamžik začala otřásat v lavinovitém orgasmu. Přesto, že jsem ji měl naprosto ve své moci, měl jsem dosti práce ji udržet ve stejné poloze. Na chvíli jsem popřemýšlel, kam s tím, ale najednou mi blesklo hlavou, "nech to v ní". Svíral jsem tedy jak obojek, tak její už ne tak pečlivě do copu ustrojenou hřívou a šlo to ze mě. Bílé sémě tudíž doslova zaplavilo její promrdanou a prošukanou jeskyňku. Když jsem svou klisničku fyzicky opustil, už dále nevydržela tu torturu a vyčerpáním si lehla a posléze se schoulila do klubíčka a začala plakat. "Jsi v pořádku, lásko?" vystoupil jsem z role a strachoval o osud své milé. "Jo, ale mám dost," odvětila a připojila lehce zastřený úsměv, aby dala najevo, že je relativně v pořádku. "Vydrž, dojdu do auta pro deku a odnesu tě do něho," oblékl jsem se a sbalil jsem veškeré naše potřeby do batohu, pak už jsem neváhal a pospíchal pro deku, přistavil vůz, co nejblíže sklepu, odnesl jí ve své náruči do vozu a svou zbědovanou klisničku jsem si už odvážel domů. "Skutečně jsi naprosto v pořádku," otázal jsem se znovu. "Ale jo, ale dneska to byla vážně síla," pousmála se už zase o něco více.

Věnováno mé milé klisničce.

Světlanka

2. června 2016 v 16:15 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE NÁSLEDUJÍCÍ POVÍDKA MÁ STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ OBSAH. URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI NEDOSÁHL(A) PLNOLETOSTI, ZAHRAJ SI NĚJAKOU NEVINNĚ SPOLEČENSKOU HRU.

POVÍDKA BYLA PŘEPSÁNA A LEHCE UPRAVENA. Mrkající


Již, když jsem si to šinul do kopce směr vlakové nádraží, bylo mi jasné, že během několika minut se spustí nezadržitelný slejvák, který nebude mít konce. Nemýlil jsem se, jen co jsem dosedl k právě objednanému malému pivu, z oblohy se spustil proud dešťové vody, která nepadala v kapkách, nýbrž v hustých čůrkách. Mobilní telefony tenkrát byly ještě v plínkách a tak jsem neměl žádnou možnost, jak se s kamarády domluvit na dalších plánech. Chystali jsme totiž, celá parta výlet do vedlejšího města, výlet není tedy úplně to správné slovo. Měli jsme v plánu navštívit náš oblíbený klub, řádně zapařit, popít, ubalit pár jointů, pokecat, jednoduše se pobavit v každém směru. Při pohledu z okna jsem si ale uvědomoval, že z plánovaného výletu určitě nic nebude, nikdo další zajisté nepřijde a jet do klubu sám se mi ani trochu nechtělo. Vlastně mi to všechno docházelo právě už cestou na vlakáč, ale touha se uvolnit a zapařit mě zaslepila do té míry, že jsem bláhově doufal v meteorologický zázrak v podobě náhlého vyjasnění a především v ústupu vodní nadílky. Panáček s deštníčkem se mi ale smál přímo do očí a valil ta kvanta vody snad z nějakých nebeských a notně děravých troků. Skrz dešťovou clonu nebylo skoro ani vidět z hospodských oken. "To sis tedy vybral počasí, výletníku," zašklebil se Páka, majitel hospůdky a smál se na mě téměř škodolibě, šeptajíc něco servírce Renatě, která měla ten den šichtu. "Jak tě vůbec napadlo, že by v tomhle nečasu někdo dorazil?" divili se oba a já jim, ač nerad, musel dát za pravdu. "Je zázrak, že jsi vůbec došel suchou nohou, však té vody bylo zapotřebí, ty nechutné vedra už se nedaly vydržet," pokyvovali s Renatou svorně. I v tom měli svatou pravdu. "Ale nezoufej, tady je pití dost a to brko si tady můžeš taky ubalit, když tu nikdo nebí, neboj, ven tě nevyženu v takové slotě. "Hmm," pronesl jsem suše a pomalinku se smiřoval s navrhovanou variantou, v ten moment jsem ale skrz vodnatě skelnou stěnu zahlédl venku jakýsi pohyb, patrně dorazil nějaký z opilců, ze stálých štamgastů vlakového "sanatoria". Ale ne, skrz deštěm deformovaný obraz bylo možno rozeznat ženskou postavu, která na mě ukazovala a gestikulovala ke mně. Vždyť je to Světlanka, uvědomil jsem si, když jsem se přemístil co nejblíže k onu. Okamžitě jsem ji začal naznačovat, ať neváhá a vstoupí do restaurace, ta ale vehementně, i když též jen za pomocí posunků protestovala a pořád naznačovala, že má jakýsi problém s vrchní částí svého ošacení. Pořád se mi nedařilo její počínání rozluštit a tak mi to nedalo, poručil jsem, že zaplatím a už jsem se hnal ven. "No jo, Světlana, to je taky takový blázen jako ty, vy byste se k sobě dokonale hodili, zaslechl jsem za sebou ještě Pákovy nejapné poznámky, které ale utichly v zurčení vodní lázně.

Dřív, než jsem se stačil venku, byť jen minimálně rozkoukat, Světlanka mě drapla za ruku a už mě vedla směrem k pomalinku, ale jistě trouchnivějící budově vlakového nádraží. V cukuletu jsme byli opět v suchu, ale můj oděv přesto utrpěl značné úhony, co do suchosti, o Světlaně nemluvě. Už jsem se taky chystal optat se jí, proč nešla za mnou do hospody, ale ona jen odevzdaně rozmáchla rukama a já se na ní zaměřil pohledem a v tu chvíli mi to došlo. Zřel jsem totiž, že její světle modravé tričko se vlivem řádění deště stalo zcela průsvitným. Skrz látku prosvítala její mladistvá ňadérka zdobená bohatými prsními dvorci, uprostřed nichž se honosily lehce ztopořené bradavky. "Ty vole, vypadlo ze mě instinktivně a koutky mých úst se ztěžka bránily škodolibému úsměvu. "Promiň, ale tohle je fakt nářez, pokoušel jsem se zachovat dekórum, ale moc se mi to nedařilo. Světlana se ale sama začala dané situaci smát a jen mi špitla do ouška. "Věděla jsem, že budeš jediný, kdo dorazí a jsem za to moc ráda." "Víš co, tak se vrátíme do hospody, je tam Renata, ta ti třeba něco půjčí, pokecáme, popijeme a tvoje věci zatím uschnou, jet do klubu nemá cenu," navrhl jsem. "No to nemá, ale já mám zcela jiný plán, neptej se, kup dva lístky jen do Sedla a nech se překvapit," navnadila mě Světlanka a svůdně se na mě usmála, nemohla si nevšimnout, že jí stále pudově koukám na vodou odhalená prsa, evidentně jí to však ani trochu nevadilo. Bez meškání jsem poslechl její výzvy, poručil si a zaplatil dva lístky do vedlejšího Sedla. "Co když ale nastydneš, Světluš?" strachoval jsem se najednou. "Hlupáčku, v takovém pařáku a nastydnout, konečně se dá alespoň trošku dýchat, navíc já vím, kde se usušíme, tak se už nevyptávej a nech to na mě," přesvědčovala mě a já se vlastně ani neměl jak bránit, navíc nebylo čemu se bránit. Světlanka byla úžasná osůbka, nebyla to pravda úplná krasavice, za kterou se by se otočil každý muž, měla trošku větší nosánek a skrz nepoddajné, přesto tak nějak zplihlé vlasy ji prosvítaly lehce odstáté uši. Měla ale ten nejšibalštější kukuč, jaký byl kdy na Světě stvořen. Plamínky, které žhnuly v jejich očích, byly žhavé, jak poklopy od samotného peklíčka, čertice od pána boha, svůdnice čertovská a nezbedná. Vždycky jsem jí bral jen jako kámošku, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si ji nikdy nepřestavil nahou, nebo při různých erotických dobrodružstvích. Ta představa byla vždycky dosti lákavá a těžko se jí dalo ubránit. I v ten moment jsem na to pomyslel, ačkoliv jsem zatím neměl ani nejmenší ponětí, co má Světluš v plánu. Cestou vlakem jsme ani nepromluvili, byl jsem hrozně zvědavý, ale pořád jsem v nejistotě říkal, že jsem situaci mohl špatně pochopit, že nemá v plánu nic, co by směřovalo k jakýmkoli sexuálním hrátkám. Ona si mě jen tak prozíravě prohlížela, čímž si mě vlastně vychutnávala. S jejích očí kapal sex, ale já se to snažil stále nevnímat, i když mi to příliš nešlo. Když se obrovská vlaková kola zastavila na sedelském nádraží, to už jsme oba stáli u dveří vagónu a já je zručně otevřel, načež mě Světlana opět čapla za ruku a úprkem mě hnala skrz vodní koupel, která polevila jen hodně mírně. Ve vlakovém voze se nevyskytoval žádný cestující, ani průvodčí se neobtěžoval nám štípnout jízdenky a tak Světlanka nebyla nucena skrývat své vnady.

Při běhu jsem musel dávat pozor, abych se vyhnul alespoň těm největším kalužím a tak jsem moc nevnímal, kam že mě to ta čertova hříšnice skoro až vláčí. Všiml jsem si jen, že se blížíme k jakési zahrádkářské kolonii, spousta záhonů, sem tam chatička, najednou jsme ocitli u jedné z nich. "Jsme tady, počkej, otevřu," zařvala skrz dešťovou serenádu, vytáhla z promočených kalhot klíč a odemkla zahrádkářské stavení, malá místnůstka tak 3 na 3 metry, malé okénko, kamínka, stoleček, dvě židle a prťavý gaučích. "Tady nás nikdo hledat nebude, miláčku," pronesla tak laskavě, až se mi z toho hlava málem zatočila, v tu samou chvíli už neváhala a pokusila se ze sebe strhnout promočené tričko, to se jí ale mokrem lepilo na kůži a tak jí to nešlo dle jejích představ. "Pomůžeš mi?" poprosila mě a vilně se na mě zazubila. "Ovšem, nemeškal jsem, přistoupil jsem k ní a začal soukat promočené triko po jejím těle směrem vzhůru, přičemž ona ochotně vzpažila obě ruce. Po menší námaze se nám dílo podařilo a Světlanka se ke mně otočila čelem, její nahá ňadra se o mě otřela. To už jsem nemohl váhat, hřbetem své ruky jsem narýsoval přímku od jejího pupíku směrem k nebesům a skončil jsem dlaní na jejím levém prsu, jako bych ho objal a pak jsem stiskem prstů prověřil ztopořenost bradavky, byla krásně zduřelá, stejně jako její sousedka. "Světlanko, ty jsi tak půvabná," nelhal jsem, v ten moment jsem si začal uvědomovat každý znak její přírodní krásy. To co se povrchně zdálo být nedostatkem, bylo náhle v mých očích naprostou a rozkošnou předností. Větší nosánek, zplihlé vlásky, i skrz ně laškovně prosvítající ouška. Byla nádherná, náhle přede mnou stála ďáblice s andělským úsměvem, hříšnice i světice, voda, oheň, vzduch, všechny tyhle živly promlouvaly skrz její horký dech, její pohled sváděl tak, že i zkušený hastrmánek by se v něm utopil jako nezkušený neplavec. Její vůně rázem mazala okolní Svět, její úsměv byl v tu chvíli důležitější, než veškeré vesmírné dění. Nebylo stébla, kterého bych se mohl chytit, mít ho, stejně bych ho zahodil a ochotně bych se pod hladinu do Světa barevnějšího, než nebe může vykreslit. "Doufám, že mi to dáš najevo i jinak, než jen slovy," pobídla mě a její pohled mi zasadil svádivý knock out. "Jak ti to mám dokázat, Světlanko?" zeptal jsem se a dal najevo svou váhavost. Na malý moment se zašklebila a káravě zvedla obočí, hned nato ale zase začarovala svým úsměvem a tiše, přesto rázně pronesla. "Ošukej mě, chci tvýho ptáka," zazněla ta slova a za nimi se ozvala rána, to se za mnou zavřela pekelná brána.

Následně se začal čas odvíjet zcela jiným tempem, značně zrychlil, ale my si přesto dokázali užít každou vteřinu plnými doušky. Lokali jsme sami sebe v nekonečném časoprostore. Popadl jsem Světlanku pevně a vtiskl jsem jí do své náruče, naše ústa se vzájemně přimkla, naše jazyky se proplétaly v divokém a kvapném tanci. Každý vzájemný dotek byl lékem, uzdravujícím lékem, medicínou, magickou tinkturou, která nás obohacovala. Zasypal jsem Světlanku svými polibky, mé rty rejdily po jejím tělíčku zachytávajíc každou buňku jejího já. Ruce byly důstojným pomocníkem v tom rejdu, v té léčebné kúře, kterou jsem mé, právě objevené bohyni dopřával. Světlanka mi ale nezůstávala nic dlužna, i její polibky měnily mé tělo v zrovna probuzenou sopku. Hladila, laskala a dráždila mě tak zkušeně, až se mi dech tajil v té záplavě slasti a milostného potěšení. Klekla si přede mě a jen mou mysl pohladila myšlenka představou o mém ptáku v jejich ústech, představa se stala skutečností, její ústa objala mé péro s předojemnou vřelostí a horlivostí. Musel jsem hodně krotit své libido, jinak bych jí vybouchl do úst na samém startu. Tlak pulsující uvnitř mého přirození byl omračující, Světlanka obdařovala má topořivá tělíska péčí osvobozující a vysvobozující, hnětla mi přitom kulky a já se topil ve své chtivosti a nadrženosti. Šly na mě mrákoty, ta rozkoš byla příliš silná, vzepjal jsem se, popadl Světlanku za prdelku a boky a položil si ji na to malé kanapíčko, bylo opravdu prťavé, ležela na něm zády, nohy ji ale visely dolů na zem, roztáhl jsem jí je a dal si je na ramena. Prstem jsem jí začal dráždit poštěváčka, který svou zduřelostí dával najevo svou libost k mému počínání, a místnost zahltilo aroma omamně vonící kundičky. Roztáhl jsem jí, vsunul jsem do ní prst, ten ale hnedle volal o pomoc svého kamaráda, ale i ve dvou se tam kluci nějak ztráceli a tak musel přispěchat i třetí bratr a přiložit ruku k dílu. Paleček přitom blažil svou přítomností hlavičku ztvrdlého klitorisu, zajížděl jsem do Světlanky a přitom jsem v jejích mimických gestech odezíral všechny ty pocity slastné odevzdanosti. "Strč mi ho tam, chci tvýho čůráka," zazněla vzduchem prosba, ceděná skrz chtíčem ochromený jazyk. Přiklekl jsem k Světlance s odhodláním do ní rázně vstoupit, ale tu jsem seznal, že kanapíčko, či gaučích je pro misionářskou polohu příliš malý. Bleskový nápad ale řešil tuhle zapeklitou situaci. Pochopil jsem, že Světlanka je ochotna se mi odevzdat v maximální míře. Nebylo by na škodu ji trošku provést světem sub dominance. Rozhlédl jsem se po pokoji, na šnůře nad kamny viselo několik cárů natrhané, či nastříhané látky sloužící bůh ví k čemu. Pro můj účel téměř dokonalé.

"Klekni si na zem a opři se hrudníkem o ten gauč. Otočila se na mě pohledem a jemně kývla hlavou, pak se pousmála, patrně toužila po tom samém, co já, je až ohromující, jak spolu lidé dokáží souznět. Bez protestů poslechla můj příkaz a učinila vše, jak jsem řekl. Ta potvůrka dokonce sama dala ruce za záda, odtušila, že jí je chci svázat těmi hadrovými onucemi. Od myšlenky není daleko ke skutku, uběhlo sotva pár sekund a Světlanka přede mnou klečela svázaná a dychtivě očekávající následné události. Můj zrak spočinul na jejím promočeném tričku, které se sušilo na již zmíněné šnůře, ze které jsem sňal použité hadříky. Sundal jsem ho a během okamžiku jsem z něho točivým pohybem vytvořil výborný bicí nástroj. Pro jistotu jsem s ním zamával Světlance před očima, dal jsem jí tím najevo, k čemu se chystám. V jejím pohledu se dalo přečíst váhání, o svazování patrně tajně snila, ale výprask do jejího snového rejstříku už ale asi nepatřil. Zahleděl jsem se jí hluboko do očí, nechtěl jsem kazit moment řečmi a přemlouváním, trpělivě jsem čekal na její rozhodnutí. Váhala, pralo se to v ní. Nakonec ale pozvolna odklonila hlavu, aby mě ztratila ze svého zorného pole a položila ji pozvolna tváří na gauč. Ještě chvíli jsem čekal, dal jsem jí poslední šanci si to rozmyslet a taky jsem si vychutnával ty pocity, bylo to uhrančivě slastné, mít šanci transformovat pomocí určité dávky bolesti dívčí tělo v nádobu rozlévající po chtíči vonící a chutnající tekutinu. Plesk, první rána dopadla, následovala druhá, pak jsem na malý okamžik ustal, tiché, přesto vstříc rozkoši spěchající zasténání, další tři rány, o krapet ráznější, ty už ale byly doprovázeny vzdechy výraznějšími, hlasitějšími a vřelejšími. Zase malá přestávka, místností se rozléhal Světlančin dech doprovázený v rozkoši si lahodícím popěvkem. Pohlédl jsem na její kundičku, byla orosená, ale působila nerozvinutě, skoro jako poupě, které jakoby se nezkušeně nemohlo rozpučet do plné krásy. To volalo po pomoci osvědčených prstíčků pomocníčků, kteří nelenily a vstoupily do té požehnané svatyně s pečlivým odhodláním, to už se ale zahrádkářskou kolonií nesl v echu křičený orgasmický pláč. Světlanka se počala otřásat v blažených křečích a celý ten lidský oltáříček se chvěl v rytmu slastných záškubů. Nelenil jsem a během tohoto prožitku jsem stisky svých paží v oblasti jejích zad a boků, dával Světlaně najevo svou přítomnost. Znovu se na mě podívala, jakoby mi beze slov chtěla dát najevo, proč byla tak ráda, že jsem na ten vlakáč dneska přišel jen já. Není pochyb o tom, že ženy jsou čarodějnice, ale mohla o tomhle vývoji byť jen snít? Dal jsem jí možnost si právě prožitý orgasmus náležitě vychutnat, s dalším konáním jsem tedy nespěchal. Když opadla ta největší vlna, položil jsem před Světlanku srolované tričko, nástroj, který ji uvedl do orgasmického ráje, pak jsem chytil razantně za boky a opět jsem do ní vstoupil, bral jsem si jí zezadu, svíraje přitom její kyčelní klouby a tahajíce ji za vlasy, důrazně, ale ne brutálně, vše muselo mít tu správnou míru, výsledek se dostavil záhy. Světlanka se začala ošívat na nové orgasmické vlně, házela boky a zadkem v ohromné vehemenci.

Najednou zalapala po dechu, rozdýchávala mé přírazy, jakoby chtěla vyslovit své tajné přání, což její nakonec pro zadýchanost nepodařilo, ale nebylo třeba, stačil jen její letmý pohled směrem ke dveřím a mě bylo hned jasné, po čem ta malá a božsky roztoužená potvůrka touží. V jejich očích totiž bylo zřetelně vepsáno, "Chci jít ven, chci, aby sis mě opřel o nějaký strom, přivázal mě k němu a oprcal mě před ním, chci to dělat venku, chci si vychutnat ten pocit, že nás u toho může někdo vidět, jsem tvoje kurvička a chci, aby to okolí vědělo." Tentokrát jsem zalapal po dechu já, snil jsem o spoustě perverzností, představoval jsem si odvázanost a naprostou otevřenost, ale tahle její vše pohlcující živelnost mě omráčila. Uvědomoval jsem si všechny možné následky, že nás někdo uvidí, že na nás mohou zavolat i Policii ČR, ale bylo mi to upřímně jedno. Bylo to přece přání mé milé, mé otrokyně, mé kněžky lásky, co sloužit mi chce a já měl za povinnost splnit veškerá její přání, i kdyby měla za následek mou smrt. Navíc s prominutím chcalo jako z konve, čímž pádem byla možnost, že se bude někdo nacházet venku značně minimalizována. Možná je ale někdo v jedné z okolních chatiček, spousta lidí, především důchodového věku, tráví na zahrádce celé dny a ráno nepršelo, není pohyb o tom, že nějaký ten kmet vykukuje zpoza zavřeného okénka a čeká, až vodní průtrž přestane bušit a svými tekutými šlahouny zkrápět zem. A co okolní paneláky a věžáky? Z nich musí být nádherný výhled na celou kolonii. Ale co, kdyby se přece jen někomu zachtělo volat policajty a než panáčkové přijedou, naše konání už bude dávno ukončeno, dokonáno bude a pak, ať si nás třeba vezme ďas. Už nebylo jiné cesty, už nebylo návratu.

Provlékl jsem svou paži skrz cáry onucí, které svazovali za zády mou touhou zdivočelou najádu a z lehkou neomaleností jsem ji strkal futry ven přímo do náruče Peruna, který okořenil probíhající vodní lázeň četnou dávkou hromů a blesků, téměř jakoby nás zval do zemského peklíčka, nám ale bylo jako v pravém ráji. Jen co jsme na svých tělech ucítili první údery dešťových slz, které v podobě lián visely z nebe, my dva, já a moje Světlana, proměnili jsme ve zvířata, již přestali jsme konati lidsky, naše zmámená těla zachvátil pud a my hnali jsme se v ústrety klínu matičky přírody, která nás hodlala pojmout v milosrdném objetí. Netrvalo dlouho, než jsem našel ten správný strom, byla to jabloň, nositelka plodů hříchu, alespoň tak se to v Bibli říká, pro nás se ale tato košatá dáma proměnila v oltář, v oltář lásky, porozumění a naprostého sebepoznání a sebeodevzdání. Hned poté, co jsem svou milou přikurtoval k oltáři, vnikl jsem do ní s takovou samozřejmostí a razanci, která evokovala dojem, že naše těla symbolizují jednolité sousoší, jeden celek, jedno požehnání. Počal jsem ve Světlaně kmitat a bylo mi blaze, tak blaze, že blaženěji mi být nemohlo, pichlaví sršní, co v kapkách, nebo spíš v proudech utočili z nebes, rázem pozbyli nebezpečnosti, jejich kapkovité štípance se pojednou proměnily v medové pohlazení, chytl jsem si svou nymfičku za vlásky a oddával se přírazům, její kundička mě pohltila ve své hladovosti tak animálně, že můj stav jevil se náhle blízce klinické smrti, v tomto případě však byla smrt symbolem něčeho nového, právě zrozeného, byl jsem šťastný, nevýslovně a nepochopitelně šťastný, zatím nebyl vymyšlen jazyk a nestvořena slova, kterými bych své pocity popsal. Zemřel jsem, utopil jsem uvnitř své lásky, uvnitř své Světlanky, pud hnal mě k vyvrcholení. Znenadání byl zasazen smrtelný políček mému stále narůstajícímu libidu a já pochopil, že semínko už dlouho neudržím, přistoupil jsem tedy tváři v tvář svému znovuzrozenému hříchu, osvobodil ji z tenat cárů látky, pohledem ji poručil, aby poklekla a hledíc do jejich mrdem oblouzněných očích jsem ji pokropil obličej hustou dávkou semene. Ještě několik minut poté se tou maličkou chajdičkou, do které jsme se posléze vrátili, ozývaly vzdechy a steny dvou čerstvě zamilovaných osob, které byly nesmírně šťastni, že ten den tak strašně lilo a na žádnou party se nejelo.

Astrální jezdec

29. prosince 2015 v 15:47 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE NÁSLEDUJÍCÍ POVÍDKA MÁ STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ OBSAH. URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI NEDOSÁHL(A) PLNOLETOSTI, VYHNI SE TĚMTO ŘÁDKŮM A NEKAŽ SI KONEC ROKU LASCIVNÍMI NECHUTNOSTMI.


Ne, v žádném případě nemohu být zdrogovaná, ani jinak omámená, pomyslí si Judita, její smysly přece jedou na plné obrátky, nikdy věci neviděla tak jasně jako nyní. Myšlenky se jí prohánějí hlavou v ultra rychlém, přesto zřejmém sledu, myšlenka bleskově následuje myšlenku, vše je však naprosto logické a pocitově snadno uchopitelné. Ačkoliv se nachází na, pro ni neznámém místě, je až chladně klidná, nezmatkuje, cítí se být v bezpečí a to i přesto, že absolutně nemá ponětí, jak se ocitla v tomto starém domě, po kterém se právě prochází. Je to tuze zvláštní, kráčí po cizím domě, přesto jako by věděla, kudy a kam se má vydat, její kroky jsou jisté, nemá potřebu opatrně našlapovat, jak by se mohlo logicky v dané situaci nabízet. Vše je najednou zcela jiné, odlišné, nicméně určitě ne nehostinné, ani trochu se necítí býti v nebezpečí, naopak, svobodněji nikdy předtím nedýchala. Rázuje si tedy po starém domě krok co krok, rozhlíží se po prostředí a po předmětech, které sice vidí poprvé v životě, které však jako by dokonale znala. Ocitá se v obrovské komnatě, před ní stojí obrovské křeslo, takhle majestátně musí působit snad jen královský trůn, o kus dál se nachází ještě gigantičtěji působící postel, snad lóže přímo pro Boha. Judita si uvědomuje další rozpor, dům je přece zcela opuštěný, jak to, že všechno zvoní čistotou, ani nejmenší chomáček prachu, či sebemenší skvrna nečistoty, postel je ustlána precizně a dokonale. Žena je v budově úplně sama, opuštěností ale netrpí, ví, že nebude dlouho trvat a ona již sama nebude. Ač absolutně netuší, jak bude její host vypadat, prahne po jeho návštěvě stále více a více. Slunko již přece zašlo, ulehlo ke spánku a předalo štafetu svůdně mrkající Luně, která se chopila vlády nad Světem ráda a s neskrývaným nadšením. To už je ale možno slyšet v hale mužské kroky, jsou rázné a svižné, host se už též nemůže dočkat, až ho hostitelka přivítá.

Vidí ho přicházet, působí mohutně, nikoli však jako hromotluk, jeho pohybu vévodí nevýslovná ladnost a elegance, působí dojmem, že se jeho nohy snad ani země nedotýkají, když po ní kráčí. Zvuk jeho kroků zní melodicky a stepovým dojmem, je v nich až dětská hravost a lehkost. Míří přímo k ní, hledí na ní pronikavě, oči má černé, co dva kusy uhlí, plamínky šibalství v nich ale tančí hřejivý tanec, kterému se dá těžko ubránit. Oplatí mu pohled, už aby ji držel, co držel, už aby ji svíral pevně v náruči, tak po něm touží, její tělo žádá a vyžaduje jeho doteky, její vůně ztrácí na kráse, není-li mísena s odérem jeho osoby, její rty ji jsou k ničemu, nemohou-li se v polibku přimknout k jeho ústům. Blíží se k ní, už je jí skoro na dosah, již cítí jeho aroma, takhle žádný člověk nevoní, on to také člověk není, je v něm něco mimozemského, jinoplanetárního, snad animálního, bestiálně zvířecího. Jen co se ocitne dost blízko, aby se jí mohl dotknout, chopí se jí objetím tak pevném, až se jí rázem zatočí hlava, jakoby se jí chtěl zcela zmocnit, splynout s ní v sousoší jednolitém a souznícím. Jakoby ani samostatně existovat a žít nemohli. "Nevím, kdo jsi, ale už jsem se tě nemohla dočkat," pronese hlasem něžným s lehce vyčítavým tónem. "Já vím spanilá, jsem na tom podobně, zhynul bych, trvalo-li by naše odloučení ještě jen o pár vteřin déle. "Odloučení? Nikdy jsme se nepotkali, tak jaké odloučení?" podiví se Judita. "Máš pravdu, v tomto časoprostoru jsme se ještě nikdy nesetkali, ale uznej, že jeden druhého už máme v sobě až příliš dlouho, naše duše i naše těla prostupují stejným bytím, o tom není pochyb, netvrď mi, že nemáš stejné pocity," odpovídat mu nemusí, jen se mu zadívá do těch jeho uhelných očí a elegantně přikývne hlavou. "Tak vidíš," usměje se na ní a ona si uvědomí jeho podivně podmanivou barvu hlasu, která evokuje andělské troubení sedmi cherubů, kteří zatroubí na své trumpetky. Další slova jsou již zbytečná a bezvýznamně zdržující, držíce ji stále ve své mohutné náruči, začne ji vášnivě líbat, jejich ústa splynou v políbení tak čarovně mocné, že ani ta nejupřímnější modlitba nemá takovou moc. Jejich rty se dotýkají a jejich jazyky, jak z lexikonu počnou vyprávět ten příběh o sounáležitosti a o souznění, které překročí i nekonečnost vesmíru. Je už naprosto zbytečné a nemístné, přemýšlet o tom, jak se zrovna oni dva, dostali zrovinka do těchto míst, do tohoto sídla, které snad po století čekalo, aby mohlo poctít svým úkrytem toto blažené setkání.

Mávnutím kouzelného proutku jsou oba rázem zcela nazí. Jejich obnažená těla volají po milování tak hlasitě, až se z toho dá ohluchnout. Není pochyb, že on se zrodil pro ni, ona byla již prvním svým nádechem přiřknuta jemu. Chopí se jí a mrštně z ní hodí na lože, má tolik síly v pažích, proto její tělo letí vzduchem po vzoru pírka, do kterého vánek laškovně foukl. Jeho paže působí dojmem, jakoby ji jen na dlani nadnášely coby právě vylíhnutého motýla. Jen co dopadne na postel, jeho čaromocné ruce derou se ji hladit a laskat. Judita pořád nezná jméno svého milence, netrápí ji to však ani kapičku. Co je komu po jméně, je to jen slovo vyřčené, či napsané, tyhle doteky mají ale vyšší moc, jsou božím požehnáním, modlitbou, která slov nepotřebuje. Jeho prsty pronikají její nahou pokožkou tak snadno a lehce, hladí, mazlí, dráždí a ukájí každičký její pór, až z toho mrazí a hřeje zároveň. Prostupuje a proniká její bytostí tak samozřejmě, připodobňujíc Boha, který tvoří své mistrovské dílo. Z jeho prstů dokonce viditelně a zřetelně vyzařují modré elektrizující plamínky, které tak, jak se rodí v jeho prstech, tak se stejnou vervou vnikají pod její pokožku, což jí přivádí do stavu erotické nirvány. Jeho doteky jsou tak mocné, jakoby nerespektovaly pokožku a svalstvo, jakoby se kost dotýkala kosti, tak působí jeho doteky, které mají tu moc nabývat dojmu hned několika paží namísto jednoho ubohého páru. Jak to vůbec může zvládat, vlastní-li jen dvě ruce? Jednu chvíli obhospodařuje její nožky, v tom samém okamžiku ho ale zřetelně vnímá na svém krku, hned však už pociťuje jeho přítomnost na svých ňadrech. Jaká kouzla to ovládá, je-li tohoto schopen. Jeho působení se vymyká lidskému rozumu. "Ty nemůžeš být lidská bytost," pronese Judita najednou. "Netvrdím, že jsem lidskou bytostí," dostane se jí úsměvně laškovné odpovědi. Jí to však nepřekvapuje ani trochu, od začátku přece ví, že tvor, jenž právě obšťastňuje její libido, nemůže být pouhým člověkem. Raduje se ze života jako nikdy a nechává se unést po vlně nastalé situace.

Náhle se probouzí ze stavu, který připomíná mikro spánek, už neleží na překrásné loži, nyní je zavěšena na podivné konstrukci lehce připomínající houpačku. Je zavěšena v poloze na zádech za ruce i nohy, její záda podkládá látková podložka, stejně jako na houpačce. Nohy má zavěšené tak, aby byly co nejvíc od sebe. Její vyholená lasturka tedy dominuje jejímu nahému tělu. Její ústa umlčuje roubík. Ohlédne se a uklidní se zjištěním, že její astrální návštěvník je neustále v její blízkosti. "Neboj se líbezná, všechno bude v naprostém pořádku," ubezpečuje ji poté, co v jejím pohledu rozpozná určitou dávku nejistoty, která už ale mizí, jako pára nad hrncem. "Jsi ten nejobdivuhodnější a nejkrásnější oltářík, ke kterému jsem se kdy modlil," skládá ji kompliment, zatímco ona si všimne rákosky v jeho rukách. Modlitba tedy bude pronesena za pomocí právě tohoto čarovného nástroje. "Omlouvám se, že jsem trošku ukrátil naše masážní mazlení, ale už jsem se nemohl dočkat dalšího stupně našeho rituálního se sebeodevzdání a tak jsem lehce popohnal časovou smyčku k tomuto bodu. Vidím ale, že ti to rozhodně není proti mysli," usměje se koketně, poté co se zadívá na její chtíčem okouzlenou kundu, jejíž laplíčky se už chlubí vášnivými krůpějemi ženskosnubné tekutiny. Podívá se mu očí, její oční studánky topí se v rozkoši požehnané nadlidské odevzdanosti. Dělej si se mnou, co chceš, muč mě, způsobuj mi bolest, o to víc budu šťastnější a vilnější. To nepronáší její ústa, to její oči tak mluví, topící se v jeho působnosti. Ne, on není její vlastníkem, je jejím pánem, životodárcem, osvoboditelem, knězem, jenž ji sexuálně požehná. Přistoupí k ní blíž a zamává těsně před jejími zraky svým trestajícím nástrojem, ona má tak možnost ucítit vůni bolesti, která za pár okamžiků zaplaví její mysl a smyslné tělo. Jen co její chřípí rozezná to kouzelné aroma, její mušlička už se zcela zaplaví nektarem libě vonícím. Uplyne pár sekund a už první úder dopadá na zbrocenou jeskyňku tak rázně, až kapky toho voňavého lektvaru rozprsknou se po okolí, to už se vzduchem nese hluboký sten linoucí se s Juditiných úst, které se rázem mění v šelmí mordu, Judita je rázem vlčicí, jež hladově prahne po další ráně, stejně tak tvrdé a rázné. Zní ji to, jak hudba z edenu, rajská skladba doprovázející ty šlehy, které nemilosrdně rozhánějí další a další kapičky kundí zbrocenosti. Žehnám ti subko touto svěcenou rákoskou, mohlo by se pronést, ale tady jsou slova k ničemu, rána za ránou, to jsou ty správná a osvobozující slova. Otrokyňka má oči v sloup, vilně a chlípně chrčí, vzdechy a steny valí se z jejího křtánu. Když mučili Krista, lidé zraky odvraceli, neb litovali toho činu, jenž posléze získal punc vykoupení. Tady je však jen jeden svědek, ten starý dům, co se rozpadá a ten bude provždy a na věky mlčet, nebo alespoň do té doby, než ho někdo zbourá. Ještě poslední rána dopadne na ten lidský oltář, v podobě ženského těla, jehož majitelka si vychutnává právě prožívající pocity bolestné rozkoše. Její zvířecí vzdechy a steny se opětovně proměňují v lidské oddychování a sípání.

Astrální jezdec musel znovu mávnout magickým proutkem a posunout události zas časově o něco dopředu, jelikož žena sedí právě na velikém křesle, ano na tom královském trůnu. Houpačka zmizela patrně tam, odkud se předtím objevila. Co se ale nezměnilo, je, že Judita je stále nehybně spoutaná, tentokrát je ale připoutaná právě k tomu snad panovnickému trůnu. Její mušlička je ale i nadále dominantou jejího těla. Stopy po ránách zázrakem zmizely, zůstalo jen jemné mravenčení a pocit neukojené hladovosti, šťávičky je také stále víc, než dost. "Tvé studánce bylo požehnáno, nyní je nutno ji ozdobit, zkrášlit ji," praví náhle vysněný cizinec své subince. "Ne, že by nebyla pěkná, ale pár skřipců jí ještě dodá na kráse," soudí astrální jezdec. Judita nemá důvod se s ním o tom přít. S klidem vyčkává, než si její pán připraví první skřipec a to už jí ho připevňuje na prsty svíraný závojíček. Periferním pohledem sleduje její výraz, aby si byl jist, že jeho konání i nadále plní její košík plody, co chutnají po rozkoši a touze. Jiskřivost plamínků poskakujících v jejím pohledu je pádným důkazem o správnosti konaného aktu. A tak podobně, jako předtím padal úder za ránou, tak teď doplňuje jeden kolíček svého souseda, poctivě na každý závojíček stejný počet a to už se tajemný milenec krouživým pohybem stará o andělíčka, jak jinak nazvat něco tak fascinujícího, jako je ženský poštěváček. Muž mění směr, sílu, tempo i intenzitu dráždění a netrvá dlouho a její jeskyňka už se radostně usmívá v orgasmických záškubech, Judita už je zase vlčicí, zvířenou, co touží jen instinktivně po uspokojení. Kolíčkový ježek, jenž pevně svírá tu zbrocenou pipinu jen pomáhá k mocnějším prožitkům orgasmických záchvěvů. Když největší vlna rozkoše odezní, počne cizák sundávat ty kolíčky jeden po druhém, což se neobejde bez další vlny bolesti, to když do laplíčku začne hrnouti se krev, které bylo předtím zabráněno v toku díky působnosti skřipců. Ta bolest je na několik vteřin palčivá a nepříjemná, netrvá však moc dlouho a Judita zas vnímá jen příjemný, bolestný tlak na svém klínu, který nezapře varhánky od působení kolíčků.

Muže připomínající tvor přistoupí k Juditě tak, aby ji mohl představit svou chloubu, jeho penis není na pohled o moc větší, než pyje jiných mužů, erekce, která ho však zdobí, je přímo ukázková. Už jen představa, že by ho mohla ochutnat, či snad dokonce pojmout svou pičkou jí vrací, nebo spíše udržuje ve stavu milostné chtivosti a nabuzenosti. Pobídne jí, nechť si klekne a vsune ji své ztopořené já do úst, její vilné rtíky obejmou ten nástroj bez sebemenšího zaváhání, jazykem ho masíruje s pečlivostí hodné zkušené kurvičky, její chuťové pohárky objímají ten ztopořený instrument s láskyplnou odevzdaností ten tak, ač se to zdá nemožné ještě více zmohutní, to už ho má Judita plná ústa, až se může zalknout, ale to jí ani trochu nevadí. On jí náhle popadne a mrští s ní na postel, dalšího mlčícího pozorovatele dnešních nadpozemských orgií, její zvlhlost dovolí bezproblémový průnik a snadné přirážení, bere si ji přísně a bestiálně, ona mu však není nic dlužna, její píča se rázem změní v masožravou květinu, která pudově žádá svojí potravu. Bůh, ať se teď raději nedívá na tu jízdu, která více než milování, symbolizuje animální neurvalost a divokost. Láska ustupuje chtíči a pudům. Vlka a vlčici je náhle možno spatřit, kterak spolu obcují v tom starém sídle. Jejich stíny se ztrácejí, to Měsíc v úplňku je tou příčinou, těla mění tvar a podobu, ta lidská ustupuje té bestiální a naopak. Chce tomu snad osud, případně boží vůle je tím důvodem, že milenci ukončí své konání zas v podobě veskrze lidské. On ji pobídne, ať si před ním zase klekne a bez zbytečného prodlení ji nabídne k ochutnání svou bělostnou lávu v poctivé dávce. Ona oddaně polyká, něco rovněž užije coby dekoraci své bradičky a tvářiček.

Lidské osudy derou se dál po cestě, která nám je předurčena, málokdo si však všimne zázraků a kouzelných aktů, které se čas od času odehrají. Tento čarovný akt měl jen jednoho svědka, byl jím právě jen ten rozpadající dům, kterému se většina lidí raději vyhýbá. Říká se totiž, že na tom místě straší.


Věnováno spanilé krásce z babiččina údolí.

Marilyn

7. prosince 2015 v 13:01 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE NÁSLEDUJÍCÍ POVÍDKA MÁ STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ OBSAH. URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI NEDOSÁHL(A) PLNOLETOSTI, ZANECH NÁSLEDNÉHO ČTENÍ A VĚNUUJ SE PRÁCI, STUDIU, PŘÍPADNĚ PŘÍPRAVÁM NA SVÁTKY VÁNOČNÍ.


Byl to jeden z prvních opravdu teplých dnů toho léta, nebylo tedy takové to úmorné dusno, kdy se jazyk lepí suchem na patro a kdy je každý pohyb zárukou dalších kapiček potu produkované vaším tělem. Bylo to příjemné teplo doprovázené občasnými poryvy větru, který svou svěžestí vléval energii a jitřil chuť do života. Zkrátka den, jak malovaný a navíc, jak se později ukázalo, se ten den stal něčím výjimečným. Zrovna jsem strávil oběd a tak mě napadlo, že navštívím starého a dobrého přítele bydlícího na druhé straně města. Dominance osudu ale tomu chtěla, že jsem k drahému příteli vůbec nedorazil, ačkoliv zdi panelového domu, ve kterém kamarád žije a bydlí, mé kroky a nejen kroky toho dne skutečně zaznamenaly. Jak už bylo řečeno, respektive písmem oznámeno, bylo hřejivé odpoledne, ošacení tudíž pozbylo funkci tepelnou, nutná zůstala jen funkce zakrývací, lidé už totiž dávno a dle mého názoru bohužel odvykli veřejné nahotě a dbají na to, aby především místa považovaná za intimní byla na veřejnosti zakryta. Mé tělo tedy nezbytně halily jen šortky a bílé triko. Kráčel jsem pomalu, nikoli však líně ulicí, k cíli už mi zbývalo sotva sto metrů, když jsem ji poprvé zřel. Měl jsem pocit, jakoby sám Poseidon vší silou praštil svou zatnutou pěstí o mořskou hladinu a mocná slaná vlna tímto vytvořená mě nekompromisně zahltila a zachvátila. Kráčela proti mně, bohyně, nymfa zrozena jen pro mé hledí. Vsadím se, že každý jiný muž by ji možná měl za ženu pohlednou, ale málokdo by hádal a odhalil to, co jsem v ten okamžik rozeznal já. Bezpochyby, ona byla ten druh, zrozena k oddanosti a poslušnosti, sám Bůh ji určil život s obojkem na jejím po hříchu ladném krku a s pouty na jejich chtíčem provoněných ručkách. Šla proti mně, vábivě nedokonalá, přesto nevyslovitelně svůdná, každý její krok stáčel myšlenky k nemravnostem tak oplzlým, že by se za ně i v pekle červenali. Její tělo žadonilo o ztrestání, stejnou měrou však křičelo po něžném pomilování. Přibližovala se ke mě, halena jen v bílých šatečkách, které jen násobili její krásu, snad jakoby věrně opisovaly a obdivně zdůrazňovaly její nahotu. Teď by se hodil nějaký ten větrný polibek, co by načechral ty tvoje krásné šaty krásko v bílém, řekl jsem si v duchu ve chvíli, kdy jsem tu po rozkoši prahnoucí bosorku měl sotva 5 metrů od sebe. A sama příroda mi dala za pravdu, pán větrů dopřál mi spatřiti místo pekelné, nazdvihl mé právě objevené krásce spodní část šatiček, po vzoru Marylin představil mi toho anděla, jejíž milostný vdoleček zakrývaly jen sněhem pokrytá tanga, jejichž krajkový vzor prozrazoval pečlivost ďáblice, převlečené do podoby bohyně, neb při instinktivně rychlém prozkoumání jsem seznal, že klín svůdnice je dokonale oholen. Aby také ne, těžko si představit Serafínu s chlupatou píčou. To už jsem ji ale měl na dosah, natáhl-li bych ruku, dotknu se ji. To jsem sice neudělal, naše pohledy se však setkaly v pevném objetí, její oči šeptali slova o studu a plachosti, její líčka zrudnutím snad proklínala klukovinu, kterou si pán větru prověřil její pozornost a mě tím zároveň dopřál pohled tak neskonale krásný a divotvorný, mé smysly mluvily v libých tónech nad právě odžitou události, zároveň se ale v našich očích počalo zrcadlit propojení, o jehož nekonečnosti jsme ale v ten okamžik neměli ani ponětí, to jen patrně čertovští nezbedové okupující naše podvědomí už kuli lotroviny a také už asi volali na pekelnou, horkou linku samotnému Satanovi s prosbou, zda by se naše osoby nemohli co nevidět opět setkat. A já, jako bych si to přečetl v ďábelským jízdním řádu jsem prozatím nechal tu po netradičním sexu vonící svůdnici v klidu odejít, jen jsem si ještě dopřál letmé ohlédnutí a pak už jsem pokračoval v cestě za svým přítelem.

Nepůjdu tam ale přece s prázdnou, uvědomil jsem si situaci, netuše toho, že to už čertíci uvedli věci do pohybu a vnuknuli mi tak nápad o koupi láhve dobrého vína, které bylo koupeno milému kamarádovi, ač bylo do knihy osudu už předtím zapsáno, že jemu nebude dopřáno z této láhve ani jediného loku. Odbočil jsem tudíž směr vinotéka, jsa laikem, nechal jsem si poradit a už jsem se vracel k místu bydliště mého skoro bratra. Zazvonil jsem, počkal na tón bzučáku, vstoupil do věžáku a vkráčel jsem do chodby, abych si přivolal výtah. A kdo jiný tam nestál, hledíc vstříc přijíždějícímu elevátoru, než moje víla v bílém. Jakmile mě spatřila, její tvářičky opět zahalila jablíčka studu, zajisté si v ten moment vzpomněla na čertovinu, kterou před pár minutami podstoupila za přispění větrného panáčka, který mi bratrsky dopřál tak líbezný pohled. "Přece by ses nestyděla, vždyť nemáš za co," chtěl jsem utěšit její plachost, má slova však měla opačný účinek, ještě víc se odvrátila a síla červené barvy halící v ten okamžik její obličej nabyla maximální sytosti. Nezbylo mi nic jiného, než započít s onou odvěkou hrou, o které mají potuchy jen subdominantní lidé. "Přestaň se už stydět a usměj se na mě, vím, že to umíš," poprosil jsem ji, přičemž jsem zvolil tón hlasu, jenž se blíže než prosbě podobal rozkazu. Zůstala odvrácena, řeč jejího těla ale nedokázala zakrýt jistou dávku zájmu a vlnu kladných reakcí. "Říkám ti, aby ses na mě podívala," ubral jsem na laškovnosti a přidal na apelaci. Její tvář mi byla i nadále odepřena, nicméně reakce jejího těla hlásila jasně, že cesta, kterou jsem se vydal je správná. "Otoč se na mě, nebo se vážně naštvu," přidal jsem na nekompromisnosti i na hlase. Výsledek se dostavil, pomalu se ke mě otočila a zpříma se mi zadívala do očí, ačkoli červená jablíčka s jejich lící zdaleka nezmizela. "No vidíš, takhle se mi to líbí, jsi šikulka, nechápu, proč se tak stydíš, když jsi tak nádherná," snažil jsem se mezi námi provždy prolomit ledy. Neodpověděla, avšak její mimika se postupně přestala hlásit plachým alarmem a v jejich očích se objevil odstín očekávání. Uvědomil jsem si, že přivolaný výtah už na nás notnou chvíli čeká, otevřel jsem tedy dveře a nechal jsem svou dámu vstoupit, následujíc ji. "V jakém bydlíš patře?" optal jsem se. "Až nahoře," odvětila mi kuňknutím a já zmáčkl třináctku, nedbaje toho, že můj skoro bratr okupuje byt v patře druhém. Navštívím ho jindy, nyní mám jiné poslání, ujišťoval jsem se. "V životě jsem neviděl tak překrásnou ženu," pravil jsem s důrazem na něžný tón v hlase, nelhal jsem, byla skutečně moc krásná. Všiml jsem si, že skrz její světlé vlásky ladně rozpuštěné na ramena lehce prosvítají malinko odstáté uši. Zase ta nedokonalost femme fatale, kaz na jejich kráse tak typický, který je vždy usvědčí. Žádná žena osudová totiž není zdaleka dokonalá, to ví každý, kdo byl kdy lapen do jejich sítí. Každá z nich je totiž stižena nějakými neduhy, vadami na kráse, které ale jako vady vnímají jen obyčejní lidé, šílenci v nich ale právě vidí ctnosti, ta znamení, že se skutečně jedná o ženu, která má to svůdné kouzlo. Rovněž je nesmyslné pravidlo, že femme fatale je ženou manipulativní, mrchou, která záměrně zničí muže stůj co stůj. Mrcha je mrcha, ale žena osudová je zcela něco jiného, tato žena může být jak dominantní, tak i submisivní. Je to žena, která dosahuje svých potřeb nikoli kalkulem, tím se právě liší od obyčejné, sprosté a podřadné mrchy, ale tím, že je k těmto cílům lákána podvědomě, potřebou vyvěrající ze samé podstaty žití a v její prozřetelnosti. Hleděl jsem na ní, na tu svůdnou vílu, v ten samý moment jsem ale zíral do edenu, do ráje. Musel jsem se dosti vzchopit, abych byl schopen hrát věrohodně roli, kterou mi Bůh s ďáblem v těle svěřil. "Jedu ke kamarádovi, ale pochybuji, že je doma," nadechl jsem se a začal jsem vysvětlovat, proč jsem ocitl ve stejném výtahu, jako ona. "Také si myslím, že vás přítel nebude doma," souhlasila tiše se mnou a pozvala mě tak v podstatě na chlípností okořeněnou návštěvu. Naše pohledy se propojily a naše myšlenkové pohody se ujistily, že jedou po stejné, perverznosti pádící koleji. Netrvalo dlouho a dorazili jsme do nebe nacházejícím se ve třináctém patře. Otevřel jsem výtah, počkal, až vystoupí a následoval jí, ohlédla se za mnou, v jejím pohledu už ale nebyla ani zmínka o studu a plachosti, spíš se chtěla ubezpečit, že ji nehodlám teď opustit. Pokynul jsem na znamení, aby odemkla dveře, a poprvé jsem se jí dotkl tím, že jsem přejel hřbetem své ruky po jejich zádech. Látka, ze které měla šatičky vyrobené, byla tak jemná, že jsem měl pocit, jako bych se dotýkal přímo její kůže, hřála tak, jakoby skoro hořela. Nadechl jsem se a ucítil její vůni tak zřetelně, že se mi málem podlomily nohy, tak pronikavý a libý byl její odér. V ten samý moment poprvé promluvil můj penis, který se rázem postavil a vzal si tak slovo. Abych zachoval dekorum a abych nevypadl z role dominanta, což bylo v daný moment poměrně oříšek, postavil jsem se k ní blíž a přidržel ji malou kabelku, aby se mohla lépe soustředit na otevírání dveří. Netrvalo dlouho a byli jsme uvnitř. "Kde najdu vývrtku?" otázal jsem se a zamířil jsem do místnosti, ve které jsem odtušil kuchyň "otevřu to víno a ty zatím připrav sklenky, připijeme si na naše setkání," pronesl jsem v mírně ráznějším duchu. "Ano pane," zaznělo v odpovědi. Rázem se vše změnilo, Svět se počal jinak točit, chléb dostal odlišnou chuť, vůně trávy nebyla dřív tak osvěžující, má mysl se v mžiku přenesla do odlišných sfér, tak sytá byla ta dvě slova. To už nebylo jen o vzrušení, o erekci, která mě prozatím opustila, ale o pocitu souznění a nadpozemské nadlásky. Většina lidí hledá v subdominantních vztazích něco úchylného, zvráceného a perverzního, neuvědomují si však jednoduchý a pouhý fakt, že tento způsob koexistence tisíckrát násobí pocity, které prožívají i oni, "normální" lidé, když milují jeden druhého.

Odešel jsem do kuchyně, dle uvedených instrukcí jsem nalezl vývrtku a otevřel láhev vína a zamířil jsem do pokoje, ze kterého se ozývaly zvuky nejen cinkajících sklenic. Pohled, který se mi při vstupu naskytl, byl jedním slovem famózní. Nacházel jsem se v obývacím pokoji, na stolku ležely připravené sklenice na víno, těch jsem si ale zprvu nevšiml, neb přede mnou rázem klečela ona, bohyně, anděl i ďábel v jednom těle, připravená se mi odevzdat tak, jak to jen subinky umějí. Na kolenou přede mnou spočinula zcela nahá, bílých šatiček se zbavila a oděla se v háv Evin, kuličku na řemínku tiskla ve svých zubech a v dlaních svírala připravená pouta. V jejím zraku se mísilo odevzdání okořeněné poctivou dávkou vzrušení. Po chvíli jsem si všiml, že kromě pout drží v rukou i svorky propojené řetízkem. "Nejdřív si ale dáme trochu toho vína," vrátil jsem se myšlenkami zpět do chápání obyčejného smrtelníka a vyňal jsem ji kuličku z úst. Nebránila se, ale v jejím pohledu jsem si přečetl, že její touha po ponížení a bolesti se vystupňovala do neudržitelné výše. "Nejprve ti ale nasadíme svorky na bradavky, čubičko," napravil jsem své chvilkové zaváhání. Zajiskřilo se jí libostí v očkách a neubránila se těšitelskému úsměvu. Podobný úsměv mají narkomani, kteří už mají u sebe potřebnou dávku drogy, přestože si ji ještě neaplikovali. Přistoupil jsem těsně ke své submisivní Marilyn, převzal jsem od ní svorky na řemínku a jal jsem se připravit ty dary nebeské, prsíčka překrásná na první bolestné signály. Po počátečním pohlazení následovaly stupňované stisky bradavek mezi prsty, které se setkaly s ultra maximálním kladným přijetím, čili nebyl důvod nepřitvrdit. Rázem už měla čubička třešinky zdobené svorkami a řetízek, jenž je spojoval, jsem vložil dívce do úst. "Škubni s ním," zavelel jsem. Rozkaz byl uposlechnut téměř okamžitě a subka trhla hlavou, ani ne tak proto, aby se zbavila svorek, ale především pro rozkoš z bolesti zažité během aktu strhávání. Bylo evidentní, že s tím má bohaté zkušenosti, také délka řetízku byla upravena přímo na míru. Není tolik hvězdiček na nebi, co jich měla ta nadržená kurvička rázem v očičkách. V tom okamžiku byla ve svém živlu, osvobozená, volná. Nasadil jsem ji znovu svorky a dal řetěz do úst, abych ji více potěšil, byla šťastná, opět si je servala pro ten dar bolesti, který ji naprosto uvolňoval, po nějaké době to byla znovu ona, úplná, svobodná, měla přece svého pána, který je ochoten ji mučit a trestat. "Ruce za záda," poručil jsem a ozdobil jsem ji zápěstí připravenými pouty. Přitiskla se ke mně a hlavou se otřela o můj klín, který se opětovně chlubil mohutnou erekcí. Nevydržel jsem to a přimáčkl její hlavu v oblasti spánku směrem ke svému poklopci. Hlasitě zasténala. Pustil jsem ji, nalil dvě sklenice vína a dopřál ji osvěžující doušek. Následovalo další nasazení svorek na bradavky, tentokrát jsem ale nechal spojovací řetízek volně viset, do úst jsem ji ho nedal. Ta mrška se ale začala ošívat a naskakovat tak, aby se mohla pokusit řetěz do svých úst lapit sama. "Co, ty budeš takhle zlobit, okamžitě toho nech, nebo dostaneš výprask," nepochyboval jsem o tom, že některý šuplík, či některá ze skřínek obsahuje i bičík, důtky, případně jiné trestu schopné nástroje. Při nejhorším bych si vystačil i s páskem, nebo bych ji nasekal jen rukou. Řekni ale dítěti, ať někam neleze a budeš mít jistotu, že už tam vlezlo dřív, než dořekneš svá slova. Nejen, že nepřestala, do své činnosti se naopak pustila ještě z větší vervou. Hra nabrala plných obrátek. "Tak ty jsi takto neposlušná jo, okamžitě mi řekni, kde máš bič, dostaneš na holou," tvářil jsem se přísně, i přesto, že jsem měl co dělat, abych nevyprskl smíchy, byla jak nezbedné štěňátko, které má jediný zájem, si hrát. Její hra ale měla i další level, další důvod, proč v ní pokračovat, šlo ji právě o ten výprask, věděla, že jsem schopen ji bez milosti seřezat a ona po tom nevýslovně toužila. Nezbývalo mi nic jiného, než začít hledat, otevíral jsem jednu zásuvku po druhé, šuplík po šuplíku, skřínku po skřínce. "Samá voda, samá voda, samá voda," křenila se a dál se na oko snažila lapit řetízek, ve skutečnosti ale o jeho lapení zájem neměla, kdyby ano, dávno by se jí to podařilo. Ona ale stála o potrestání. Najednou se přestala smát a též umlkly její naváděcí hlášky. Bylo zřejmé, že se blížím k cíli, kterého jsem posléze i dosáhl. V jednom šuplíku, dle Murphyho zákona v tom posledním se schovával úhledný, přesto evidentně už použitý bičík. Děvenka nebude bezesporu bičována poprvé. Zmiňovaný šuplík se ukázal být zlatou truhlou plnou vzácných pokladu, jelikož kromě bičíku ukrýval i překrásně provedený a bohatě zdobený červený obojek s též pěkně provedeným vodítkem. Zajisté odtud předtím vyndala i svorky s pouty. Chopil jsem se biče a otočil se k ní. Rozvernost se vypařila jako pára nad hrncem, chtěla si akt tortury vychutnat s náležitou a patřičnou vážností. Vědom si toho, že má ruce spoutané za zády jsem připravil polštář na opěradlo gauče tak, aby se o něj mohla opřít hrudníkem, nasadil jsem jí obojek a za pomocí vodítka jsem se snažil ji usměrnit k připravenému pelíšku. Aby si akt vychutnala do detailu, škubala sebou, vzpínala se i vzpouzela a dokonce hlasitě vykřikovala, že nechce. O opaku nebylo třeba pochybovat. Byla tak věrohodná, že mi trvalo skoro minutu, než se mi podařilo přinutit ji si kleknout a dalších několik vteřin ji uvelebit tak, aby nadcházející rány dopadaly tam, kam mají. Pak už ale dopadl první úder, doprovázený vroucným zasténáním, Marilyn si to chtěla užít do puntíku. S každou ránou zavzdychala hlasitěji a já si ujasnil, že nejde o herecký výkon, medovina vytékající s její po sexu škemrající skulinky dokazovala lačnost, kterou se subka už nesnažila skrývat. Postupně jsem zvyšoval intenzitu a sílu úderů, pochopitelně jsem se rovněž stále ujišťoval o tom, že je děvče v rámci možností v pořádku a že jí mnou konaná činnost způsobuje rozkoš a stav blaženosti. Kolik padlo ve výsledku úderů, si sám nepamatuji, nicméně zadeček, kterému byla dopřána tato odměna, jevil známky notného zrichtování. Bylo jasné, že jelítka ho budou zdobit drahně dní. Přiklekl jsem si k ní, abych se pokochal detailní pohledem na její zrovinka zbičovanou prdelku a tu jsem zblízka ucítil tu lahodnou, omamnou a omračující vůni produkovanou její zbroceným požehnanou mušličkou. Už jsem měl nutkání jí dotekem obšťastnit její zvlhlé veličenstvo, ale pak jsem si uvědomil, kdo je tady pánem a že pán jen ten, kdo má mít přednost. Svlékl jsem se tedy a přistoupil jsem k té potrestané čubičce tak, aby mě mohla oblažit svými ústy a mrštným jazýčkem, čemuž se nebránila, neváhala a pojala mě za svou součást. Olizovala mě, sála a kouřila mě jako smyslu zbavená, nebylo třeba jí ani příliš nutit, jen na chvíli jsem její činnosti zamezil, ale to jen proto, abych si sám mohl užít přirážení vstříc jejímu hlubokému hrdlu, přičemž jsem ji chvílemi ucpával i nosní dírky, chtěl jsem ji totiž poskytnout i zkušenost s přidušeností. Když jsem se nabažil i této slasti, rozhodl jsem se svou novou otrokyňku řádně omrdat. Přinutil jsem ji se ještě jednou uvelebit na polštáři na gauči a vzal jsem si ji zezadu, abych se přitom mohl těšit pohledem na to mistrovské dílo v podobě obrazu, který jsem za pomocí bičíku nakreslil na její zadní bochánky několik minut předtím. Vstoupil jsem do ní bez sebemenších problému, ona byla zvlhlá tak, že rozvodněná řeka byla proti tomu vesnická říčka a má erekce nabyla taktéž solidní pevnosti. Nebylo třeba zdržovat se pomalým rozjezdem, pustil jsem se do ní zhurta, bez bázně a hany jsem do ní bušil, což se neobešlo bez jejího brzkého vyvrcholení, následovaném hnedle orgasmem dalším. Najednou jsem však já měl problémy ukočírovat své roztoužené oře na uzdách a po nějaké době jsem se zkrátka neudržel, hranice mé fantazie padly, jako krabička zápalek, ale to už její prdelku kromě už řádně zbarvených stop po šlehancích zkrášlovala i láva mé spermatické omáčky. To skvostně odevzdané "děkuji pane", pronesené z její pusinky, které následně chlácholilo mé slechy, znělo zvukem slastným a lahodným.

V ten moment mi bylo líto, že jsem ejakuloval tak brzy, má subka si přece zasluhuje bohatší porci milování, ale posléze jsem si uvědomil, že je teprve odpoledne a že máme ještě spoustu a spoustu času na to, abychom si užili toho vzájemného subdominantního spolu odevzdání a souběžně i propleteného nalezení sebe samých a to v náruči toho druhého.

Dealerská sodomie

19. října 2015 v 17:29 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE BY TĚ MOHLA ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY NEGATIVNĚ OVLIVNIT, VĚNUJ SE RADĚJI SVÉ PRÁCI.

Radka přichází k cíli. Stojí před domem na adrese, kterou ji nadiktoval její dealer. Když bere za kliku, uvědomuje si, že její život se za poslední 6 měsíců rapidně změnil. Před půl rokem by o tomto domě ani nevěděla, natož, aby měla potřebu sem jít. Dnes je ale všechno jinak. Šest měsíců je relativně krátká doba, nýbrž je to doba, za kterou se může člověku obrátit život na ruby. Radce probleskne hlavou patrně ten osudový okamžik, ten okamžik, kdy panáček osud stiskl tlačítko, na kterém byl krátký nápis "fet". Je to tomu zrovna 192 dní, co si Radka zašla se svojí pakárnou na techno party do jejich oblíbeného klubu. Radka totiž miluje taneční, klubovou hudbu, především ji oslovuje techno. Aby také ne, je jí sladkých 19 a má kolem sebe skvělou partičku kamarádů, kteří ji na rozdíl od rodičů rozumějí a chtějí si trošku užívat, místo toho, aby si neustále stěžovali na minulost, přítomnost, či budoucnost a jen celé dny skuhrali. Radka chce žít, právě teď a naplno. I z tohoto důvodu bez výčitek přijala tu magickou přepravku, sáček, ve kterém se místo obvykle přijímané rostlinky zpracované tak, aby se dala ubalit a kouřit, se tentokrát nacházel krystalicky bílý prášek. "Být pořád zkouřenej je fajn, ale na čase to tu trošku rozsvítit," tak argumentoval Honza, Radčin nejlepší kamarád, kterého zná už strašně dlouhou dobu a na kterého se mohla vždycky spolehnout. Ať lítala v jakémkoliv průseru, Honzík byl zaručeně při ruce a situaci vyřešil, nebo ji při nejmenším proměnil v zábavnou etudu. To on byl tou hlavní příčinou, proč Radka zkusila pervitin. Byl to totiž filuta a byl to on, kdo na každý důvod, proč perník nebrat našel totiž dalších 10 důvodů, proč do toho jít. Radka si to moc nepřiznávala, ale byla tak trošku do Honzy zaláskovaná, občas na něho myslela, když byla sama se sebou a oddávala se masturbačním hrátkám. Moc jí totiž vzrušovala představa, že se jí Honza dotýká a právě že i ve chvílích intimních vyřeší všechny její starosti. "Honzíku, dneska mi kundička vlhne zase jen pro tebe," říkala si, když se prsty dotýkala své vzrušené a opojně voňavé lasturky. Na druhou stranu se malinko bála jít s Honzou do vztahu. Co když jím to nevyjde, rozejdou se a ona pak ztratí jak přítele, tak i dlouholetého kamaráda. Především proto se v Honzovi přítomnosti držela a nedávala nic najevo, i když ve stavu opilosti, či pod vlivem marihuany je to mnohdy opravdu velmi těžké a složité. Ale musela to vydržet. O svých citech nic neřekla dokonce ani Janě. Janča je její spolužačka ze základky, znají se už od první třídy a může se na ní kdykoli spolehnout, skoro, jako na Honzu, ale Jana je hrozná držka, kdyby jí Radka řekla o tom, jak na Honzu myslí a že se jí líbí, ta by neváhala a už ten den by začala spřádat plány, jak dostat svou kámošku Radku do náruče, následně i do postýlky vysněného Honzy. Musela tedy držet jazyk za zuby. Nicméně když jí Honza nabídl onen krystalicky tajemný prášek, nezaváhala ani vteřinu a po vzoru svých zkušenějších kamarádů si připravila piko čáru, srolovala stokorunovou bankovku a čáru si šňupla. Dělají to i ostatní, tak se snad nemůže nic stát. Hlavou se jí v ten okamžik mihl i paměťový záznam s pohledy na hubené, rachitické postavy feťáků, které potkávala na ulicích i v klubech a několik z nich dokonce i znala, ale ona má přece svou neohroženou ekipu, má Janču a Honzu, ty by přece nemohli jít do ničeho, co by jim mohlo byť jen minimálně ublížit.

Avšak, šest měsíců uběhlo jak voda a Radčina situace se změnila, Janiny rodiče se zrovna před týdnem přestěhovali na druhý konec Republiky za prací a svojí dceru pochopitelně vzali s sebou. Stalo se tak narychlo, takže s tím děvčata vůbec nepočítala, o to víc je to obě bolí a mrzí. Uvidí se tak totiž jen velmi sporadicky, pokud třeba jedna navštíví druhou. Po každodenním styku je veta a po telefonu, či po skypu to přece není ono. Nemůžou už spolu vyrážet na úžasné kalbičky a pařbičky, kterých bylo nepočítaně a které si užívaly s mladickou hladovostí a uvolněností. Také s tradičními cestami na rozličné techno party konaných v bližším i širším okolí je konec. Domluvily se ale, že alespoň občas se sejdou a nějakou tu taneční party navštíví. Radku lehce uklidňuje pocit, že zbytek party je stále na blízku, ale bez Janči to zkrátka není to pravé ořechové. Navíc se za poslední dobu nálada v pakárně jaksi pokazila, dřívější semknutost a důvěra je najednou pryč. Každý se najednou stará jen o sebe a myslí jen na vlastní prospěch. Popravdě Radce vrtá hlavou červík, že by to mohlo být právě pod vlivem pervitinu, jehož šňupání se stalo pomalu, ale jistě pravidelným rituálem každého člena Radčiny skupiny přátel. Proč je najednou všechno tak jiné, proč jsou najednou všichni tak sobečtí a sólo hrající? Dřív si všichni pomáhali a dnes je to jeden klacek pod nohami za druhým. I Honzova vstřícnost není samozřejmostí. Před časem by se pro Radku rozkrájel, dnes mu nedělá problém jí v klidu odpálkovat.

Radka se cítí pod psa, poslední měsíc už šňupe celkem pravidelně, bere od různých lidí, ale pochopitelně kvalita zboží je různá a spíše se jedná o nekvalitní, šizený materiál, nájezdy nejsou takové, jako tenkrát, když si to díky Honzovi vzala poprvé. Alespoň, že jí ten zmetek doporučil tohoto dealera, ten prý má zboží kvalitní, není to pouliční prodejce, je o hodně výš na drogovém žebříčku. Také o něm málokdo ví. Honza o něm Radce řekl jen proto, že mu od rána volala už desetkrát a to není ani poledne. Touha po dávce drogy se prostě neptá, je nekompromisní. Nikomu jinému by se Honza o Kápovi ani nezmínil, natož aby ho za ním poslal. O Kápovi totiž ví jen pár vyvolených, ale Honzu ukonejšila myšlenka, že by se Radka mohla Kápovi líbit, je to přece překrásné, mladé děvče s dlouhými blond vlasy s překrásnou postavou a známky po užívání drog jsou na jejím až hříšně krásném tělíčku zatím velmi nepatrné. Adolescentní vyrážku má přece i mládež, která nefetuje. Honza pro jistotu Kápovi zavolal ihned poté, co jeho číslo a adresu Radce nadiktoval, ten byl zprvu řádně nasraný a seřval Honzu na tři doby, ale když se Honza konečně dostal ke slovu, vylíčil Kápovi to, jak zhruba Radka vypadá a nakonec mu poslal i její fotku, Kápův vztek byl rázem tatam a on se na Radku začal dokonce těšit, o jeho úmyslech není pochyb. Maluje si to tak, že kromě výdělku by si mohl v klidu užít s mladým, blonďatým děvčetem. Navíc je pro to ochoten porušit úplně to nejzákladnější pravidlo, které si už na začátku svého obchodování stanovil, a to, že nebude u sebe doma přijímat ani dealery, kteří pro něho pracují a vůbec ne feťáky, kteří si jdou pro jednotlivé dávky svého mihotavého, pochybného a prozatímního štěstí. U Radky rád udělá výjimku, pomilovat se s krásnou dívkou je totiž pro každého muže nefalšovaným a vděčným vítězstvím. Zaslechne zvonek, je rád, že si děvče pospíšilo a jde otevřít. "Nazdar Kápo," zazubí se na něho za dveřmi stojící Pepíno, což je Kápův společník, se kterým mají rozjetý tento kšeft s prodejem pomíjivých pocitů blaha a rozkoše. Sami drogy neberou, to nechávají svým zákazníkům. Mají tří testery, tedy feťáky, kteří zdarma rádi otestují zboží, které Kápo s Pepínem právě kupují. Vezmou s sebou prostě jednoho z nich na smluvené místo a po zkušební aplikaci uskuteční obchod. "No nejdeš zrovna dvakrát vhod," zašklebí se Kápo na Pepína, zatímco on automaticky a bez vyzvání vstupuje do domu. "Copak, snad tu nemáš nějakou křepeličku?," nepřestává se křenit Pepíno. "No zatím ne, ale jedna by měla dorazit," vysvětluje Kápo, proč Pepína nevítá s otevřenou náručí. Je opatrný, protože Pepíno je jedním slovem pořízek, Kápo sám je mohutný chlap, v kdejaké pranici si poradí a bez problému ji ustojí, ale proti Pepínovi je přece jen muší váha. Pepíno je opravdovým hromotlukem, ke dvou metrům mu moc nechybí, ruce má jak lopaty, které by se jen s nepatrnou dávkou zlosti mohli změnit na vražedné nástroje podobné bucharům. Kápo je opatrný na zvolená slova, nechce dát Pepínovi příčinu k agresivitě, zároveň ale nechce dát za žádnou cenu najevo svou nejistotu a rozvážnost. Velikých slov nakonec není ani třeba. Pepíno si vše přečte v Kápových očích. "No neboj, já se v pravý čas ztratím, ještě tu není, ne? Tak pokecáme, nalej mi panáka Morgana prosím, mám nějak divně v hubě, potřebuju si spravit chuť. Dáš si se mnou, ne?" "No jasně," uklidňuje se Kápo, přesto jeho mysl obestírá jistá, snad tušená dávka nejistoty. Začnou si povídat.

Tak, jak je to domluvené, Radka volá Kápovi na "služební" telefon že jako stojí před domem. "Jo, pojď nahoru, vím o tobě," vybízí jí Kápo a zmáčkne tlačítko na bzučáku. Dívka vchází do baráku, to je jiné kafe, než ty špinavé podchody, hospodské špeluňky a vybrakované byty narkomanů, na které si, chtěla-li fetovat, musela zvyknout. To Kápo si žije na jiném levelu, žádný smrad ani špína, jen samý luxus a přepych. Radce najednou zas zlehka stoupne sebevědomí, dostala se přece do lepší společnosti, třeba na Kápa zapůsobí a bude od něho brát pravidelně. Hned se cítí o mnoho líp a to nejen díky vědomí, že několik dávek rozkoše, které skrz svoje nosní chřípí zaplaví její mozek, potažmo celé její tělo, je na dosah. "Sedni si, kam chceš milá vílo," vybízí ji Kápo. "Mohu ti nabídnout panáka, nebo jen něco k pití, nealko?" může se přetrhnout ochotou, i on chce zapůsobit. "Snad jen nějaké nealko," poprosí Radka. "Nealko pro dospělou ženskou?" laškovně se podiví dealer. "Víš co, uděláme kompromis, připravím ti střik z dobrého bílého vína, tam je jak alkohol, tak nealko, co ty na to?" nabízí se Viktor, tak zní Kápovo pravé jméno. "Jo to by šlo," neskrývá Radka své nadšení a s pocitem obrovské úlevy, že to vše tak krásně probíhá, si sedá naproti Pepína. Ten jí pozdraví, představí se a bez varování jí pozdravně políbí. Pamatuje si, co slíbil Kápovi, ale využívá toho, že on odešel chystat nápoj pro svého hosta. Nastává okamžik, ve kterém pán času opět prokáže svoji moc v podobě relativity ubíhajících sekund, minut, hodin, dní, měsíců a roků. Poté, co Pepíno Radku políbí a chystá sebe i ji opětovně usadit, jakoby nevinně ji přejede plochou svého ukazováčku po jejím předloktí. A milé Radce se rázem mění Svět, ne, že by se zamilovala, ale její mladé, hříchem ovládané tělo pohlcuje neovladatelná chuť si zapíchat. Sama se podiví nad tím, jak rychle se šťavnatě otřpytila její mušlička, trvalo to tedy jen několik nanosekund a její kalhotky jakoby stiskem vypínače skrývají buchtičku se šodó. Jak byla Radka předtím v pohodě, o to víc nyní zneklidněla, uvědomuje si totiž, že by si Pepíno mohl jejího vzrušení klidně všimnout. Najednou totiž nabyla dojmu, že její kundička voní tak silně, že není možné, aby to Pepíno necítil. Ke všemu, lidské tělo je v tomhle velmi zrádné a podvědomě vysílá signály, které si jeho majitel ani neuvědomuje. Za to Pepíno si ujasňuje situaci celkem rychle, jeho původní plán, že tuto kůstku dopřeje svému společníkovi, bere za své a on se chystá zaskórovat sám.

Jsi moc krásná Radko, líbíš se mi," Pepíno odhaduje, že tuhle mladičkou panenku by mohla odzbrojit úsečná přímost. "Děkuji," potvrdí mu to a nevědomky se přitom olízne a dívá se Pepínovi přímo očí, ten v ten moment ví, že lapená rybička se houpá na háčku. Chvíli se na sebe dívají, hledí si do očí. Radčina očka jsou jako dvě studánky, ve kterých by se utopilo i hejno ryb, tak jsou hluboké a zrovinka září jen pro Pepína a on to moc dobře ví. Zatímco předtím se ta mladá rajda strachovala o to, aby vůně jejího zbroceného klínu neprozradila její touhy a potřeby, teď v to naopak doufá. Má ale jeden veliký problém, špekuluje o tom, jak se zbavit Kápa, o zboží v podobě několika dávek pervitinu má stále zájem, ale fakt, že je materiál takhle na dosah ji uklidňuje do té míry, že je schopna a ochotna si na jeho aplikaci několik minut počkat, zvlášť stráví-li je v Pepínově náruči a nejen v ní. Náhle zaslechne, že Kápo se vrací s pitím. "Už se to točí, už se to nese," zazní za dveřmi, ve kterých se vzápětí objeví Kápo s tácem a sklenicemi nalitého pití. Radka nemešká a skočí Pepínovi na klín a v ten samý okamžik mu vrazí mrštný jazyk do jeho úst, počne se s ním líbat. "No koukám, že máš zájem i něco jiného, než jen o peří," zachechtá se Viktor. "Hmm, možná," zaštěbetá Radka a jedním dechem dodává, "ale myslím, že oba vás asi nedám, promiň," jakoby provinile sklopí zraky. Představa, že by si ji vzali do parády tyhle dva pořízkové je pro ní do jisté míry lákavá, ale na druhou stranu má ze stejné představy dosti strach. Bojí se, že by té mužské síly mohlo být víc, než je její mladé tělo schopno pojmout. Tiskne se tedy k Pepínovi a ze všech sil mu svírá jeho silné paže. Notnou chvíli se všichni tři pozorují, Kápo se dívá vyčítavě na Pepína, ale když vidí, že je proti němu nejen Pepínova síla, ale i Radčino libido, které se rozhodlo spočinout v moci jeho společníka, s určitým úsilím se mu podaří uklidnit ty splašené koně, kteří momentálně opanují jeho tělo a mysl. "Tak já se půjdu tedy na chvíli projít, no," pronese s určitou trpkostí a také se znatelnou rozhořčeností v hlase. "Neboj, nejsem tady naposled, určitě si najdeme nějakou tu příležitost se lépe poznat," chlácholí ho s upřímností na jazyku Radka. Musí si přiznat, že nebýt Pepína, měl by u ní Kápo také velikou šanci k intimnějšímu seznámení. Usměje se na něho a laškovně zamrká. Kápo poznává, že tahle malá čubička nemá důvod mu lhát a jeho mysl se už zase nalézá ve stavu pohody a klidu. Pro dnešek má smůlu, ale není všem dnům konec. Bere si jen bundu a už se za ním zabouchnou dveře. Radka hledí na Pepína, je ochotna se mu odevzdat celá a bez okolků. "Vstaň, mám pro tebe překvapení," pobídne jí, ona vstává, načež ji svými prackami drapne za paže, které ji nenásilně, ale s pevným odhodláním přepaží za jejími zády a pobídne jí, aby se přemístila do vedlejší místnosti. Bez zaváhání ho poslechne a on si ji pomocí jednoduchého chvatu vede do ložnice, ve které jsou pouhé dva kusy nábytku. Obrovská postel, jejíž čelo zdobí nádherně zdobená pelest. Pak už je v místností jen prostorná skříň, jejíž venkovní prostor je v podstatě jedno veliké zrcadlo. Není pochyb o tom, že tato místnost už zažila lecjakou mrdanici a jebačku, ať už v podání Kápa, Pepína a Bůh ví koho ještě. Dívek a žen se tu určitě též vystřídalo mnoho. Radku ta myšlenka velmi rajcuje. Zásadní pro ní je, že Kápo evidentně hledí na hygienu a ačkoliv už ložnice byla svědkem kdejaké sodomie, dnes zase voní novotou a čistotou. Patrně to bude nejčistší prostředí, ve které se kdy milovala, kromě domova pochopitelně.

"Otevři tu skříň, kočičko," pobídne Pepíno Radku. Ta nemešká a udělá to. To co zahlídne, ji zprvu docela překvapí, možná se i drobek lekne. Skříň totiž evokuje takovou prazvláštní erotickou truhlu plnou různých smyslných pomůcek, důtek, bičíků, bičů a dalších nástrojů na trestání zlobivých děvčátek. "No doufám, že dneska nepoužijeme všechno," Radka neskrývá svůj údiv. "Nebo zlato, to bychom tady byli opravdu dlouho, možná i několik dní. Co by si Kápo počal?" směje se Pepíno hlasitým a sytým smíchem. "Dnes mám v plánu jen jednu věc, malinko si tě znehybním a spoutám, a abys neřekla, že jsem nelida, můžeš si vybrat, čím to mám provést. Chceš šátky, nebo provazy?" Pepíno se zdá býti velikým gentlemanem. Radce bleskne hlavou, že pro začátek, respektive pro seznámení se s touto praktikou, dosud totiž v rámci sexu spoutaná nebyla, by byly šátky nejlepší s ohledem na jejich šetrnost ve srovnání s provazy. Nakonec si ale vzpomene, že její zvědavost už dlouho škádlí myšlenka, jaké to asi je, prožívat při tom určitou míru bolesti. "Chci provazy, nebo pouta," vyhrkne nakonec. "No, abys toho nelitovala, mazlit se s tebou nebudu kurvičko," varuje ji Pepíno. Radka trvá na svém. Pepíno se tedy chopí provazů. Zároveň čapne Radku pevně kolem pasu a to zezadu, jeho silná paže tedy objímá Radku v oblasti břicha a hrudníku a posouvá se směrem ke krku, kde ji dlaní stiskne, až se Radka zalkne. Zároveň ale ucítí vzrušený pocit, který zaplaví snad každý kousek jejího těla. Její štěrbinka je v mžiku zase mokrá a její vůně šeptá ten stále se opakující příběh o touze a tělesném souznění. "Klekni se a opři se o tu pelest, vezmu si tě zezadu," přikáže jí bez výčitek, ona bezmyšlenkovitě poslechne. Přiloží své ruce k pelesti a dovolí mu, aby si ji přivázal. Provazy se už jak klubko mrštných a po kořisti prahnoucích plazů obtáčejí kolem jejích rukou a znemožňují ji tak se jakkoli bránit, nebo se vzpínat. Pro pár dalších minut bude jen jeho, poskytne mu vše, na co si jeho zvrhlé libido vzpomene. Připoutá si ji pevně, vidí na ní, že není v tomto oboru kovaná a chce ji poskytnout důkladnou péči, na kterou bude děvenka s láskou vzpomínat. "A teď roztáhni nohy," pokračuje v příkazech. "Úplně je roztáhni, dělej, ať k tobě můžu pořádně," napomene ji a plácne ji přes zadek, jednou ale docela surově. Ona pociťuje, jak vlhne. Přiklekne k ní a to už jeho mohutná dlaň a prsty rajbují její slastnou šťávou zaplavující se mušličku. Levou rukou ji přitom chytne za vlasy a trhavými pohyby s ní smýká. Radka je v ten okamžik ve slastném opojení, takhle s ní ještě nikdo nezacházel, ale najednou chápe, že to byla chyba, protože právě takové chování podněcuje její myšlenky do rajcovných hodnot. Pepíno jí nepřestává hladit, dráždit a vzrušovat, stará se o její kůzlátka, ztopořené bradavky, sem tam ji plácne, neustále a průběžně se věnuje její mušličce. Honí jí tak mocně, že Radka nemá důvod šetřit tím rozkošnickým mokem, který zurčí s její pičky nedbaje čistě povlečené postele. První její orgasmus je na Světě, to ale Pepínovi nestačí a nepřestává dráždit její klitoris, potřebuje zjistit, zda není Radka multiorgasmická. Nález je pozitivní. Trvá jen několik vteřin a Radka se chvěje pod vlnou orgasmu druhého, prakticky navazujícího na ten první.

"Vykuř mě a vysaj," tak zní jeho další prosba, jeho čůrák už je řádně postavený, ona ho bez zardění bere do úst a začíná ho zpracovávat. Saje ho, olizuje, tu se s ním mazlí a hned ho zase horlivě kouří. Slinami též nešetří. Pepíno si to vychutnává, na to, že je to mladá holka, je celkem šikovná. Pak k ní přistoupí zezadu a vsune svůj penis do její kundy. Nevzpírá se mu, naopak ho poddajně pohlcuje a svírá ho ve svém doupátku plném toho voňavého lektvaru. "Podívej, jak nám to bezvadně jde," pronese najednou Pepíno a zataháním za vlasy donutí svou novou kobylku, aby ve skříňovém zrcadle shlédla to bohapusté mrdání, kterého se zrovna dopouští. Vidí Pepínovo péro a lehkost s jakou vniká do její zvlhlé píčy, na slušnost už není čas ani chuť, rozkoš ovládla tuhle místnost, péro na kundu, maso na maso, typické mlaskání se rozléhá tím brlohem neřesti, Radka je v sedmém nebi, proměnila se v háravou fenku, co ochotně podrží. Pepínova kláda, to je teď to jediné, na čem v životě záleží, cítí jeho důraz a cit pro tempo, které mění, chvíli do ní buší, jak hluchej do vrat, hned na to zas jen trhavě do ní vniká až po koule. Skrz zrcadlo se mu zadívá do tváře. "Takhle mě ještě nikdo nešukal," přiznává. Když se na ní vyřádí zezadu, přičemž si ji bez pardonu chytne hezky za vlasy, dá odpočinout jejím svázaným rukám, překulí si ji a vezme si ji na misionáře, následujíc polohou, kdy ona leží na břiše s nadzvednutou prdelkou, při které stiskne pevně její boky a kyčelní kost. Závěrem ji ještě dopřeje jízdu na koníčka, Radka orgasmy neškudlí a co chvíli si nějaký dopřeje. To už je ale čas na to, aby si ulevil i Pepíno. Položí si Radku na záda, stiskem své dlaně na její obličej a krk si ji lehce přidusí a našteluje tak, aby jeho výstřik směřoval přímo na její vyplazený jazyk a směr její ústa. Radka má mužské sperma ráda, spolkne ho tedy bez problémů.

Radka i Pepíno jsou v sedmém nebi, přesto Radka za chvíli prohlásí. "Tak a teď by si dala tu čáru." "Počkáš s tím na Kápa, nebo to chceš hned?" vyzvídá Pepíno. "Dej mi to radši hned," odpovídá zmámená dívka a podává dealerovi své peníze, ten ji na výměnu podává pytlík s drogou. Ona si sedá ke stolu, připraví si čáru i srolovanou bankovku a to už se místností ozve zvuk, tak typický pro aplikaci drogy.


Porno anketa

4. října 2015 v 11:49 | AkasAkim
Jak vidno z mé ankety máte největší zájem o pornografické povídky. To, že jsem delší dobu žádnou nenapsal, má na svědomí čas, kterého se mi poslední dobou moc nedostává. Ale snad se polepším a ještě nějakou tu prasárničku napíši. Docela by ale zajímalo, jestli tyto povídky čtou spíše muži, nebo ženy. Zároveň jsem též zvědavý, do jaké míry se vám mé povídky líbí. Proto jsem připravil anketku další. Prosím, hlasujte pravdivě a poctivě, případně připojte i komentář, klidně jen na email, stydíte-li se…

Letní výheň

19. srpna 2015 v 22:14 | AkasAkim
PODLE VAŠEHO HLASOVÁNÍ V ANKETĚ USUZUJI, ŽE SE VÁM MOJE PORNO POVÍDKY DOCELA LÍBÍ, JEN TĚCH KOMENTÁŘŮ BY MOHLO BÝT MOŽNÁ VÍC. Smějící se UVÍTÁM JAKÉKOLI REAKCE, A POKUD SE STYDÍTE, NEBO SI NEPŘEJETE, ABY BYLA VAŠE OSOBA SPOJOVÁNA S EROTIKOU A PORNEM, MŮŽETE MI PSÁT NA EMAIL. MRAVOKÁRCE UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ URÁŽÍ EROTICKÝ OBSAH, JDI SI PUSTIT NOVU!


Viktorie jde domů ze školy, je na střední, za dva roky bude maturovat, ale její myšlenky lelkují úplně v jiných sférách. Připadá ji, že si z dnešního vyučování vůbec nic nepamatuje. Aby také ne, v tom hrozném parnu se čas jakoby zastavil, vše je rozpálené a ze všech koutů na ní dotýrá to odporné dusno. Bohu dík je Viktorka už jen pár krůčků od domů, kde bydlí s rodiči a příležitostně i s jejím nevlastním bratrem, což je pěkné kvítko, které se doma zdržuje, jen pokud lítá v nějakém průseru a nechce být tudíž Světu na očích. Joe Joe, jak si nechává Josef říkat, je syn muže, se kterým teď žije Viktorčina máma. Karel je celkem noblesní a šarmantní pán, Viky nikdy nepochopila, jak takový elegantní a distingovaný muž mohl zplodit takové hovado a neurvalce. Ještě, že se Joe Joe doma moc neukazuje, rodiče jsou skoro pořád v práci a tak má Viktorie docela Havaj. A nyní k tomu vládne i Havajské počasí, které bortí všechny teplotní rekordy, co kdy byly v Čechách naměřeny a tak se Viktorie už nemůže dočkat, až doma otevře lednici a řádně se naloká studeného nápoje, který na ní již zajisté čeká. Však už po něm také sahá, nalévá ho do sklenice, doplňuje ho pro jistotu ještě několika kostkami ledu, načež hned přikládá sklenici k ústům, aby už konečně mohla spláchnout ten dusivý prach, kterého má snad plný krk a plnou pusu, ano, opravdu má pocit, jakoby její ústa trápily miliardy a miliardy částic venkovního prachu, který tou vysokou teplotou získaly sílu svěrací kazajky, která semkne a přiškrtí hrdlo a už nikdy nepovolí. Ještě že už tekutina oblažuje zprahlé hrdlo trpitelky a po velikých locích stéká do jejího žaludku. A tu si Viky všimne balíčku s nanukem ležícím za průsvitnými dvířky mrazáku. Hned je jí jasné, že až dopije svůj nápoj, ukořistí tuto laskominu hbitým uzmutím. Již ho také svírá a jako správnou kořist si ho odnáší do svého pokoje, kde ho zručně rozbalí a začíná olizovat sedajíc si přitom na gauč. Přesto, že hned po příchodu otevřela okno dokořán, je v místnosti teplotní peklo, čerti by se zaradovali, neb snad ani oni nemají doma takovou výheň. Viktorie líže svůj nanuk tak rychle, jak jen dokáže, nicméně nezabrání tomu, aby několik kapek ukáplo na její pravé stehno, ještě, že už si stihla levou rukou rozepnout a sundat sukénku, je tedy jen v bílých krajkových kalhotkách.

Chvíli pozoruje své stehno, které je ozdobeno nanukovým flíčkem, jehož chladivý účinek pominul dřív, než by si ho byla schopna alespoň trošku užít. Viktorie přemýšlí, učivo jí nikdy moc nešlo, zato na kraviny je expert a bez přehánění naprostý genius. Jedna kapka nic nezmůže, ale co takhle zkusit nezužitkovat celý nanuk jen jako jídlo? Přemýšlí o tom, ale vzápětí si uvědomí, že v ruce drží už jen skoro prázdnou klacík, na kterém ulpívá sotva pár zbytků toho chladícího pokrmu. Mise je jasná, jde se do lednice, hledat další nanuk. Á tady jeden leží, schován za mraženou zeleninou. Čokoládovo karamelové Magnum, to bych mohlo zažehnat všechny Viktorčiny bláznivé nápady. Vrací se zpátky do pokoje, rozbaluje mraženou pochoutku, zároveň si sundává své kalhotky a roztahuje nohy. Není na co čekat, okamžitě přikládá mraženou dobrotu ke své hicem rozpálené lasturce. Ještě chvíli zaváhá a pak už čokoládová krusta přimkne se k jejím pyskům. Trošku se otřese ledovým šokem, ale celkově se jí ten pocit moc líbí. Jednak jí dráždí fakt, že zkouší zas něco nového a za druhé je opravdu nechutné vedro, takže takové osvěžení přijde vhod. Nejprve dopřává nanukového osvěžení jen svým závojíčkům, poštěváček je přece jen o dost citlivější a tak se musí na tu ledovou vlnu nejdřív připravit. Přejíždí si tedy nanukem po mušličce a už to nevydrží a zajede i na svůj pahorek, který obdrží mrazivý polibek od nanukového prince, což Viktorku dožene k zasyčení, které se posléze jakoby mávnutím kouzelného proutku promění v milostné zasténání. Zmražený princ ale rychle taje, jestli Viktorka chce, aby ji ochladil i uvnitř jejího roztouženého klínu, musí jednat urychleně. Nemešká tedy a strčí chlazeného bojovníka opatrně v nitro své touhou a chtíčem mučené kundičky. Slastně si přitom zařve, jelikož teď už je toho chladu opravdu přehršle, nicméně její broskvička je stejně roztopená, jako to peklo a tak se z ledového bojovníka stává během chvilky a též vlivem několika zásunů studená břečka, která pochopitelně dělá celkem paseku. Naštěstí si už předtím sedla Viktorie na podlahu z linolea, které se dá snadno utřít na rozdíl od gauče. Uběhne jen několik vteřin a Viky dřímá v ruce jen prázdný klacík. Veškerá nanuková hmota se už proměnila na břečku, která vytéká, či zdobí její mušličku a podlahu, ona však nemůže a také nechce přestat, chce se přece dostat do orgasmického ráje. Začíná si prstit nanukem oblemcanou a ulepenou pičku. Používá obě ruce, levou i pravou stará se jak o poštěváček, tak o útroby své slastí omámené jeskyňky. Laská se, masíruje se, všemožně se dráždí a honí. Už cítí, jak to na ní jde, vrcholný pocit se blíží.

"Copak to tu děláš, sestřičko?" vzhlédne a ve dveřích stojí Joe Joe. "Co tu děláš ty kreténe zasranej?" vyhrkne ze sebe Viktorie a snaží se zakrýt veškerou svou nahotu a také to zmrzlinové dopuštění na sobě i pod sebou, což se jí pochopitelně nedaří. "Co bych dělal, jen to, co dělám celou tvoji pubertu, tajně tě pozoruji, jak si drandíš kundičku, neboj, není to poprvé a ani naposled, mám dokonce i pár fotek," kření se Joe Joe od ucha k uchu. "Ty jsi takovej zmetek, vypadni odsud a ty fotky okamžitě smažeš, nebo tě zabiju, je ti to jasný?" soptí Viktorka. "Fotky mazat nebudu a nikam také nejdu, raději udělám něco, co jsem chtěl udělat už dávno, ojedu svou nadrženou sestřičku," oponuje vychechtaný Joe Joe a svižně vchází do pokoje. "Tak na to okamžitě zapomeň, nesnáším tě a navíc jsme skoro příbuzní ty čuně jedno," lká vzteky Viky, přitom si však uvědomuje, že si sama představuje, jaké by to bylo, kdyby se teď její nevlastní bratr svlékl a dovedl ji k touženému orgasmu, navíc se ujišťuje, že má stále vlhký klín a to nejen díky nanukové spoušti. "Buď klidná sestřičko, nejsme přece pokrevní, můžeme prcat, jak budeme chtít, netvrď mi, že nemáš chuť, vždyť jsem viděl, jak si byla rozjetá, určitě si mokrá, ukaž?" neztrácí Joe Joe čas a přistupuje k upatlané Viktorce, pevně ji uchopí za paže a natočí si jí tak, aby si před ním klekla, mrštně a silně ji zatlačí na záda tak, aby se hlavou a částí hrudníku zabořila do gauče. Navíc ji zkroutí ruce za zády a jednou rukou jí je tlačí k zádům, nejdřív jen dlaní, pak i předloktím. Zároveň už druhou rukou rajbuje tu upatlanou a zbrocenou kundu, jejíž majitelka je vztekem bez sebe, nebo si to alespoň myslí. "Ty jsi takovej zmetek, nesnáším tě, rozumíš mi, nenávidím tě, jsi odpornej chlap, bože, jak já tě nenávidím." "Ale no tak, když jsem ti tak odpornej, tak proč pořád vlhneš víc a víc," zajímá se Joe Joe, zatímco už jeho prsty opanují sestřinu škvírku. "A to je jako všechno, co umíš ty nadrženej zmetku," rozhodla se Viktorie přejít do protiútoku. "Pochlub se, co máš v kalhotách ty prase nechutný, jestli máš vůbec čím se chlubit?" Joe Joe je stále v klidu, pustí sestru ze sevření a v rychlém tempu se svlékne. Jeho pyj už zkrášluje důstojná erekce. "Bude slečně vyhovovat tento model?" optá se drze Joe Joe. "No docela to ujde," chce mu odpovědět, ale nedořekne to, jelikož její povedený bratr nelení a bez skrupulí ji narve ptáka do pusy a začne přirážet nehledě na její vykulené a divící se oči. Nebere si žádné servítky, přiráží do jejich úst, ona by se ráda bránila, ale to šílené pumpování ji zatemňuje mozek a ničí veškeré naděje na vysvobození se. Jen před ním klečí, z úst ji vytékají sliny a z kundy ji tečou zbytky nanuku smíchané z jejím slastí provoněným lektvarem. Nemilosrdný Joe Joe šoustá její ústa tak dlouho, dokud v jejich očích není udušen i ten poslední plamínek myšlenek na jakýkoli odpor. "Tak budeš už hodná, sestřičko?" zeptá se ze šibalským, přesto přísným pohledem. Ona jen přikývne. "Tak mě ještě chvíli kuř, hoň si pičku a já tě pak ošukám." Opět jen přikývne a udělá, co jí bylo "doporučeno". "Tak se otoč, vezmu si nejdřív zezadu," pokračuje Joe Joe v doporučeních. Neodporuje, vykoná to, o co jí "poprosil" a on se do ní vpochví (zdravím userku - pozn. autora Smějící se). Průnik je snadný, nanuk i její vlastní šťáva jsou více než dostačující. Je v ní, ona ho hladově obejme, on začne kmitat, zprvu dlouze a ostře, pak zvyšuje tempo, ona sténá, on jí svírá boky, tlačí na ně dlaněmi i prsty, oba jsou v sexuálním rauši. "Přiznej, že si občas na mě myslela, když sis ji honila, hmm. Viktorka nereaguje. "Přiznej to," opakuje žádost a plácne ji drsně přes zadek, jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát. "Přiznej to," a bez okolků ji zatahá za vlasy. "Ano, přiznávám, vždycky jsem si s tebou chtěla zapíchat" přiznává se konečně. "Tak to vidíš sestřičko a dneska se ti tvůj sen splnil. A můj taky," Joe Joe mění výraz i tón hlasu. Najednou je plný vlídnosti a nefalšované něhy. "Pojď rarášku můj, hezky si lehni na zádíčka a já tě ještě trošku ojedu," prohlašuje vlídně. Viktorie už nemá důvod ho neposlechnout. Lehne si na záda na zem, roztáhne do široka nohy a její nevlastní bratr do ní znovu vstoupí. Obejme ho svými nohami a oba se pohupují do rytmu, přičemž její kundička svírá jeho penis, těla se dotýkají a oba prožívají okamžiky plné emocí. Hledí si do očí a jen pohledem jako by si chtěli říct to, co vždycky chtěli, ale neřekli, nechtěli, nebo to zkrátka nedokázali. "Jsi hrozný prase, ale mám tě ráda bráško," zasměje se Viktorie. To Josefa trochu zaskočilo, doufal ve spoustu věcí, ale s vyznáním lásky od své sestry nikdy nepočítal. Věděl, že ho všichni vnímají, jako černou ovci rodiny včetně Viktorie. Chce také cosi říct a oplatit ji tak tu nečekanou vlídnost, ale za žádnou cenu ho nenapadají ta správná slova. Nakloní se k ní tedy a začne ji lačně líbat krk, bradu a netrvá dlouho a jejich jazyky se ocitnou ve vzájemném propletenci. Ještě chvíli se dívají do očí.

"Ale ty nechutné fotky vymažeš ty nadrbaný dobytku," utne Viky romantickou chvíli. "Ani náhodou, to jsou moje poklady," zásadně s ní nesouhlasí a z romantického prince se zpětně mění v nadrbané prase. Tentokrát to byl ale Viktorčin záměr ho takhle roznítit, už totiž měla chuť na pořádný a ohlušující orgasmus a bylo jí jasné, že pan Hyde jí ho poskytne rychleji, než doktor Jekyll. Na oko se s ním začne opět prát. V tom ale Joe Joe nevidí žádnou komplikaci, spíše naopak, dodá mu to tu správnou energii a správný šmak pro finálové běsnění. Napřímí se a sevře obě její zápěstí do svých dlaní a drsně je přitiskne k zemi za její hlavou, zároveň přidá na síle i na rytmice přirážení. Viktorku jeho hrubé chování skutečně vzrušuje a tak trvá jen chvíli, než se prohne jako tětiva luku a pocítí to, po čem prahne už tak dlouho. Její nevlastní bratr ji doprovází do orgasmického nebe zaplaveného její vonící šťávou, která je ještě lehce ochucena nanukem značky Magmum. Joe Joe splnil svůj úkol, dokončil misi, teď je čas i na jeho odměnu. Viktorka se tomu vůbec nebrání, ráda to pro brášku udělá, bere ho do úst a on poznává, že její pusinka je plná kouzel a omamných stisků, které dokáží zázraky a během několika okamžiků už dopadají stříkance jeho bělostného spermatu na její orgasmem zářící obličej. Znovu si hledí do očí. Vždyť přece můžou, jsou sice sourozenci, ale nevlastní.

A co by se stalo, kdyby jejich rodiče dorazili dřív domů? Raději na to nemyslet.

Bez saka neodejdu

28. července 2015 v 20:08 | AkasAkim
PODLE VAŠEHO HLASOVÁNÍ V ANKETĚ USUZUJI, ŽE SE VÁM MOJE PORNO POVÍDKY DOCELA LÍBÍ, JEN TĚCH KOMENTÁŘŮ BY MOHLO BÝT MOŽNÁ VÍC.Smějící se UVÍTÁM JAKÉKOLI REAKCE, A POKUD SE STYDÍTE, NEBO SI NEPŘEJETE, ABY BYLA VAŠE OSOBA SPOJOVÁNA S EROTIKOU A PORNEM, MŮŽETE MI PSÁT NA EMAIL. MRAVOKÁRCE UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ URÁŽÍ EROTICKÝ OBSAH, JDI PRYČ!


Stalo se to před pár lety, ale já si tu událost pamatuji do detailu přesně. Aby také ne. Ten příběh, nebo spíše historka má příchuť nejsladší, ba co víc, má příchuť nejslastnější. Tenkrát jsem měl před sebou důležitý pohovor u jedné prestižní firmy, u které jsem se ucházel o zaměstnání. Nebylo tedy divu, že jsem chtěl vypadat co možná nejlépe, což znamenalo nákup nového kvádra včetně košil, vázanek a bot. Navštívil jsem za tímto účelem spoustu prodejen a obchodních domů a přesto, že si vyloženě nepotrpím na elegantní oblečení, jako většina mužů dávám přednost pohodlnosti před elegancí, můj šatník se najednou chlubil šatstvem značkovým, vytříbeným a vkusným. Vše bylo přichystané, boty, košile, kravaty, kalhoty i na spodní prádlo a ponožky jsem nezapomněl, jen ze saky jsem nebyl dost spokojen, pořád mi totiž chyběl nějaký parádní kousek, zkrátka sako, které by házelo ostatní saka do kapsy, sako, které by mi všichni záviděli, zkrátka sako, které by dávalo slovům, jako jsou elegance a šarm jiný rozměr.

Ten den jsem se tedy rozhodl obejít ještě více obchodů a prodejen věříc, že najdu to, co hledám. Ale život je potvůrka nevyzpytatelná a tak se stalo, co se zkrátka stát muselo a mělo. Byl to už asi osmý obchod toho dne a já už jsem se pomalu loučil se svou vidinou, vidinou saka, ze kterého se každý posadí na zadek. Stal jsem totiž u stojanů ze saky a stále se mi žádné nezdálo dost dobré. Počal jsem být zoufalý a skleslý, když v tom jsem jí uviděl. Zřel jsem jí, ženu. Co ženu? Přímo anděla v ženském provedení, nadženu, která se na mě podívala a usmála se na mě. V rukou měla několik svršku, které si hodlala v převlékací kabince vyzkoušet. V tu chvíli už jsem netušil, proč v tom obchodě vlastně jsem, nějaké sako mi bylo ukradené. Nač je mi sako, když kousek ode mě je ten rozkošný anděl, to zrození nebesky svůdné a svádivé? Sledoval jsem její pohyb, bože byla tak ladná, kráčela jak laň lesem, postavičku překrásnou a ten obličejíček. Ach, obličej dětsky nevinný, přitom ďábelsky hříšný, očka jak dvě šedé tůňky s nádechem zeleného temna do kterého jsou posazeny tečky čoček jako dva drahokamy. Tento zázrak lemovaly lehce zvýrazněné řasy. Pod očima nosánek, jen droboulince pihovatý a zdobený nenápadným piercingem. Po stranách hlavy dvě roztomile překrásná ouška zkrášlená drobnějšími náušnicemi obdélníkového tvaru. A pod nosánkem pusinka, brána do ráje, bože, jak ta musí být sladká, když polibek daruje. Smět jí tak políbit. Pozoroval jsem tu bohyni kráčet směrem ke kabinkám a uvědomoval si také, proč mě zaujala už na první, periferní pohled. Ta žena byla ostříhaná velmi na krátko, jen malý kousek chyběl k tomu, aby se dalo konstatovat, že byla dohola. Ale jak jí to slušelo a seklo jí to. Nemohl jsem z ní spustit oči, ano uvědomoval jsem si, že na ní zírám, jako nadržený floutek, ale jak se může chlap ovládat, když se mu před očima producíruje takhle žhavě vábivá žena. Vstoupila do kabinky, načež ještě vykoukla ven, snad aby se ujistila, že jí nikdo nepozoruje a v ten moment mě zahlédla. Očekával jsem zamračenou reakci a vyčítavý pohled, ale ne, Světě smiluj se, ona se na mě laškovně usmála, což mě přeneslo do stavu, kdy už jsem nebyl schopen se ovládat a zatoužil jsem po ní tak, jako nikdy po nikom.

Chvíli jsem tam stál jako opařený, neschopen udělat jen jediný krok, ale když jsem se trošku vzpamatoval, bylo mi jasné, že pokud tu ženu do minuty neobejmu, zemřu. Bylo by trestuhodné dále váhat a tak jsem nemeškal a svižnějším tempem jsem se vydal do ráje, tedy ke kabince, kde si ta holohlavá spanilost zkoušela vybrané svršky. Cestou k touhou provoněnému cíli jsem se bedlivě rozhlížel, jestli mé následné konání nemá nějakého svědka, ale na štěstí jsme byli v tu dobu jediní zákazníci a dámy prodavačky spolu vedli bujarý rozhovor, ze kterého se nechtěli nechat rušit, čili se zmíněný obchod rázem změnil v mou erotickou arénu, ve které budu co nevidět obcovat se svým, právě nalezeným andílkem. To už jsem ale odhrnoval závěs, abych směl do té malé komůrky, kde se moje bohyně zrovna oblékla do černých, sexy šatů bez rukávů. "Bože, jsi tak nádherná, ty šaty ti moc sluší," oslovil jsem ji ještě dřív, než si mě mohla všimnout v zrcadle a přistoupil jsem k ní zezadu. Pomocí zrcadla jsme si hleděli do oči. Její první, šokovaný výraz se během vteřiny změnil ve vzrušený údiv. "Já vím, že bych tady neměl být, ale já se prostě nedokážu ovládat, líbíš se mi a moc po tobě toužím," udržoval jsem konverzaci, protože jsem nechtěl dát svoji nové milence čas na racionální uvažování. Najednou mi však došly slova a mě nezbývalo, než přejít od mluvy ke skutkům. Pevně jsem ji tudíž objal a zároveň ji začal líbat na krku a šíji. Nejprve se začala bránit a snažila se svýma rukama rozplést ty moje, které ji svíraly pevně, jako lavina, která postupně obejme celý svah, po kterém se valí dolů. Ne tak pevně, takovému andílkovi se nedalo ubližovat. "Také se mi líbíš, ale neznáme se a jsou tady lidi, pust mě prosím, domluvíme se a zajdeme si někam na večeři, jestli chceš," nabízela. Moc lákavá nabídka, ale mamon sexu, který přede mnou mával rudým hadrem, mi nedával ani trochu klidu. "To zajisté uděláme, ale nejdřív si tě vezmu, teď a tady, jinak umřu, rozumíš!" Nepřestával jsem ji líbat krk a ouška, povolil jsem stisk, ale začal jsem ji hladit, nejdřív na břiše, pak jsem se přemístil na její pevná prsa. Přes šaty jsem ji hladil a dráždil bradavky, odtušil jsem jejich ztopořenost. Položila svou ruku na mou, ale místo snahy o zneklidnění mého chtíče mě sama začala hladit. Podíval jsem se přes zrcadlo opět do těch jejich očních studánek, ve kterých už se rozpouštěla touha a chuť po milování, stejně jako kostka ledu v sluncem rozpálené sklenici. Nedalo mi to a dlaní jsem přejel po její hlavě, její vlásky byly tak jemné a hebké, políbil jsem ji na týl a pak i na temeno hlavy, následně jsem sjel rukou dolů a pomalinku začal vykasávat spodek jejich šatů, co nevidět jsem spatřil její bílé kalhotky. Už nebylo cesty zpět, jen jsem přejel prsty po vnitřní straně jejího stehna, ale to už se mi na konečcích mých prstů třpytila rosa, která ji odkapávala z promočených gaťek. Dráždil jsem ji kundičku přes tu sněhově bílou látku čímž se zrychlené dýchání mé víly změnilo ve sténání. A tu jsem dostal nápad, urychleně jsem ji svlékl ten hadřík, přivoněl si k němu, což mě zbavilo posledních zábran a ty promočené kalhotky jsem ji vložil do úst a pokračoval jsem v rajbování její zbrocené mušličky. A tu se náhle víla změnila v nadrženou lolitku, která chce ukojit stůj co stůj. Přes kalhoty mě drapla za ptáka, který už se chlubil majestátnou erekcí a aktuálním cílem pro plešatou krásku se stalo vysvobození mého purpurového bojovníka z tenat mých džínsů. Chtíčem se jí klepaly ruce, ale trvalo to jen několik vteřin a ona už svírala mého chlubílka ve své dlani a dala se do honění. Pak si ke mně přiklekla, vyplivla mokré kalhotky z pusy a bez otálení mi flusla na péro dávku slin, které měla v pusince. Nato udělala něco, co mě přeneslo do úplně jiné dimenze. Ta nymfička jako kdyby věděla, co mě nejvíce blaží, mi počala přejíždět po slinami zbroceném penisu od žaludu ke kořenu, přičemž střídala obě ruce. Zaklonil jsem hlavu a s výrazem oči v sloup jsem slastně vychutnával tu blaženost. Uběhlo sotva pár okamžiků a můj ocas se již nacházel v jejich vášnivých ústech. Sála mi ho s nesmírnou ochotou a láskou, pečovala a hýčkala ho, protože věděla, že čím lépe bude můj čůrák stát, tím lépe pak bude bortit stavidla jejího vyhřátého a šťávičkou zaplaveného pelíšku, do kterého už jsem se velmi těšil a kvačil jsem, už abych tam byl. Stačilo jen přikročit k mému vášnivému andělíčkovi zezadu, zabouchat žaludem na branku, zazvonit špičkou žaludu na erektovaný klitoris a v ten okamžik již byly vrátka samým vlhkém rozevřená a vniknutí do nich bylo tím nejsnadnějším úkolem. Chytil jsem si tu mrdavou zákaznici hezky za bok, prsty jsem tlačil na její kyčelní kost, aby mi ta právě chycená rybka nevyklouzla z udice a bez bázně a hany jsem plnil její orosenku svým pyjem. V ten moment se ale do našeho činění připletly ty dvě prodavačky, které při svém neustálém tlachání pozapomněli, že my dva jsme nepřišli spolu a najednou nás považovali za pár. Podle sténání a vzdychání muselo být jasné, jaký děj se v úkrytu převlékací kabinky odehrává, ale jim to bylo zřejmě jedno. Jen se zeptali, jestli je vše v pořádku a dál se věnovaly svému klábosení, zatímco my jsme pokračovali v načaté jízdě. Zkrátka jsme šoustali, mrdali a šukali, jak nám bylo libo. "Chci si na tebe nasednout a projet se na tobě," žadonila ta bezvlasá víla. Lehl jsem si tedy na zem a ona si naskočila jako žokej na svého koníka během Velké Pardubické, takový to byl závod. Chvíli jsem jí nechával udávat tempo, pak jsem se ale nohama zapřel o zeď, popadl ji za boky tak pevně, až jsem na svých prstech cítil odpor její kyčelní kosti a začal zběsile přirážet, ta líbezná mrška si sama znovu strčila svoje chtíčem orosené kalhotky do úst a moc dobře udělala, protože během okamžiku se otřásla v mohutném orgasmu, který násobil její hlasový projev na entou, takže díky těm gaťkám to snad nebylo slyšet po celém obchodě. Atmosféra v kabince evokovala papiňák, jen vybouchnout, chtíčem posvěcené emoce nám vařily krev v těle. Již nezbylo více ze Světa, veškeré naše okolí bylo vymazáno, zrušeno na věky věků, v celém nekonečném vesmíru jsem v tu chvíli existoval pouze já a má prostovlasá nymfa, bohyně bohyň, má sexem pokřtěná múza co si najednou přede mnou klekla a já vložil svoji přednost mezi té její a začal se mezi nimi pohybovat. Rukama stiskla svá ňadra více k sobě, aby byl pro prožitek co nejlepší, a když vyplázla jazyk a pootevřela tu svou branku rozkoše lemovanou bílými zoubky, můj falus do té branky zajel jako vlak do tunelu. A už mě zase měla ve své moci, jazýčkem masírovala mé libido, má topořivá tělíska se ocitla v tančírně, kde se hrál ten nejtvrdší rock´n´rol, co kdy byl složen. Měl jsem pocit, že mé já každou sekundu musí explodovat uvnitř já jejího, tak byla žhavá ta má nová múza. Neudržel jsem svoji vášeň a uzdě a bez výčitku jsem jí tu lačnou pusinku řádně vyšukal, což se neobešlo bez notné dávky slin vytékajících z jejich úst. "Udělej mi to ještě zezadu," vyslovila žádost za pomocí své právě řádně vymrdané pusiny. Nebyl vůbec žádný důvod jí nevyhovět. Postavila se, opřela se o zídku a to už jsem žaludem roztahoval její závojíčky a můj pták hladově zajížděl do té roztopené pece, přičemž se mi naskytnul pohled na špulící se škvírku její řitky. Nejprve jsem zkusil ukazovák, následně palec a posléze už její prdelka vtahovala tři z mé pravé pětice prstů. Reakce mé slečny byly více, než pozitivní. "Šukej, šukej, šukej," zněl jednoznačný rozkaz. Neuposlechnutí by mě mohlo stát život. Vyňal jsem své prsty z její prdelky i mého ptáka z její protáhnuté kundičky a již jsem svým žaludovým spodkem ťukal na ty zadní vrátka, ona ochotně rukama roztáhla své půlky a já pomaličku a polehoučku vstupoval do toho rozžhaveného análního peklíčka. Měl jsem docela obavy, jelikož jsem neměl do té doby z touto praktikou veliké zkušenosti, ale má konkubína si sama poradila a s ochotou mi předvedla kouzlo této praktiky. Tyto anální hrátky mě však dovedly až na kraj mužské rozkoše a mě bylo zřejmé, že do ejakulace nemám daleko. "Kam to chceš, zlatíčko moje?" zněla výmluvná otázka. "Všechno do pusinky, ať nemusíme nic uklízet," laškovně se zachechtala. Podřepla si přede mě, otevřela pusinku, to mužské prokletí a první záškub mého orgasmu dopřál jejímu jazyku něco bílé smetany, následován záškuby dalšími, které s sebou nesly další chuchvalce mého uspokojení. Hleděla mi přitom do očí a láskyplně čekala, až sebou můj pták přestane cukat a já uklidním svou mysl, jsa ukojen božským orgasmem. Až poté jsem si všiml, že zatímco jsem já stříkal, tak ta moje zrozená kuběna si sama dráždila prsty poštěváček, aby se udělala se mnou.

Sako jsem si ten den sice nekoupil, práci jsem následně také nedostal, přesto jsem prožil něco daleko intenzivnějšího a drahocennějšího. Na tu vůni, která se tenkrát rozvinula v té zkoušecí kabince na tu, do smrti nezapomenu, stejně jako na tuhle rozžhavenou nymfičku. Jak bych také mohl?!

Nechť Filípek v klidu spinká - část 2

4. července 2015 v 20:18 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TÉTO POVÍDKY, STEJNĚ JAKO U JEJÍHO PRVNÍHO DÍLU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE ČETBA PORNO POVÍDKY BY TI MOHLA V TAKOVÉM VEDRU UŠKODIT, BĚŽ A DĚJ SI STUDENOU SPRCHU. Usmívající se


"Tak já trnu strachy, co bude s mámou a ty mi tady zahýbáš, jo?" Lukáš nasadí maximálně vážnou tvář a upřeně se dívá na Lucii. Ta se snaží se instinktivně do něčeho zahalit, ale ve zmatku se jí to absolutně nedaří. Denisa si sedne na gauč a dělá, jakoby tam ani nebyla. "A co vy tady vůbec děláte?" utrhne se na ní její šéf. "Já, já jsem vám dovezla ty dokumenty, jak jste chtěl a trošku…" "A trošku se vám to tady vymklo, koukám," zahartusí Lukáš, ale z jeho tváře už je cítit určitá hranost, zkrátka je vidět, že ve skutečnosti se, byť pro něj nečekanou situací spíše baví. Vzápětí ale nepokrytě a nehraně zvážní. "To ale vyřešíme později, Lucko, teď s tebou potřebuji mluvit vážně." Lucka přichází k Lukášovi a přitom pronáší otázku, na kterou se bojí znát odpověď, přesto se zeptá. "Neříkej, že Libuška zemřela?" Začínají jí téct slzy. Lukáš ji pevně obejme, cítí, jak se Lucie chvěje. Podívá se jí zpříma do očí, políbí ji a jazykem slízne kapku slz, které se jí kutálejí po lících. Prsty ji začne hladit obočí, nejprve u levého, pak i u pravého oka. Ví, že jí to uklidňuje. Plačtivě na něj hledí. "To zatím ne, broučku, doktoři říkali, že nyní je stabilizovaná, ale ten okamžik zkrátka přijde a varovali mě, že to může být otázka několika dní. Budu muset za ní jezdit, a jestli budeš chtít, občas tě vezmu s sebou i s Filípkem." "To bych opravdu moc ráda, víš, jak ji mám ráda," v Lucce se perou pocity. Vyčítá si, že místo truchlení se nechá načapat v podstatě inflagranti. Je celá nesvá, ale sama neví, jak z dané situace ven. Nejradši by poslala Denisu pryč a celá záležitost jí je trapná. I Denisa je více, než nesvá, chvíli přemítá a pak prohlásí. "Tak já tedy půjdu." Pak vstává a začíná se oblékat. "Tak to teda prrr," zalamentuje Lukáš. "Kam byste chodila, když jsem sotva přišel, ty vaše hrátky tady mě docela zajímají, rád bych se k vám přidal, jestli by vám to nevadilo milé dámy. Lucka zahlídne v Lukášově tváři šibalský úsměv, uleví se jí. "Tak ty mi takhle řádíš, když nejsem doma, jo?" lehce ji plácne přes zadek a pak ji obejme a dlaní jí přejíždí po celé ploše zad. "Takže se k nám přidáš?" jedním okem sleduje jeho reakci, periferně už ale také zjišťuje, co na to Denisa. Ta se trošku nejistě podívá na Lucinku a s jistou opatrností se jí optá. "A tobě by to vážně nevadilo?" Ta jen zavrtí hlavou. "My už jsme se spolu bavili o tom, že bychom vzali do trojky nějakou princeznu a ty jsi překrásná. Že je nádherná, viď Luky?" otočí se na něho. No to já nevím, to já si ji musím nejdřív pořádně prohlédnout," škádlivě se na obě culí. "Co kdybys mi ji trochu předvedla?" Lucka nemešká, přiskočí k Denisce na gauč, dá jí nohy od sebe a roztahuje ji kundičku. "Podívej, jak má krásnou čárečku, ta vůně a počkej, až ji ochutnáš. "No Lůco?! Denisa nečekala, že to nabere tak rychlé obrátky, nicméně jí to není nepříjemné. "Koukni, jak je hned vlhká, čubka jedna," Lucka přejíždí svými prsty a nehty po Denisině hladké pokožce, nejprve na bříšku, na bocích a nakonec na vnějších i vnitřních stranách stehen. Má pravdu, Denisa už je evidentně notně vzrušená, její pičku již totiž zdobí rosa po touze a chtíči vonící, matka příroda zas bere vládu do své moci a Denisino tělíčko mění na milostný chrám, ke kterému se za nedlouho budou modlit Lukáš s Luckou.

No myslím, že je čas začít si tykat. Co myslíte slečno Tarantíková?" šklebí se Lukáš a bez meškání přistupuje ke gauči, na kterém se před chvíli odehrálo lesbické představení, při kterém teklo plno líbezně voňavé šťávy. Lukáš podává Denise ruku a líbá ji na ní, hned na to si ale neodpustí ji pohladit a stiskem mezi dvěma prsty podráždit již opět ztopořené bradavky, které naznačují, že druhé dějství může klidně začít. Najednou sebou ale cukne a prudce se otočí na Lucii. "Co Filípek?" vrací se zpět myšlenkami s erotických výšin. "Neboj, ten chrní, vždyť víš, jaký je to zlatíčko," zašvitoří Lucie. "Pro jistotu se tam zajdu podívat, zatím si tady udělejte pohodlí," prohodí Lukáš a pospíchá zkontrolovat klidný spánek svého prvorozeného. Ten je očividně naprosto v pořádku. Jeho miminkovské myšlenky a pocity plují si na obláčku s kašmíru a tucet víl dobraček teď má na starosti jen a jen jeho bezstarostnost. Sledujíc svého syna přemýšlí Lukáš o životě. Uvažuje nad tím, že každý člověk představuje ve svém životě, ať chce, nebo nechce, hned několik rolí. Třeba on teď dbající o své robě je v roli otce, ale až sejde po schodech dolů, jeho počínání se rázem změní na roli chlípného manžela a zhýralého milence, přestože ještě před necelou hodinou ztvárňoval roli zarmouceného syna. Hlavou mu lítají myšlenky, které ho zásobují rozličnými emocemi. Není ten život takový pomyslný kolotoč, nebo mamutí šapito cirkusového stanu, kde se odehrává každou minutu a vteřinu životní show, která nabízí radost i zármutek, slast i trýzeň? Lukáš si dopřeje ještě několik vteřin pohledu na hajajícího Filípka a pak pomalinku schází po schodech. To už ale slyší slastné vzdychání, jak vidno, pohodlí, které si holky udělaly, jim bezesporu svědčí. Aby také ne. Pohled, který vítá Lukáše, mu vlije do žil spoustu nové energie. Pohled je to přímo rozkošný a jakoby určen bohům. Jeho žena Lucinka, ta překrásná a voňavá víla se totiž mrouská z jeho sekretářkou Denisou. Příroda, ta svůdná pábitelka dokáže vymalovat z lidských těl neskonale působivě krásné obrazce. Lukáš zří obě ženy v poloze 69, jakoby v poloze dvou ryb, z nichž každá se řítí řekou na opačnou stranu, což je ale kolosální omyl. Tyhle dvě rybky plují směrem jedním, unáší je totiž strhující proud bezbřehé rozkoše a slasti. Není nic omamnější, než vůně milujícího se lidského těla. A že tyhle dvě ženská těla voní dvojnásob, není třeba dodávat. Uf, jak já vás nyní již chápu pane Grenouille, nefalšovaný mistře vůní, pomyslí si Lukáš, když skrz jeho chřípí zavane ten božsky zrající odér dvou vlhkých kundiček. Teprve teď si uvědomuje, že i milování může být nezbytnou drogou. On však zanechává chladnou hlavu, v žádném případě nehodlá rozbít to požehnané žensko ženské souznění, alespoň ne prozatím. Hezky zpovzdálí sleduje to holčicí mrouskání, konečně si může prohlédnout svoji ženu Lucinku též z jiného úhlu. Zároveň si uvědomuje, jak svoji ženu zbožňuje a jak po ní touží. Jsou překrásné obě, jak tam tak milostně souzní a vzájemně si jazýčky a hbitými prstíčky dopřávají dávky blaženosti. Jsou do sebe tak zahleděné, že až po chvíli si všimnou, že je Lukáš hladově, přesto s lehkým odstupem pozoruje. "Přidáte se už k nám pane šéf?" zeptá se co možná nejvilněji Denisa. On však jen mlčky a raubířským úšklebkem zakroutí hlavou. Lucie se na něho šibalsky zadívá a usměje. Zná ho, ví, jaké je jeho přání. Proto se jen pootočí na Denisku a švitořivě požádá. "Opíchej mě kočko, mrdej mě jako předtím. Chci tě vykouřit a chci, aby si mě pak omrdala," to už se ale otáčí přímo k Denise a podává ji připínací penis, který leží na gauči. Denisa neváhá a upevňuje si svoji zbraň kolem svého pasu a stehen a už je připravena ke kuřbě. Lucie si před ní lehá a hnedle bere připnutého uměláka do svých úst a začíná ho hulit. Lukáš si představuje, jaké by měl asi pocity, kdyby viděl Lucku kouřit jiného muže. Ta představa mu není zcela odporná, nicméně je také rád, že to, co Lucie olizuje teď je jen uměle prodloužení Denisina klínu. "Omrdej ji," zazní Lukášův rozkaz. "Chci se jí koukat do očí a ty ji hezky šukej," pokračuje s příkazy. Není důvod ho neposlechnout, nikdo není proti. Už to mají přece nacvičené, Déňa přiklekne k ležící Lucince a bez jakékoliv komplikací do ní vstoupí. Však už je Lucinka krásně mokrá a průnik ji vůbec nebolí, naopak, zcela okamžitě ji opět strhává do sexolandu, do Země, kde se rozkoš a slast podávají na hektolitry a na tuny. Lukáš přímo na Lucinku zírá. Dívá se jí do očí a vidí v nich tu nevyčerpatelnou studnu milostné tekutiny, která pumpuje do celého jejího rozžhaveného tělíčka a která začíná vytékat z její šukané mušličky. Souzní s Lucinkou, přesto, že to není právě on, kdo vniká do jejího chtíčem lapeného svatostánku. Však to nebude dlouho trvat a bude to on, kdo vystřídá umělého blahodárce. Je už totiž také zcela svlečený a s penisem v erekci přistupuje k milované Lucince. Ta neváhá a bere ho do úst a chystá se ho zpracovávat jazykem. To už to ale Lukáš chtíčem nevydrží a přirazí svého čůráka Lucii hluboko do krku, až ta zalapá po dechu. Po chvilce svůj pyj vyjme z jejich úst, aby ho tam vzápětí vrazil znovu se stejnou razancí. Denisa zatím buší do Lucinky zezadu svým umělým nabijákem. Lucince začne s úst vytékat nemalá dávka slin. To ale Lukáše ještě víc rozdráždí. "Plivni mi na něj," poprosí rázným tónem. Lucinka ho ráda poslechne, protože ví, co bude následovat. Plivne tedy Lukášovi na ptáka a ten jí ho následně strčí znovu do pusy a začne rytmicky přirážet. Zná svoji ženu dokonale a není pro něj tajemstvím, že touto obsesí je jeho ženuška posedlá. Vymrdává jí pusinku celkem pravidelně a dneska ji o tuto úchylku rozhodně nehodlá ošidit. Pumpuje rytmicky a Lucce začínají vytékat z úst sliny, které kapají na gauč a na podlahu. Je vůči Lucce nemilosrdný, jen hlídá její schopnost dýchat, nechává ji se zajíkat a slinit. Drží ji přitom za zátylek, který skrývají její dlouhé hnědé vlasy. Hledí si přitom vzájemně do očí, oba dva v tom spatřuji cosi magického, ačkoliv to na první pohled může vypadat až příliš brutálně. "Lucko, já chci do tebe," zní najednou z Lukášovo úst. Lucie se otočí a lehne si na záda, její manžel ji jen krátce poškádlí žaludem ztopořený poštěváček a už ho její umělákem zbrocená kunda láká do svých tenat. Lukáš se záměrně lehce nazvedává, aby Lucince dopřál tu, co možná největší rozkoš, kterou si jeho láska zaslouží. Jeho sekretářka zatím masíruje, olíbává a okusuje Lucinčiny prsa a bradavky. Lukášovo erekce je mohutná, buší do Lucie, co se dá, ale sám pociťuje, že nastolené tempo je pro něho celkem vražedné a že musí dbát na to, že muž má někdy veliký oči a jeho tělo může každou chvíli vybuchnout. V tom ho ale přímo zpraží vyřčené přání jeho ženy, které se s jeho úsporným programem moc neslučuje. "Lehni si, chci si tě osedlat," rozhodne se tentokrát poroučet Lucinka. Její muž ví, co bude za chvíli následovat, ale jednak nemá srdce to svému miláčkovi odepřít a jednak doufá, že v náruči těchto dvou dračic pro něho nebude problém, pokračovat v jízdě i po první ejakulaci. Lehá si tedy na gauč a nechává svou milou, aby si na něho nasedla. Její kunda ho natotata a bez milosti svírá. Lucinka začíná svojí velikou jízdu. Nabodává se na manželův kyj bez bázně a hany, užívá si každičký pohyb, tam i sem, dovnitř a ven, nahoru, dolů, Bože, jak je to prosté a přitom tak odzbrojující. "Budu stříkat," hlásí Lukáš nevyhnutelnost, už té slasti bylo na něho jednoduše moc a tak netrvá příliš dlouho a bílé chomáčky jeho spermatu dopadají na zbrocenou píču jeho vyvolené. To už je ale připravená i Denisa, která svým jazykem ochutnává tu bělostnou lávu jednak přímo ze zdroje a jednak ji též olizuje z Lucčina tělíčka. Lukáš má mžitky před očima a zpracovává právě prožité okamžiky. "A nemysli si, že tímhle to pro tebe končí, kamaráde," zubí se na něho jeho milá.

"Tak a teď ojedu já tebe," vyslovuje Lucka své přání, dívaje se na Denisu, přičemž si také nasazuje tu připínací gumovou bestii. Vidí, že její muž má prozatím dost a v rámci manželské solidarity mu chce poskytnout kratoučký čas na zotavení. Sekretářka Denisa rozhodně není proti, lehá si na záda a roztahuje nohy. Lucii dosavadní průběh lesbicky trojkového dýchánku patrně řádně rozparádil, neb si před Denisou nebere servítky, flusne ji na kundičku pořádnou dávku slin a už cpe umělého těšitele do její mušličky. "Chceš mě roztrhnout ty malá couro?" brání se Denisa a bez výčitek se ožene a vlepí Lucii facku, která jen mlaskne. "Ty kurvo jedna zkažená," Lucka si to pochopitelně nenechá líbit a chytne Denisu pevně za ruce a nemilosrdně přiráží, až pokojem opět zavane ta nejkrásnější vůně na Světe, ta vůně symbolizující erotické vzrušení. To Denisina lasturka vysílá zvlhlé signály o libosti Lucčina činění. Přirážení netrvá dlouho a Denisino ladné tělo se začne prohýbat a chvět pod náporem vydatného a oči v sloup obracejícího orgasmu. Cukací a škubací stahy v její kundě jsou toho průkazným důkazem. ""Lehni si, mi tě vyhulíme," shodnou se obě bosorky při pohledu na jakž takž zoceleného manžela a šéfa v jedné osobě. On si tedy lehne a ty spanilé divoženky si k němu přikleknou a střídavě berou jeho ztopořenou hostii do úst. Dělí se o něho poctivě, tu se jedna věnuje kulkám a druhá erektovanému penisu. Olizují, ocucávají, olíbávájí ho, přičemž ho rukama a prsty hnětou a jinak masírují, až je Lukáš opět připraven k akci. "Tak co, ojedeš nás obě?" provokuje otázkou Lucie svého manžela. Ten, jako by se jí chtěl za tu otázku malinko pomstít, si bere nejdřív Denisu, vniká do ní ve stoje, jen si ji opře o kus nejbližšího nábytku. Je fakt, že se mu vždycky líbila a nejednou si ji představoval při onanii nahou a myslel na ní. Tohle dnešní malé vítězné povyražení je tedy alespoň malou náplastí v tak nelítostném období. Když se do sytosti nabaží Denisy, pojme v aktu lásky svoji Lucii, kterou si vezme animálně zezadu, aby ona u toho mohla jazykem obšťastňovat svojí dnes nabytou partačku. Lukáš se má po pravdě co ohánět, aby zvládal nastolené tempo, jelikož obě dryády se zdají být nenasytné. Rajtují na něm obkročmo obě, jedna má v moci jeho kolík, druhá využívá jeho čiperný jazyk, po chvílích si své pozice mění. Ale to už je na Lukáše příliš. "Klekni si," přikáže své milované, strčí ji svůj úd mezi její prsa a pohybuje se mezi nimi hezky od spodu až nahoru, kde na jeho špičku žaludu už čeká její netrpělivý jazyk. Ještě pár pohybů a už z jeho ocasu stříká bílá dávka ejakulovaného spermatu. Většina dopadá na Lucčin jazyk, zbytek na její obličej a její skvostná ňadra. Najednou se z ložnice ozve Filípkův pláč, drobeček s hořlavými vlásky se právě probudil. Asi chtěl být ke svému otci mužsky kolegiální a dopřál mu, stejně jako své mamince několik chvilek v náručí sexuální extáze.

Nechť Filípek v klidu spinká

17. června 2015 v 21:38 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY JE PRO TEBE VĚCÍ NEDŮSTOJNOU, UDĚLEJ RADĚJI NĚCO JINÉHO A DŮSTOJNĚJŠÍHO. TŘEBA SHLÉDNI NĚJAKOU REALITY SHOW. Smějící se


Lucinka se cítí opravdu pod psa. Právě dohovořila se svým manželem, který ji smutným hlasem sdělil tu velmi skličující zprávu, že jeho matka a Lucčina tchýně je na tom po zdravotní stránce velmi špatně a že slova o tom, že její život visí na vlásku, nejsou daleko od pravdy. Je sice pravdou, že Libuščin zdravotní stav byl vážný delší dobu, to však nemění nic na pocitu zdrcení, který Lucii přepadl hned, jak položila telefon, respektive s ním v návalu beznaděje mrskla o stůl. Začíná usedavě plakat, po tvářích a líčkách ji tečou slzy a Lucinka se najednou na tom širém Světě cítí zcela osamocena. Chápe, že její muž musí nyní zůstat v nemocnici a být přítomen pro případ, že by bylo opravdu nejhůř. Slíbil ji však, že do dvou hodin se k ní zajisté vrátí a svoji matku zanechá v péči lékařů a v rukou osudu. Leží na gauči, choulí se a svou stresem a steskem trýzněnou hlavu si podepírá o polštář. Má totiž svoji tchýni neskrývaně ráda. Sama totiž své rodiče pozbyla ještě v dětství při požáru. Se svoji tchýní si padli do oka hned a při prvním setkání také poznala, že Libuška je skutečná dáma, která nemá potřebu se jakkoli plést do života svému synovi, ani jeho ženě, ale je více rodinným přítelem, než matkou a tchýní v negativním slova smyslu. O to víc ji daná situace drtí. Velmi lituje toho, že ji byl dopřán tak krátký čas k tomu, aby svou tchýni poznala ještě o něco více. Je tomu totiž 5 let, co poznala svého budoucího muže a po třech letech chození ho pojala za svého muže a po dalších osmnácti měsících povila syna Filipa, který své babičce udělal nevýslovnou radost. Bohužel ale ve stejné době se začal rapidně zhoršovat Libuščin zdravotní stav, její nemoc se bohužel začala rozvíjet rychleji, než dřív. Když se Lucka trošku uklidnila, jde se podívat nahoru do ložnice, kde spinká malý Filípek. Je tak sladký, když jeho zrzavé vlásky budí dojem, jakoby skoro hořely. Spinká naprosto klidně. Lucie se může alespoň na chvíli usmát, její syn je v naprostém pořádku, to kvůli němu zůstala doma, ačkoli původně plánovala, že pojede do nemocnice také i s Filípkem. Její muž jí to ale vymluvil, nechtěl ji totiž vystavovat stresu, který ji však nakonec stejně dohnal. Rozhodla se, že si dopřeje rychlou sprchu, než se Filípek vzbudí, odchází tedy do koupelny, svléká se a chystá se zatočit s kohoutkem, aby si nastavila teplotu vody, když v tom náhle zvonek. Lucie se podiví, nikoho totiž nečeká a tak si trošku neochotně a ležérně obléká župan a jde otevřít. Za dveřmi stojí malá bruneta, kterou Lucie poznává, ta se jí přesto představuje. "Dobrý den, omlouvám se, že vás vyrušuji, já jsem Tarantíková, sekretářka vašeho muže, mohla bych s ním mluvit, nesu mu nějaké vyžádané dokumenty," mluví rázným, přesto příjemným hlasem. "Pojďte dál, já vás znám, manžel mi vás jednou ukazoval ve městě, bohužel jsme tehdy jeli autem, takže nás nemohl představit. On musel náhle do nemocnice za maminkou," zve Lucie sekretářku dál. "Proboha a je to s maminkou vážné?" zajímá se sekretářka. "Bohužel ano, naděje je mizivá, doktoři nás upozornili, že se blíží ke konci své cesty," snaží se doříct větu Lucie, ale daří se jí to s ohromnou námahou, neboť ji opět přemáhá pláč. "To je mi strašně líto, nemám tedy přijít jindy, zas tolik to nespěchá, jen bych vám tu nechala ty dokumenty a s panem šéfem se domluvím v práci," nabízí sekretářka, zároveň však poznává, že Lucie je na rozsypání a nějakou společnost potřebuje jako sůl. Ta má stejný dojem. "Ne, ne pojďte dál prosím, alespoň přijdu na jiné myšlenky a my se konečně poznáme osobně. Mohu vám udělat kávu?" nabízí se Lucinka. "Kávu si dám ráda a mimochodem, jmenuji se Denisa, co kdybychom jsme si tykali, počítám, že budeme přibližně stejně staré." "Jo, to by bylo fajn, já jsem Lucie, posaďte se, já udělám tu kávu."

Sedí vedle sebe v obýváku na gauči a Lucie poté, co převzala dokumenty pro manžela a uvařila sobě i Denise kávu trošku vzpomíná na svoji tchýni, přičemž se neubrání slzám. Denisa ji připadá velmi sympatická, rozumí si inteligenčně a pocitově. Možná by z nás mohli být i kamarádky, pomyslí si, ačkoli se na chvíli neubrání myšlence týkajícího se klasického klišé, že šéfové často obcují se svými sekretářkami. Lucinka si tedy Denisu prohlíží důkladně. A že je co prohlížet, Denisa je totiž překrásná a svůdná žena. Lucie si náhle uvědomí, že těch podobností je u nich o něco více. Podobná, menší postava, spíše menší prsa, ba i styl oblékání je dost podobný, jen oči se liší. Denisa má oči hnědé, zatímco Lucinčiny očka lehce pomrkávají po zelené. Přece, kdyby mi chtěl zahýbat, vybere si jiný typ, přemýšlí Lucie, zatímco hledí upřeně Denise do očí. Ta je z toho malinko nesvá, je totiž lesbicky orientována a už během pití kávy si uvědomila, že se jí Lucie moc líbí a přitahuje ji, takže zatímco si Lucie neochotně představuje možnost milování Denisi s jejím manželem, Denisa si naopak až příliš ochotně představuje lesbické hrátky s Lucinkou. Lucie si najednou uvědomí, že župan je to jediné, co na sobě má, dokonce i podprsenka s kalhotkami leží na zemi v koupelně. Nabírá dech, aby se Denise omluvila a mohla se jít obléknout, ale Denisa ji předběhne. "Vy máte vlastně syna, Filipa, že?" "Ano, je to naše zlatíčko, spinká nahoře. Chceš ho vidět?" Denisa jen zvědavě kývne a tak se obě zvedají, přičemž se uvolní uzel a Lucinčin jediný oděv se na malou chvíli rozevře. Denisa si Lucii instinktivně měří. Shledává, že její prsa jsou přece jen o malý kousek větší, než její, také bradavky má o něco výraznější. Pomalu míří pohledem níž, po tetováním zkrášleném bříšku, nicméně k tíženému cíli nedohlédne, jelikož si Lucie uvědomí situaci a s ruměncem na tváři se zahaluje. "Omlouvám se, chtěla jsem se vysprchovat předtím, než jsi přišla. Ukážu ti Filípka a pak se půjdu upravit," nezakrývá svůj stud. "Ale jdi ty, to jsi takový stydlín? A navíc, za takový kozičky se přece stydět nemusíš," usměje se Denisa a neodpustí si lehké poplácání Lucinčiny pravé půlky. Ta opět zrudne. "Tak tohle je Filípek," představuje šeptem, ale o to ještě s větší pýchou svého syna. "Týýýý jóóóó, vždyť jemu normálně hoří vlasy," směje se potichu, přesto s maximálním údivem Denisa. Chvíli ho obě láskyplně pozorují.

"Tak se ještě posad a já se jdu trošku upravit," Lucinka míří do koupelny, sundává si župan a hází ho na věšák, který ale s velikým rachotem padá. Denisa vstává a běží do koupelny. "Lucinko, jsi v pořádku proboha?" "No to víš, že jsem v pořádku, to spadl jenom stojan na prádlo," usmívá se na Denisku a stojí před ní celá nahá. Tentokrát si ale uvědomuje, že ji něco láká, aby se už před ní nezahalovala, chce, aby si ji Deniska prohlédla celou. A Denisa tak činí. Prsa už viděla prve, tetované bříško také, nyní se tak může směle zaměřit na její pičku, nad kterou se táhne jen lehce zarostlá čárka s chomáčku chloupků a především je na ní krásně vidět, jak se Lucinka začíná třpytit vzrušením. Denisa se nemůže vynadívat a přistupuje k Lucii. Ta však znejistí. "Snad ten pád stojanu nevzbudil Filípka?" obává se. "Já se tam jdu podívat, ty zatím našteluj správnou teplotu vody, vysprchujeme se spolu zlato," Denisa ani nečeká na odpověď a míří nahoru. "Spinká, jako andílek," vrací se spokojeně se tvářící Denisa a okamžitě přebírá iniciativu, začne se totiž sama svlékat. "Když já jsem s holkou ještě nikdy…," bere zpátečku Lucinka. "Neboj, zlatíčko, já si tě nejdřív pěkně osprchuju, určitě jsi hodně špinavá, no jo třeba tady jsi ale hodně špinavá, no podívej se sama," přistoupí k Lucii zezadu a pevně ji chytne za ňadra a začne ji mačkat a dráždit bradavky. Postupně střídá dvojice prstů, kterými svírá její již ztopořené lentilky. Také mění důraz a sílu doteku. Jednou zlehka laská, podruhé silně štípe. Lucinka se přestává bránit, také výčitky hází za hlavu. Uvědomuje si, že se se svým miláčkem o téhle variantě sexu bavila, s tím že vždycky měla chuť okusit chuť a vůni ženského klínu a lízacího milování. Hřeje ji u srdce, že její manžel se vyjádřil v tom smyslu, že by ji tuto zkušenost nikterak nevyčítal. Proč si tedy nedopřát v tento tak nešťastný den trochu holčicí něhy a lásky?

Obě stojí ve sprše pod tekoucí vodou a vzájemně se myjí, objímají se, laskají se a dráždí. Deniska je aktivnější, s Lucinkou si krásně pohrává a ta si to náramně užívá. Prožívá přesně takové pocity, o kterých snila při masturbaci a při občasném pozorování lesbického porna. Denisčin jazýček je mrštný, jako chřestýšův ocásek. Olíbává Lucinčin krk a záda z takovou pečlivostí, že Lucinka je už teď ve stavu naprosté a nepředstavitelné blaženosti a to se zatím děvčata vyhýbají svým nejvzrušivějším místům, což ale nebude platit dlouho. "Chci tě lízat lásko," zní Denisčino jasné přání. Lucinka si lehá na zem a široce roztahuje nohy, její mušlička svůdně voní, je jako čerstvě z moře vytažená. Deniska ji ochutnává, olizuje ji svým chřestýším jazýčkem, který kmitá s takovou sílou, že na Lucinku jdou brzy mrákoty a netrvá dlouho a její první lesbický orgasmus je na Světě. A orgasmus je to jedním slovem mocný, její kundička sebou viditelně cuká a škube, až se Lucinka musí svíjet také. Její nožky se přitom blaženém prožitku krásně choulí do pěstiček. Lucinka snad ani nečekala takovou míru slasti, nicméně si toto počínání užívá s absolutní odevzdaností. Alespoň na chvíli je pryč ten veškerý stres, stesk, strach, to utrpení lidských osudů a veškerá ta zloba nad neschopností a nemožností vzepřít se boží vůli. "A teď vylížu já tebe," hodlá Lucinka obdarovat svého hosta stejnou protislužbou. "Bože, ty tak krásně voníš," zaculí se Lucinka, zatímco si prohlíží hříšné tělíčko sekretářky svého muže. Vzápětí začne se stejnou odhodlaností, jaké se jí prve dostalo, jazýčkem zpracovávat ztopořený klitoris své nové kamarádky. Ta už je rovněž vtažena do kouzelného ráje, kde není bolesti, ani strasti, ale kde je vše krásně zalito nekonečnou a nekončící slastí plovoucí na vlnách rozkoše. Lucinka nepotřebuje dlouhou dobu na to, aby se naučila všechny ty triky, fígle a kouzla, jak dovést svoji souložnici k tížené vše zlé zavrhující mete. Trvá to jen několik málo minut a Denisčina lasturka se ocitá ve stejných křečích, jako před chvíli pička Lucinčina. Obě se k sobě choulí, tulí se a mazlí se, líbajíc se na všech možných místech. "Asi bychom měli přejít do obýváku, kdyby se náhodou Filípek vzbudil," upozorňuje Lucie. "Neboj, miláčku, za chvíli půjdeme, ale chci si tě vzít ještě takhle," opáčí Deniska a počíná se svojí kundou třít o kundu své milenky. Ta pohyby své nové přítelkyně bez skrupulí opětuje. Dívky se o sebe třou, krásně pičkou na pičku, jejich šťávičky se vzájemně mísí, také jejich vůně se vzájemně propojují a vytváří tak vůni další, vůni společnou, která je opojnější, než ta nejtvrdší droga na celém Světě. Uteče jen pár vteřin a ony vybuchují ve společném a vzájemném orgasmu, který je strhává hlouběji, než jim může nabídnout Mariánský příkop a zároveň výše, než jim nabízí majestátná výška Mount Everestu. To jen příroda zná, jak vykouzlit takový zázrak, že dvě osoby, které se ještě před několika minuty prakticky neznali, si jsou mávnutím kouzelného proutku a v okamžení tak propojené a nerozlučně blízko. Obě se vzájemně hladí, laskají, utišují a vzájemně se prohlíží, masturbujíc při tom. Posléze se vzájemně utřou a obnažené jdou zkontrolovat poklidnost spánku nic netušícího Filipa. Jeho mysl si pohodlně plove na vlně brokátové nevinnosti dětského snu. Není třeba ho jakkoli vytrhávat ze sladkého spánku. Lucie s Denisou si mohou dopřát ještě něco hrátek. "Chtěla bych tě oprcat svým pérem, Lucinko," přiznává se Denisa ke svému přání. "A copak ty máš nějakého ptáka," podiví se Lucinka. Sekretářka nemešká, sahá do kabelky a vyndává poměrně veliké dildo s připínacími popruhy. "Ty vole, chceš mě roztrhnout," nebrání se Lucie údivu. "Neboj, broučku, však já si tě předtím řádně rozlížu a při nejhorším mám i krásně hřejivý gel, podívej," ukazuje tubu s lubrikantem. "Tak jo," Lucinka si lehá na záda a roztahuje nohy, čímž pobízí Denisku k lízací přípravě k domluvenému aktu. Chřestýší jazyk je stále při chuti a neubral ani na čilosti a hbitosti. Lucinčina pinda je rázem opět v jednom ohni. "Jo, lízej, lízej mi tu mokrou píču," prosí svého hosta. Prosit není třeba. Lucinka je během chvilky připravena na průnik. Deniska si tedy připíná svůj nabiják a už přejíždí špičkou umělého těšitele po přetékající studánce, kterou má spanilá a líbezná Lucinka mezi stehny, stejně tak vlhké jakou ji měla Lilith, skutečná první žena, která se však vzepřela Adamovi, jelikož nechtěla ležet pod ním. Není nic lehčího, než vniknout do chtíčem rozpálené a v touze plameny šlehající kundy, jež právě zdobí Lucčino mezinoží. Denisa bortí svými přírazy veškeré rozpaky a hranice, které by se mohli vklínit do jejich mysli. Vzájemná touha a chtíč je pohlcuje do svých zvrhlých plamenů instinktivního souznění vtisknutou do ženského já sídlící v každé dámě. Lucinčina píča přijímá umělého spasitele, jako součást Denisčina klínu. Toužebně si pomlaskává a prosí tak o další a další vniknutí. Denisa bez okolků přiráží, není to muž, nemusí se bát předčasné ejakulace, či ztráty erekce. "Budu do tebe bušit tak dlouho, jak budeš potřebovat, ty zvrhlá kurvičko," dává najevo vilným pohledem těšitelka. Hostitelka si rajtování užívá plnými doušky, respektive hlty, kterými vtahuje prodlouženou část Denisčina libida do své promočené moci. Obývákem se line ta omamná vůně dvojmocné propojenosti, ta vůně, která proniká chřípím tak samovolně a smyslně, jako Denisa vniká do Lucky, která se už opět ocitá v chvějivém záchvatu orgasmického spočinutí v objetí slastné planety.

Lucinka má plné ruce práce, aby chytila spoj na cestu zpět do reality. "No teda, takhle mě omrdat," kroutí hlavou a přitom se culí na Denisu. "A teď ošukám já tebe…" "A co kdybych ji ošukal já?" obě dívky se otočí a ve dveřích stojí Denisčin šéf a Lucinčin manžel. "Lukáši, ty už jsi doma?"

Rezavá veverka

1. června 2015 v 14:26 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE BY TĚ MOHLA ČETBA EROTICKÉ POVÍDKY NEGATIVNĚ OVLIVNIT, PŘEČTI SI RADĚJI NĚJAKÝ BULVÁRNÍ PLÁTEK, NEJLÉPE TEN, DO KTERÉHO PŘISPÍVÁ "NEJLEPŠÍ" ČESKÝ NOVINÁŘ PAVEL NOVOTNÝ. Smějící se


Pamatuji si to, jakoby se to stalo včera, protože na takový typ zážitků se zapomenout jednoduše nedá. Na mládí vzpomíná každý rád a o to radši, je-li ta vzpomínka slastná. A tato vzpomínka je dodnes pro mě jedna ta z nejvoňavějších a chutná tak medově, že se při ni instinktivně olíznu. Aby také ne, byl jsem tenkrát na střední, ve druhém ročníku, táhlo mi na 16 a největší moje starost byla vstát ráno na autobus do školy. Nebyl jsem bůhví jaký fešák, navíc mě během puberty dosti trápila adolescentní vyrážka, takže jsem si nemohl hrát na velikého seladona a vyskakovat si. Ale úplné nemehlo jsem snad také nebyl. Měl jsem již za sebou krátký románek ze spolužačkou z vedlejší třídy, který ale nedopadl příliš dobře a pár několik jednorázových zkušeností v rámci různých oslav, pitek a návštěv diskoték. Většinou došlo jen na líbání, občas jsem se dostal k neckingu a k pettingu, čili jsem pokořil druhou a třetí metu. Vyloženě skórovat se mi podařilo do té doby asi jen 3x.

Tenkrát byl nezvykle velmi horký červen. Slunce se mohlo strhnout svou paprsčitou aktivitou, kterou nás obdarovávalo již druhý týden. Odpoledne to bylo fajn, mohlo se jít k vodě, ale školní dopoledne, to byla v tu dobu naprostá muka. Všechna okna ve třídě otevřena a přesto tam bylo, jak ve skleníku, parno, že se dalo sotva dýchat, o soustředění se na učivo se nedalo ani uvažovat. Navíc ve třídě sedělo spousta polonahých děvčat, spolužaček, které si do školy přihasily pochopitelně jen v sukýnkách a v tílkách. Takže další rušivý element. Dodnes vím, že se to stalo v pondělí, protože jsem byl po víkendu ještě víc líný, než jindy a navíc jsem zaspal, takže jsem vylítl s pelechu, jen jsem se opláchl a už jsem mazal na autobus, který mě měl zavést do té školní, přetopené a zvlhlými frndami našich spolužaček provoněné mučírny a ještě k tomu pozdě, takže průser na obzoru. V autobuse jsem si trochu spravil chuť seznámením se s jednou studentkou, která rovněž zaspala a která studovala na škole ve vedlejším městě, než já. V autobuse jsme byli skoro sami, tak jsme si sedli spolu až dozadu a tam jsme si celou cestu povídali a chvíli jsme se i líbali. Petruška, tak se jmenovala, byla překrásná, měla krátké blonďaté vlásky, úsměv sladký a kukuč tak nevinný, že nebylo těžké si nepředstavit, jak by asi vypadala, kdyby měla v puse místo lízátka, které spořádala během našeho seznamování a předtím, než se začala olizovat se mnou, něco úplně jiného. Měl jsem tedy jednak sladko v puse a především těsno v kalhotách, které mě pak trápilo celý den. Před jejím vystoupením jsme si vyměnili telefonní čísla, tudíž jsem se mohl těšit na další setkání, při kterém snad nedojde už jen na líbání.

Do školy jsem dorazil asi 10 minut před koncem první vyučovací hodiny, nemělo smysl rušit výuku, rozhodl jsem se tedy, že nejprve zajdu do kabinetu našeho třídního a vysvětlím mu můj pozdní příchod do boudy. Zaklepal jsem se tedy na kabinet, který obývala, kromě našeho třídního profesora i poměrně čerstvá posila našeho pedagogického sboru, češtinářka Dvořáková. Byla to třicetiletá zrzka s dlouhými a kudrnatými vlasy a nádhernými tvářičkami, které zkrášlovalo hnízdečko pich, což provokovalo některé studenty k lehkým posměškům. "Dneska máme zase tu rezavou veverku," ozvalo se občas z nějaké třídy. Mě byla ale paní profesorka moc sympatická, ráda nosila takové ty hypísácké šaty, sukýnky a volná roucha, byla to volnomyšlenkářka, co obdivovala Beat Generation, pochopitelně byla velmi sečtělá a hlavně měla vždy dobrou náladu, v životě jsem ji neviděl rozčílenou. A navíc, na třicet nevypadala ani náhodou. "Je tady pan profesor Kostrhun?" zeptal jsem té milé kantorky, poté, co jsem zaklepal, vstoupil jsem do jejich společného kabinetu a pozdravil. "Ne, není tady, má přece hodinu, mimochodem, co ty tady, neměl by si sedět taky ve třídě a mořit svůj mozek učivem, hmm?" začala mě vyzpovídávat ryšavá profesorka s úsměvem na rtech. "Když, já, já, já jsem dneska zaspal, tak, tak jsem se chtěl hned panu profesorovi omluvit," soukal jsem nervózně ze sebe. "Teď jsem teprve přijel a myslím, že bude lepší, když půjdu do třídy až o přestávce," drmolil jsem dál. "No to máš asi pravdu, to bude opravdu lepší. Trápí tě ještě něco jiného?" zeptala se a já si všiml, že se mi kouká na poklopec, zároveň jsem si uvědomil, že mám erekci, pták mi prostě stál, možná už od rána, nebo z Petry z autobusu a milý úsměv naší češtinářky to jen dorazil. "Ne, to bude všechno, děkuji a omlouvám se za vyrušení," vypadl jsem z toho kabinetu a byl jsem jako v transu. Pořád jsem měl před očima ten její úsměv a výraz, který mi nedal klidu celé vyučování. O přestávkách mě zabavili spolužáci a spolužačky, jenže z výuky jsem neměl vůbec nic. V mysli se mi usadila touha s chtíčem a bránila mi, byť jen na chvíli myslet na něco jiného. "Ty vole, navíc dneska i odpoledka a navíc máme češtinu" uvědomil jsem si, že máme odpolední vyučování zrovna s paní profesorkou Dvořákovou. Takhle roztěkaně a nesoustředěně jsem se nikdy předtím necítil, hlavu jsem měl, jako v úlu a i moje myšlenky poletovaly bezcílně jedna přes druhou a v krkolomnosti do sebe narážely. Uf, dopolední vyučování jsem nějak přežil, omluva třídnímu, kterého jsem o přestávce potkal na chodbě, proběhla také bez komplikací, jen že musím donést potvrzení od rodičů. "Jdeš s námi ven?" zněla obvyklá a logická otázka spolužáků na začátků veliké, před odpolední přestávky, která trvala celých 45 minut, takže se celé osazenstvo třídy rozuteklo ven. "Ne, radši si opíšu ty zápisky z první hodiny, přijdu za vámi možná později," zněla moje odpověď, ačkoliv mi bylo jasné, že k výpiskům se nedostanu ani náhodou. Najednou mi to přišlo všechno takhle nějaký potupný, trápit se celý den a pak jít na záchod a tam si ho vyhonit. Nedalo se ale nic dělat, byl jsem úplně mimo, semínko chtělo a potřebovalo ven. Šoural jsem se tedy chodbou, abych si byl jist, že někdo ze studentů mě na záchodě nebude rušit. Už jsem bral za kliku záchodu, když jsem svůj zrak zaměřil na kabinet, kde už jsem dneska jednou byl. Kostrhun už jel domů. My jsme jediná třída, která má dnes odpoledku a máme Dvořákovou. A najednou mi v mozku začal hlodat červotoč, jehož drzost a nesoudnost neznala mezí, byl jsem jak opilý, či zfetovaný, když jsem se rozhodl místo potupné honitby o milionkrát smělejší plán.

Opět jsem klepal na kabinet profesorky Dvořákové. "Á, ty už jsi tady zase, snad si znovu nezaspal?" usmívá se a tentokrát vstává a jde mi vstříc. "Paní profesorko, já se jdu ještě jednou omluvit za to ranní vyrušení," snažím se působit sebevědomě. "Ale, jaképak vyrušování, přišel ses ráno omluvit, to je přece v pořádku, ne?" usmívala se na mě něžně a přitom opět sklopila zrak na můj poklopec. "Ale vidím, že ten ranní problém tě ještě nepřešel," neodpustila si poznámku a přitom mi hleděla do očí, stojíc jen kousek vedle mě. "Mrcha jedna, je nad věcí, to jí nedaruji," řekl jsem si, potočil se tak, abych měl její záda před sebou, a hřbetem své ruky jsem sjel po její páteři, od šije, až po kostrč. "A vám nic nechybí paní profesorko?" tentokrát jsem se zeptal já a sledoval její reakce. Neodpověděla, jen tiše zasténala. Neváhal jsem a zajel jsem jí rukou pod košili, nazdvihl ji podprsenku a prsty ji začal laskat bradavku. Po chmatu jsem zjistil, že má veliké prsní dvorce, to mě vzrušilo ještě víc. Stoupl jsem si k ní na těsno a začal ji líbat krk a šíji. "Počkej, pro jistotu zamkneme, ať nás nikdo neruší," navrhla a já souhlasil. Vzal jsem ji proto lehce za ty její zrzavě kadeřavé lokny vlasy a vahou svého těla jsem ji tlačil ke dveřím. Dvakrát pootočila klíčem, zatímco já jsem přešel do ofenzivy, tím, že jsem jí zajel pod volnou sukni a začal ji dráždit pipinku přes kalhotky, které už měla beztak promočené. "Sundej si ty gaťky, dělej, ať k tobě můžu pořádně," přikázal jsem ji, ačkoliv už jsem ji v podstatě kalhotky sundaval během toho, co jsem tu přikazovací větu říkal. "A teď košilku a podprdu, honem," žadonil jsem nedočkavostí. S radostí mi pomáhala, zatímco se na mě pořád rozverně usmívala. Během chvíli přede mnou klečela nahá, do vzduchu trčely její pevná ňadra ozdobená ztopořenými bradavkami, které majestátně prosily o polaskání. Jen vykasanou sukni měla obtočenou kolem pasu. "Proč se také nesvléknete studente?" vrátila se na chvíli do role profesorky a já s radostí poslechl. "Dej nohy od sebe a pořádně si ji roztáhni, chci ji vidět, co nejvíc roztaženou," ztratil jsem poslední zábrany. Okamžitě mě poslechla a počala se sama dráždit, laskat a masírovat, přičemž její kundička začala produkovat až neuvěřitelné množství té rozkoš přinášející medoviny, která se jí řinula z její překrásné svatyně. "Maruško, ty jsi tak nádherná," obdivně jsem pochválil svoji češtinářku, zatímco jsem ukončil vlastní svlékání. "Nejste studente nějaký drzý," stiskla mi pevně kulky ve své dlani, zatímco můj čůrák už pyšně hlásil, že je v pozoru a připraven k ústnímu přezkoušení. Laškovně na mě zamrkala a krouživým pohybem přejela dlaní přes celou plochu mého narůžovělého bojovníka. Pak mi opatrně stáhla předkožku a jazykem mi začala masírovat uzdičku. Náhle moji mysl zaplavila nevýslovná slast. Připadal jsem si, jako kdybych se dostal do vodního víru, který se mnou smýká z jedné strany na druhou. Tady jsem se ale nemusel bát utonutí. Od té doby vím, jak se cítí muž, který se ocitne v Edenu. "Saj," zněl můj jednoduchý příkaz, který jsem se snažil pronést, co nejvíce autoritativně. Maruška si toho očividně všimla. "Chceš, abych byla tvoje kurvička?" optala se mě tak něžně a s takovou odevzdaností v očích, že se mi z toho až zamotala hlava. "Jo, vykuř mě ty moje profesorská kurvičko," připadal jsem si jako polobůh, jako člověk, co pokořil něco nepokořitelného. Je to moje profesorka, osoba, která má být pro mě autoritou, zdrojem vzdělání a výchovy a ona teď saje mého ptáka, kterého si za chvíli vrazí do své zbrocené pindy. "Koukej mi hezky do očí čubičko," tuhle chvíli jsem si chtěl náležitě vychutnat a užít. Paní profesorka se vůbec nebránila. Poskytovala mi svoji pusinku z takovou péčí a láskou, z jakou nám vždy vyprávěla o všech těch spisovatelských mistrech při hodinách literatury. Jazykem rejdila po mém ztopřenci, jako medvídě po špalku tureckého medu. "Chci vás taky ochutnat, paní profesorko," navrhl jsem představu o možném sledu budoucích událostí. Beze slova si lehla na svůj stůl a široce roztáhla své nohy, její broskvička voněla touhou a chtíčem a byla bohatě orosená. Jen jsem párkrát přejel jazykem přes její klitoris, Maruška začala sténat tak pronikavě, že jsem měl strach, že to musí být slyšet až na chodbu, ale upřímně řečeno, bylo mi to úplně jedno. Kdyby se v ten daný moment objevil ve dveřích psychopat a zamířil na mě zbraň, jen se usměji a roztáhnu svoji náruč, aby měl k srdci, co nejblíže. "Olízni mi i řitku, studente," poprosila mě Maruška. Paní profesorka se musí poslouchat, tak jsem tak učinil. Pak jsem jí do zadečku pomalinku a opatrně zasunul svůj palec, později i ukazováček. Moc se jí to líbilo. Ležela přede mnou, jako satanský oltář, stačilo jen předříkat mantru, vstal jsem a svým ztopořeným údem jsem přejel přes ten její oltářík, který mě instinktivně a s animální razancí vtáhnul do své zvlhlé moci. Jal jsem se přirážet. Naše těla splynula v jedno, už jsem neexistoval já a ni ona, byli jsme jen my, jedna bytost, bytost nadlidská, zrozena sílou erotiky a vůlí po sexu. Ha, k čemu jsou falešné city a láska, která pomine, když máš v krvi zvířecí chuť na šukání. Kdo by nás chtěl soudit? Jak vůbec můžete soudit a odsuzovat něco tak prvotního, jako je touha po uspokojení. Rejdil jsem v paní učitelce, jako smyslu zbavený, ani nevím, kde se to ve mně při mé mladické nezkušenosti vzalo. Patrně to reálně vypadalo zcela jinak. To jen má, chtíčem omámená mysl to vnímala takhle intenzivně. Po chvilce jsem vyklouzl z té profesorské kundy a moje péro zdobila Maruščina šťáva. Bylo ji dost pro můj další smělý plán. Špičkou žaludu jsem zaťukal na její zadní vrátka, podíval jsem se jí do tváře, abych si přečetl její reakci. Souhlasně se ušklíbla. Pomalinku jsem se tedy probíjel do jejího análku. V tomhle ohledu jsem byl skutečně panicky nezkušený, paní profesorka však vzala můj falus zkušeně do své ruky a ulehčila mi tím situaci. Stačilo jen pár přírazů a já věděl, že semeno už v kulkách dlouho neudržím. "Kam to chcete, paní profesorko?" vyždímal jsem ze sebe patřičnou otázku. "Dej mi to na obličej, prosím," zněla žádost. Zlehounka jsem opouštěl tu rektální modlitebnu, ale to už mi krásně a silně cukalo v koulích a já odtušil, že až k obličeji už to nestihnu a tak jsem raději zkropil paní profesorce tu její protaženou kundičku. "Ale studente, řekla jsem snad na obličej, ne?" sprdla mě má češtinářka. "Omlouvám se, dostanu poznámku?" usmál jsem se. "Ne, mě to nevadí, pro dnešek vám to odpouštím, studente" oplatila mi úsměv a začala si nabírat na prsty mé sperma a olizovat si je. Napadlo mě, že musím své faux pas alespoň trošku vyžehlit a tak jsem strčil do její lasturky svůj prsteníček s prostředníčkem a začal jsem kmitat. Netrvalo dlouho a tělo profesorky Dvořákové se otřáslo v břeh přetékajícím orgasmu. Byl to pohled pro Bohy, až příliš na jednoho studenta. "Jsi tak překrásná," laskal jsem a mazlil se s jejími bradavkami. Ona si ještě chvíli hrála s mým spermatem.

Pak jsme se utřeli a ještě pár okamžiků se líbali, načež jsem odešel do své třídy, kde už se scházeli studenti, mí spolužáci k odpolední výuce. Byl jsem pořád, jak omámený. Náhle zazvonilo a do třidy vstoupila paní profesorka Dvořáková, ovšem už ne jako moje kurvička, ale už jen zase jako naše češtinářka, ale já jako jediný jsem stále cítil opojné aroma našeho obcování. Během přednesu, kdy paní profesorka procházela mezi námi studenty, jsem si všiml malého bílého flíčku, který ji ulpěl na sukni. A já dobře věděl vše o původu této skvrnky!

Divadlo

20. května 2015 v 13:14 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, PŘÍPADNĚ BOJIÍŠ-LI SE RIZIKA, ŽE BY TĚ TENTO ČLÁNEK MOHL PODNÍTIT K MASTURBACI, NERISKUJ PROSÍM ČETBU TĚCHTO PERVERZNOSTÍ PROTKANÝCH SLOV A JDI SE VĚNOVAT ČINNOSTI JAKÉKOLI, LEČ JINÉ.


Vcházím do divadla. Procházím temnou chodbou a vzápětí se ocitám ve zvláštním sále. Je to soukromé představení, takže tam jsem sám. Na rozdíl od jiných divadel, zde není odděleno jeviště od hlediště. Posadím se do křesla a hledím před sebe na obrovskou postel, vedle níž se nachází prapodivná konstrukce, na které jsou zavěšena pouta. Nalévám si připravené pití a nedočkavě a chtivě se těším na následující představení, jehož hlavní hvězdou budeš ty, hvězdo jasné spanilosti. Netrvá dlouho a představení plné chtíčem provoněných kouzel a kejklí začíná. Sálem zní temná, dusavá, zároveň však melodická hudba, která umocňuje už tak mučivé napětí, které mnou proniká. Místnost zlehka zahaluje mlžní opar. Na jeviště vcházíš ty, respektive si přiváděna doprovodem v podobě páru mužů, kteří dnes mají tu čest vzít tě do sexuálního ráje a strhnout tvé hladově toužebné tělo do spárů omračujících, ohlušujících a ohromujících vln tělem zmítajících orgasmů. Jsi přiváděna zcela nahá, tvé dokonalé a chtíčem ovládané tělíčko zdobí pouze řetěz, který tě obepíná jako had, jenž hledá svojí nevinnou oběť. Na nohou máš černé, vysoké kozačky na podpatku. Tvoje kundička je dokonale vyholená a její připravenost k milostnému aktu je propagována slastným nápojem, který se z ní line. Jsi ta nejkrásnější otrokyně, která se kdy mohla zrodit, svého osudem předurčeného daru si bezmezně vážíš a ses na sebe náležitě pyšná. Pánové jsou taky nazí. Jejich penisy zdobí mohutné erekce. Přivedou tě a ruce ti nad hlavou přivazují k té podivné konstrukci, načež tě berou, každý za jednu nohu, vyzvednou tě za ně a roztáhnou ti je, čímž absolutně odhalují vášnivost tvé zaplavené lasturky. Jeden z nich ti roztáhne závojíčky, což stupňuje tvoje vzrušení, a když ti začne masírovat tvůj citlivý pahorek, tvé tělo se rozechvěje bouřlivou dávkou rozkoše. Zakláníš hlavu a z tvých úst zaznívají první milostné steny. Je jasné, že vůně, která sálem prostupuje, pochází právě z tvé bezedné studánky, která je hbitě laskána prsty tvého dnešního společníka, druhý tvůj společník ti právě masíruje kozičky, mačká a štípe tě do bradavek, což ti přináší bezednou slast. Netrvá dlouho a ty žádáš své pomocníky o to, aby obdařily tvojí již maximálně rozžhavenou pičku přítomností svých erektovaných penisů. Nejprve je ale třeba zcela obnažit tvůj klitoris, jehož ztopoření je unikátní. A už se ten rarášek sídlící na tvém pahorku lásky usmívá od ucha uchu, neb je mu věnována patřičná a náležitá pozornost. Tvá mysl již míří k oblakům nebeským a tvé božsky krásné tělo se tetelí rozkošodárným blahem. Pak už nic nebrání tomu, aby tvůj kumpán učinil to, co je důvodem dnešního představení. Jeho vzpřímený pták vniká do tvého mokrého klína s naprostou samozřejmostí, tvoje tělíčko pyj vyloženě vtahuje a vnímá ho jako vlastní a nedílnou součást. Zatímco tvůj první gigolo rajtuje v tvé šťávičkou zalité mušličce, druhý tvůj blahobytel se věnuje tvým majestátným a přenádherným nožkám, nejprve je osvobozuje z tenat kožených kozaček a tak konečně můžu spatřit to, co je ozdobným symbolem tvé krásy. Tvůj kotník zdobí řetízek, který je kolem něho obtočen, a tvoje prstíky jsou dnes nalakovány uhrančivě černou barvou, což jim přidává na půvabu. Zatímco si oddaně šukána, tvůj druhý těšitel ti s pečlivostí Ferdy Mravence hnete prsty a olíbává ti nárt s láskyplnou zručností. Tvoje tělo se tone a topí v pocitu vesmírného štěstí, které pomocí tvé, pudem zajaté kundičky ochutnává sílu prvního orgasmu. Křeč, která ovládne celou tvou existenci, je nepopsatelná. Sténání vycházející z tvých úst je tou nejrozmanitější a nejzvučnější písní, která kdy byla složena. Vstávám s křesla a jdu vstříc vašemu sexuálním bohům odevzdanému konání, což mi skýtá možnost spatřit každý detail tvého dokonalostí ovládaného těla, podívám se ti do očí a vidím snad ještě větší žízeň po orgasmu, než si měla na začátku představení. Je jasné, že počet tvých orgasmů bude nevyčíslitelný. Vidím také tvoje nožky, prstíky, ve kterých v křeči doznívá vlna právě prožitého orgasmu. Tvoji sexuální oddanci tě nyní rozvazují a v náruči tě přemisťují na širokou postel, která se posléze stává němým svědkem rozpoutaných orgií, jejímiž hrdiny jsou dva ztopořené penisy a především tvoje čerstvě zaplněná studnička, jejíž milostný sirup tryská na všechny strany a jejíž vůně je slastně omamná. Na paškál si tě teď bere druhý samec, vniká do tebe zezadu a přitom ti chytne za ruce, které mu podáš za svými zády a ty se prohneš jako háravá lvice. Jeho penis svíráš svým klínem, zatímco druhý pyj máš právě v ústech. Saješ ho, smyslně ho olizuješ a zpracováváš jazykem, ochutnáváš láskyplně náplň své dírky nekonečné touhy, jeho majitel se nato chopí tvých vlasů a zatahá za ně, přesně v ten samý moment ti začne přirážet do pusy a to stejným tempem, jakým jeho kolega zaplňuje tvoji blahem zachvácenou broskvičku. Rozpoutané orgie snad nemají konce, já všechno sledují s minimální blízkosti, mám vás jako na dlani. Střídáte polohy a ty střídáš milence pravidelně a spravedlivě. Stíráš svojí rosu z jejich ptáků a už se těšíš na příval jejich orgasmů. Už se to blíží, ležíš na zádech, jeden milovník ti dráždí naběhlé bradavky, zatímco ty ho kouříš a druhý lover utěšuje tvé honosně krásné nožky a dychtivě se přitom honí. A je to tady, otevíráš pusu, protože vidíš, že záškuby, které otřásají mužským falusem, znamenají příval horkého spermatu, který už dopadá na tvůj jazyk a obličej. Ty ho labužnicky ochutnáváš a hraješ si s ním. Teď už jen zbývá zkrášlit ti stejným způsobem i tvé, a mnou oddaně milované nožky. Stává se tak, dokonáno jest, boží záměr byl do důsledku vykonán. Výrazy vašich obličejů a slast sálajících z vašich těl mluví za vše. Stojím před vámi a omámeně tleskám a skanduji. Bylo mi dopřáno být svědkem tak výjimečné události, jejímž hlavním motivem byla tvá neutuchající krása.

Opušťák a překrásné nožky Moničiny

6. května 2015 v 14:06 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, URÁŽÍ-LI TĚ EROTICKÝ OBSAH, NEBO SE OBÁVÁŠ, ŽE BY SES MOHL(A) PŘI ČTENÍ TÉTO POVÍDKY VZRUŠIT, PŘEČTI SI RADĚJI NĚCO JINÉHO. TŘEBA LADY FUCKINGHAM. Smějící se


Stalo se to před několika lety, ještě v době, kdy byla vojna povinná. Nejsem zrovna militantní člověk, takže žádná radost, ale dalo se to vydržet. Když jsem přijel na první opušťák, pochopitelně první co mě zajímalo, bylo, kde se koná nějaká pařbička. Naštěstí jeden z prvních lidí, koho jsem po příjezdu do svého rodného města potkal, byl kamarád Franta a ten se mejdanu nebránil ani náhodou. "Hele, zajdeme k nám, necháš si tam věci, převlíkneš se do civilu, uděláš si kafe a já skáknu pro nějaký pivka, seženu nějaký hulčo, pak pokecáme a něco vymyslíme. Za chvíli taky přijde Monča, pamatuješ si jí ne?" Jasný, že jsem si jí pamatoval, začala s ním chodit asi 4 měsíce před tím, než jsem musel na vojnu a byla fakt nádherná, postavička jedna báseň, oči mrdavý tak, že z nich málem šťávička kapala, překrásné, kaštanově hnědé, dlouhé vlasy a hlavně měla úžasný nohy, o které s láskou pečovala, což mi dávalo zabrat hlavně v létě. Nosila různé ozdůbky, řetízky a prstýnky a nehtíky si lakovala různými barvami. Na nožičky jsem ujetej, takže mě tím mě fakt dostávala. Vzpomněl jsem si na ní a už mi stálo péro. Šli jsme tedy k Frantovi, on mi otevřel dveře od bytu, a aniž by šel dovnitř, odešel pro to pivko a sehnat nějaký ty čoudy. Šel jsem do kuchyně se něčeho napít a byl jsem rád, že konečně sundám armádní mundúr. V tom jsem zaslechl z pokoje nějaký zvuk, tak jsem bez váhání otevřel pokojové dveře a spatřil jsem Monču, jak leží na gauči a drandí si lasturku. Byla do toho tak zabraná, že neslyšela, jak Fanda odemyká. "Co tady kurva děláš", zaječela na mě a nabírala dech, protože už byla pěkné rozjetá. Zadíval jsem se na její šťavnatou mušličku, která přede mnou zářila jak nějaký náboženský oltář, ze kterého se plazily ty její nádherný a pěstovaný nožičky. "Vždyť ty máš taky přijít až za chvíli, říkal Fanouš", oponoval jsem. "Šla jsem dneska z práce o něco dřív, abych ho překvapila, jenže jsem to nemohla vydržet, jsem hrozně nadrbaná, tak jsem myslela, že si předtím trochu pohraju" soukala ze sebe Móňa, zadýchávajíc se vzrušením. "No překvapení to tedy je, ale ne pro Fanouše", šklebil jsem se na ní a cítil, jak mi v kalhotách začíná být hodně těsno. Moničin výraz se pomalinku měnil s údivu na zpět do rajcovního transu. Všiml jsem si, že si pořád přejíždí prstem přes ztopořený klitoris, aniž by si to uvědomovala. "Ty si mi dneska nějaká rozjetá", špičkuju ji a pomalinku se k ní přibližuju. "Ráno jsme zaspali, tak jsme si nestihli zaprcat a v práci byl taky šrumec, tak jsem si nemohla ani odskočit na hajzlík, abych si ji trošku pohonila. Mrdala bych, až bych brečela," přiznala, ač nemusela, neb její rozechvělé tělíčko to jasně dokazovalo. "V tom nevidím problém", neváhal jsem a přistoupil k ní a objal jsem ji pravou nožku kolem kotníku a začal ji olizovat prstíky. Zasténala a zvýšila tempo dráždění svého klitorisu. "Ty vole, Franta nás oba zabije, jestli se vrátí dřív", pomyslel jsem si, zároveň jsem ale věděl, že ani jeden z nás není schopen nadcházející šukačku stornovat. Vypnul jsem tedy zdravý rozum a rozhodl jsem, že dám Monče to, co jsem vždycky chtěl. Její mrdavý oči a vlhká kundička, která provoněla celou místnost, dávala jasně najevo, že ani ona není proti. Laskal jsem jí tedy nožičky, hezky prstík po prstíku, kotníček, chodidlo, nárt, na který si nechala vytetovat pěknou ozdůbku, v čůraku mi škubalo, no prostě blaženost sama. Pak to samé s druhou nožkou a to už jsem se posouval po nožičkách hezky ke kolínkům a potom po stehýnkách k tomu voňavému oltáříku, který už byl celý zaplaven milostným vodopádem její chtivé šťávičky. Lízání bylo zbytečné, byla tak rozjetá, že by jí to spíš zdržovalo, tak jsem jí přelízl jen jednou, abych ji ochutnal a vzápětí ji strčil do pičky dva prsty a začal kmitat nahoru a dolu. Monča sebou začala škubat a netrvalo dlouho a byl na světě první orgáč. S Mončiny studánky začal stříkat ten opojný nápoj a já se k ní sklonil, abych ho mohl okoštovat. Chutnala báječně, patrně dobrý ročník. Zaklonila vzrušením hlavu a nabírala druhou vlnu, věděl jsem, že nebude dlouho trvat a bude chtít, abych jí ho tam zasunul. "Ošukej mě, prosím, sundej si tu uniformu a vymrdej mi duši s těla", žadonila a začala ze mě svlékat ten vojenský mundúr. V mžiku ze mě byl civilista, který má jediný ale velmi důležitý úkol a to ukojit tuhle nažhavenou lvici, jejíž oči světélkují šukáním jako neónové reklamy. Postavil jsem se a ztopořeného ptáka jsem nejdřív nabídl jejím ústům. Zhltla ho jak vlk babičku i s Karkulkou. Došlo mi, proč Franta o ní řekl, že má místo pusy pračku na čůráky. Špičkou jazyka mi masírovala ústí žaludu, aby vypila kapičku touhy, což mě vydráždilo do té míry, že jsem neváhal, položil si ji na záda, její nohy si položil na ramena a vstoupil do ní tak lehce jako slunce, které se prodere skrz mračnou oblohu. Přirážel jsem a neustále ji přitom laskal ty její rozkošné nožky, cumlal ji prstíky, kotníček a pak zase prstíky. Pak jsem chvíli věnoval jejím pevným kůzlatům, kterým trčely bradavky v pozoru, jako my při nedávné vojenské přísaze. Monča sténala blažeností a prstíky si stále dráždila klitoris, jakoby nechtěla, aby tohle naše šukáníčko vůbec kdy skončilo. Uvědomil jsem si, že nemáme moc času a taky mi bylo jasný, že tohle tempo je celkem vražedný a že už to dlouho nevydržím. "Postav se, svážu ti ruce", rozkázal jsem ji po vojensku a chopil se svého armádního pásku. Ona neprotestovala a dala ruce za záda a já jí je spoutal. "Tak a teď se předkloň čubičko", pokračoval jsem ve vojenském žargonu. Ochotně se předklonila, já do ní vstoupil a čapnul si ji pěkně za ramínka, načež jsem začal přirážet. Neodpustil jsem si nějaký to plácnutí přes prdelku a taky jsem udělal to, na co jsem myslel od první chvíle, co jsem ji zahlédl při jejím sexuálním modlení. Chytnul jsem si jí hezky za tu její hebkou hřívu a přitom jsem přirazil své péro až úplné dno její roztoužené píči. Prohnula se jako luk a začala znovu stříkat. To už mi bylo jasný, že je nutno zatroubit večerku a dotáhnout tuhle bitku do vítězného konce. "Sedni si, já ti zcákám ty tvoje luxusní nožičky". Posadila se na gauč, ruce pořád spoutaný za zády a nožky dala hezky k sobě. Já si k ní přidřepl, párkrát si ho pohonil a během několika vteřin ji zkropil ty její krásně nalakovaný prstíky svým semenem. Oklepal si ho, vstal jsem a rozvázal ji ruce. Ona si začala roztírat moje sperma všude možně, a protože byla šikovná, chytla se za nohu a tu si přiložila k puse a začala si ocákané prsty sama olizovat. Byla nádherná, v místnosti bylo cítit naše mrdání a všechno bylo zaplavené rozkoší. "Hele nemáme moc času, Fanda se může každou chvíli vrátit, padej se opláchnout, ať není průser". Ona vyskočila a poslechla můj rozkaz. Otevřel jsem okno, abych vyvětral tu naší jebačku, ona se opláchla a oblékla a já na sebe hodil zpátky uniformu, aby bylo jasný, že se nic nestalo. "Jak ale vysvětlíme ty mokré fleky na gauči od těch tvých cákanců?, obrátil jsem se na Monču. "No problémo, kámo", usmála se a vzala do ruky láhev s colou a celou ji vylila na ta místa, kde byly fleky od její milostné limonády. "Radši se nechám seřvat, za to, že jsem nemehlo, než, za to, že jsem se mu vymrdala a ještě s tebou, jeho kámošem", culila se. Sotva to udělala, otevřely se dveře a vstoupil Franta. "Ty vole, ty si pořád v těch vojenských hadrech", divil se a zároveň se vítal s Monikou. "Ahoj lásko", lísala se k němu, "podívej, stala se mi nehoda, vylila jsem trochu coly, že se nezlobíš". "Trochu coly?" divil se Franta a zíral na fleky veliký jako kráva. "Tak to se může stát každému, ne?, zastával jsem se jí, zatímco ona na něho házela očkem a kroutila významně tou svojí nádhernou prdelkou. "To vyřešíme zítra, dneska se budu věnovat tady vojákovi, zítra ti to vynahradím lásko, přísahám", zadíval se na ni zamilovaně. Pak už není co vyprávět, dali jsme si pivko, pokecali trošku s Monikou a pak se šli s dalšíma chlapama parádně ožrat. Věřím ale, že to Monče Fanouš druhý den opravdu vynahradil.

Sen o temné místnosti

28. dubna 2015 v 21:57 | AkasAkim
UPOZORŇUJI, ŽE OBSAH TOHOTO ČLÁNKU JE STRIKTNĚ PORNOGRAFICKÝ. NENÍ-LI TI 18, NEBO TĚ EROTICKÝ OBSAH URÁŽÍ, UPALUJ OKAMŽITĚ NA STRÁNKY JUSTINA BIEBERA, PŘÍPADNĚ NA STRÁNKY MILEY CYRUS.


Jsi v temné místnosti, což ale nevidíš, protože máš přes oči pásku. Sedíš na koženém křesle, takže cítíš dotek kůže na stehnech a na zadku, je ti to moc příjemné. Ruce máš rozpažené a položené na opěradle křesla. Nic jiného ti ani nezbývá, protože obě tvoje zápěstí zdobí pevné náramky, kterými si za pomocí řetězu připoutána. Vnímáš, jak se ti paže napínají a ty víš, že budeš muset být poslušná a poddajná, je to tvůj úděl a tvůj osud. Jsi totiž spanilá otrokyňka a tvým úkolem je poslouchat. To dobře víš a tato jistota tě nezkrotně vzrušuje. Celým tvým tělem pulsuje nepopsatelná touha po svém pánovi. Prahneš po jeho přítomnosti. Tvé hebké tělíčko to dává najevo, jak jen může, kůže se ti napíná a celá se nedočkavostí ošíváš. Obě tvoje bradavky zkrášlují skřipce, které jsou propojené řetízkem. Bolest, kterou ti skřipce způsobují, vnímáš jako příjemnou, naopak tě to přivádí do stavu blaženosti. Najednou zaslechneš dvoje kroky, jedny mužské, druhé ženské. Dveře se otevřou a já a moje pomocnice vcházíme do místnosti. Ty víš, že si se dočkala, a nebude to dlouho trvat a tvé poddajné tělo okusí vrcholnou extázi a tvá vlhká lasturka si připíše další orgasmické prožitky. Prožíváš to tak silně, že netrvá dlouho a křeslo zdobí první loužička, značící fakt, že tvoje kundička je více, než připravena na milování. Nevydržíš to a postupně vysuneš obě své nohy do podřepu, roztáhneš je a dáš odiv svůj vzrušený klín, který je už zaplaven vzrušením. Já k tobě přistoupím a přejedu svými dlaněmi po vnitřních stranách tvých stehen, ty zasténáš a roztáhneš nohy ještě víc. Já ale ustoupím a dovolím své asistence, aby tě poplácala svým bičíkem a donutila tě si opět sednout. Kroužíme kolem tebe, pečlivě posloucháš naše kroky a snažíš se odtušit, kde se právě nacházíme. Moje asistentka k tobě přichází a špičkami svých červených lodiček ti zlehka přišlápne prsty tvých překrásných nožek. Zatáhnutím překontroluje úchyty skřipců, které dráždí tvé zduřelé bradavky. Pak ti svými dlouhými nehty přejede po bocích a po vnějších stranách tvých stehen. Tvé vzrušení se stupňuje. Já ti strkám prst do pusy a dovolím ti, aby si mi ho olízala jako fenka. Teď už najisto víš, že to jsem já a to tě uklidňuje. Moje pomocnice si sundává botky a podpatky ti dráždí stehna, pak tě chytne za podkolenní jamky a ty víš, že máš dovoleno zvednout tvé nožky a přemístit se do podřepu. To je pro tebe obrovská úleva. Asistentka ti opět hladí po stehnech, pak si sedne před tebe na zem a ty cítíš, jak se po tobě začínají plazit její nožky. Nejprve je vnímáš na stehnech, pak na bříšku, na prsou a nakonec i na obličeji, začínáš olizovat její prsty s takovou razancí, jakou by si chtěla, aby ona olizovala tebe, nejdřív jednu nožku, pak druhou. Prstíky, nárt, patu, miluješ to. Zatímco ty se věnuješ jejím nožičkám, ona už tě opět dráždí podpatkem, prsty roztáhne tvé zvlhlé závojíčky a to už podpatek zajíždí do tvého neukojeného klína. Místnost voní tvým chtíčem a o prázdné zdi místnosti se v echu rozléhá tvé sténání. Jsi poslušná a poddajná, to se mi líbí a proto ti rozvazuji ruce a dovolím ti, aby sis chvíli sama dráždila klitoris. Mezitím ti nasazuji obojek a vodítko a donutím tě si lehnout na zem na záda. Poslechneš, leháš si a automaticky roztahuješ nohy. S kolegyní tě obcházíme jako šelmy, které štvou svojí oběť, a ty jsi v sedmém nebi. Jsi bohyně všech otrokyň a jsi na to patřičně hrdá a já jsem pyšný na tebe. Milenka tě obkročí a opět ti zasune do úst prsty své pravé nožky, já se zatím věnuji nožkám tvým, olizuji je, laskám, dráždím a okusuji, všechno co máš ráda a miluješ, prstíky, nárty, kotníky, pak i stehýnka. Pak přiložím svůj postavený pyj na tvé chodidlo a pak tě šimrám jen žaludem, vyteče mi kapička touhy a ta zkrášlí tvé prsty. Roztahuji ti nohy do maxima a začínám ti dráždit poštěváček, který je už zcela obnažen a je majestátnou okrasou celé místnosti. Přesto, že jsi naší otrokyní, víš jasně, že jde hlavně o tebe, o tvoje vzrušení a o tvoje orgasmy. Zasouvám ty dva prsty do mušličky a kmitám s nimi, první orgasmus ohromuje tvé tělo, kundička se ti střese a celé tvé hebké tělo prostupuje teplo uspokojení, chvěješ se. Klekám si k tobě a zasouvám ti do úst svůj naběhlý úd. Začínáš mě hladově sát. Tahám tě za obojek a smýkám tebou. Když se trošku vzpamatuješ, nechám si od tebe olízat i koule a jdu se opět věnovat tvým nohám. Společnice si nad tebou kleká a před tvým obličejem zavoní vlhkost její pipinky, je také neskutečně vzrušená, její vůně tě instinktivně mučí. Začneš ji hbitě lízat a pít její lahodný mok, já k tobě přidřepnu a vstoupím do tebe. Tvá štěrbinka mě příjme s naprostou samozřejmostí. Usadím se v tobě a naše těla splynou v jedno, hltáš mého ptáka s animální chutí, zatímco olizuješ milostný nápoj asistentky, která se udělala a se zvířecím výrazem ti vytekla do úst. Neustále při tom jemněji i silněji tahám za skřipce, které zkrášlují tvé bradavky. Šílenost tvého vzrušení násobí fakt, že stále nic nevidíš. "Chci víc, chci víc," vykřikuješ hrdelním hlasem. Beru tě za vodítko a přikážu ti, aby sis stoupla a předklonila se, teď už se s tebe stává opravdová neposlušná čubka, která zlobí, a proto musí být potrestána. Přemýšlím, který nástroj zvolím k ukrocení tvé zpupnosti a neposlušnosti. Nejprve zkusím plácačku, jemně tě s ní poplácám, ale zřím, že to není ten správný nástroj, načež zkouším bič. Nejprve s ním jen švihám tak svižně ve vzduchu, aby sis mohla vychutnat ten pro tebe tak lahodný a omračující zvuk, tu slastně mučivou melodii, která v tobě vyvolává touhu a chtíč symbolizující všechny nadržené ženy a dívky. Tvá zbrocená píča právě doputovala do erotického ráje, tvá mysl dobře ví, co bude následovat. Na tvoji levou půlku dopadá první úder, zasykneš bolestí, tvůj sykot se však vzápětí mění na blažené zasténání. To už je ale tvoje pravá půlka odměněna stejným darem. Moje asistentka si stoupá před tebe, sundává ti škrabošku a dívá se ti zpříma do očí. Tvůj laní zrak se topí v nadpozemské, sexuální nirváně, já ale z bičováním přestanu. Ty se na mě otočíš a prosíš o další smilování v podobě dalších trestních úderů. Já ale odmítám, což tebe zneklidní a ty začínáš prosebně plakat. Moje kolegyně tě chytne pevně za vlasy, zatahá tě za ně, přičemž ti olizuje nahořklé slzy s tvých lící. Na moje znamení ti znovu nasazuje pásku na oči, aby tě zcela oslepila. Čekáš, co se bude dít, a doufáš, že bič neřekl své poslední slovo a že trestný lynč bude pokračovat. Další rána na sebe nenechá dlouho čekat, ty však, ale okamžitě poznáváš, že je něco jinak. Na tvoji již zarudlou prdelku nedopadl jen jediný švih, nýbrž dobře rozeznáváš několik kožených ramen důtek, kterými tě právě švihám. Tvoje rozčarovaný výraz se rázem mění v ještě blaženější úsměv, než si měla u biče. Více ramen víc zvládne, tato myšlenka ti zaplňuje mozek, když tě rytmicky švihám a důtky hrají svoji slastně trýznivou melodii a zbarvuji tvůj zadeček do ruda, jako by se snad studem zalykal. Asistentka stojí stále před tebou, ale pro tentokrát ti pásku z očí nesundá, nýbrž tě vezme za ruku a položí si tvoji dlaň na svoji zvlhlou mušličku. Ty na nic nečekáš a okamžitě ji strkáš tři prsty do pičky a začínáš v ní kmitat, zatímco já stupňuji rytmus důtkových úderů. Netrvá dlouho a tvá dlaň je zaplavena lepivou medicínou pocházející z asistentčiny orgasmicky se škubající pindy. Ukončuji tvé švihání, vnikám opět do tebe a obcuji s tebou, zatímco ty olizuješ její pevná prsa a ztopořené bradavky. Měním tempo i rytmus přirážení, držím tě pevně za boky, případně za ramena, tu a tam si tě přitáhnu i za vlasy a přidám i několik ran, jen tak, dlaní. Místnost je prosycená naším počínáním. Vše je tak, jak má být. Vnikám do tebe tak dlouho, dokud neprožiješ další, nezkrotný a nezkrotitelný orgasmus. Pak tě znovu chytnu za obojek a ty si klekneš, ona si se sedne naproti tobě a připraví své dlouhé nožky a začne ti jimi masírovat bradavky. Nechám se od tebe ještě chvíli kouřit, pak už to nevydržím a pocákám ji chodidla a prsty, ty přiskočíš a začneš láskyplně olizovat tu orgasmickou smetanu, cucáš ji prstíky a olizuješ plosky nožiček a je ti náramně. Nám taky. Nechám tě dokončit "úklid" mého semene, pak tě chytám za obojek a pomocí bičíku tě přivazuji zpátky na křeslo. Tam budeš očekávat začátek nových hrátek, my s pomocnicí odcházíme.
 
 

Reklama